„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Tři lidé přišli o život a 16 dalších utrpělo zranění, když ruská armáda dnes ráno zaútočila na Záporoží, uvedl Ivan Fedorov, šéf vojenské správy Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny; původně informoval o dvou obětech, později však informoval, že v nemocnici podlehla zraněním 44letá žena. Už dříve uvedl, že poškozených je více než 30 domů. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem ruských útoků je v poslední době často.

Nejméně tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ruském ostřelování měst Myrnohrad a Kurachove v Doněcké oblasti na východě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého se Rusko snaží celý region vymazat z povrchu zemského.

Leopard 2A4 střílí na konvoj ruských obrněných vozidel, který se snažil zaútočit na pozice ve směru na město Kurachovo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský pilot Dmitrij Golenkov, kterého ukrajinské úřady spojují s útoky na civilní cíle, zemřel po sérii zranění hlavy, a to zřejmě kladivem. Dnes o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka HUR; avšak k odpovědnosti se nepřihlásila.

Ukrajinské tajné služby už dříve uvedly, že Golenkov se v červnu 2022 zapojil do raketového útoku na nákupní středisko Amstor v ukrajinském Kremenčuku, při kterém zahynulo 22 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Odpovědnost mu Ukrajina připisuje také za útok na obytný dům ve východoukrajinském Dnipru, který si vyžádal 46 obětí včetně šesti dětí.

Golenkovovo tělo leželo v jabloňovém sadu v Suponěvu v Brjanské oblasti, uvedla rozvědka. Na síti Telegram HUR zveřejnila i fotografie, které označila za pilotovu mrtvolu. Golenkov podle ukrajinských úřadů sloužil jako náčelník štábu perutě letecké skupiny 52. pluku bombardovacího letectva. Ten má základnu na vojenském letišti Šajkovka, kde jsou rozmístěny i nadzvukové strategické bombardéry Tu-22M3, které Rusko k úderům na Ukrajině používá.

Bombardované Záporoží: Záchranáři odklízejí trosky po ruském nočním útoku klouzavými bombami.

Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě. Dokument ukazující prostřednictvím reportéra Martina Dorazína běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině se tento týden představí na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V tuzemských kinech bude uveden od 31. října. 

„Vůbec jsme nečekali, že na A-festivalu, který je ve stejné kategorii prestiže jako festivaly Karlovy Vary, Berlinale či Benátky, bychom mohli doufat ve víc než jen účast. To, že jsme zvítězili a dostali hlavní cenu za dokumentární film, nás doslova rozsekalo,“ řekl Čálek.

„Je to pro nás skvělá zpráva, že téma rezonuje u zahraničního publika, které nezná reportéra Martina Dorazína, a vnímá mluvené slovo jen přes anglické titulky. A právě zvuková stopa hraje u tohoto filmu první housle. O to více doufáme, že si náš film najde své diváky i v Čechách a na Slovensku,“ doplnil.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 400 milionů dolarů (9,3 miliardy korun). Dnes to během návštěvy Kyjeva oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin, píší agentury Reuters a Unian. Washington poskytne Ukrajině munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně.

Austin řekl, že Spojené státy budou pokračovat v pomoci Kyjevu podle dvoustranné bezpečnostní dohody, kterou prezidenti Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj podepsali letos v březnu.

Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 59 ze 116 ruských dronů. O dalších 45 ztratila přehled a pravděpodobně se zřítily na ukrajinském území.

Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.

„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov. Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.

Německo dnes v přístavním městě Rostock slavnostně otevřelo nové námořní taktické velitelství Severoatlantické aliance. Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři a podle ministra obrany Borise Pistoriuse přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.

Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.

Německo na začátku října převzalo vedoucí roli v takzvané Commander Task Force Baltic (CTF Baltic), která koordinuje alianční aktivity v Baltském moři. V čele CTF Baltic stojí německý admirál, jeho zástupcem je Polák a šéfem štábu Švéd, uvedlo německé ministerstvo obrany. Kromě Německa se na operacích skupiny podílí také vojáci z jedenácti dalších aliančních zemí: Dánska, Švédska, Finska, Francie, Británie, Itálie, Nizozemska, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

„Vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci,“ uvedl dnes na síti X generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský s kazachstánským protějškem Muratem Nurtleuem hovořil kromě hospodářských projektů také o protiruských sankcích a obraně mezinárodního řádu.

Šéf české diplomacie vyrazil do regionu v neděli, kromě Kazachstánu v úterý navštíví také Uzbekistán. Jednat bude o vzájemné spolupráci v energetice, obranném průmyslu, letecké dopravě, v Taškentu vystoupí také s přednáškou.

Kazachstán je podle ministerstva zahraničí důležitým dodavatelem ropy do Česka a významným světovým producentem uranu. Lipavský bude kromě svého protějšku jednat i s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

V noci na dnešek ruská armáda na Kyjev zaútočila až deseti drony, uvádí Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana všechny zneškodnila, úlomky sestřeleného bezpilotního letounu ale zasáhly střechu přízemního domku a na místě vznikl požár. Jeden muž utrpěl lehké zranění.

V neděli večer ruská armáda shodila několik bomb na Charkov. Podle policie zranění utrpělo 12 lidí a úřady ve druhém největším ukrajinském městě podle ruskojazyčného servisu BBC uvedly, že dva domy jsou zcela zničené a dalších deset je poškozených.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zrušil cestu do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Osmasedmdesátiletý prezident měl v neděli odcestovat na summit BRICS, což je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Na návštěvu Kyjeva dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel americký ministr obrany Lloyd Austin. Chce krátce před prezidentskými volbami ve Spojených státech vyjádřit Ukrajině podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další místa na Ukrajině se v noci na dnešek znovu staly terčem ruských útoků.

Pentagon chief Lloyd Austin has arrived in Kyiv on an unannounced visit. He will meet Volodymyr Zelenskyy and Defense Minister Rustem Umierov to discuss Ukraine's arms needs. pic.twitter.com/TPWU3CMRdc

— NEXTA (@nexta_tv) October 21, 2024

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu. Informují o tom světové agentury.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu.

Zpravodajský web Neta přinesl exkluzivní video z přípravy a následného masivního útoku Ukrajiny v Rusku. Šlo o údery na závod v Dzeržinsku a také na vojenské letiště v Lipecké oblasti. 

❗️EXCLUSIVE:

Ukraine has launched a massive attack on Russia

See more in our video. pic.twitter.com/CqFCXHlfSj

— NEXTA (@nexta_tv) October 20, 2024