„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme, že jste i dnes sledovali naše online zpravodajství. O válce na Ukrajině a dalších souvisejících věcech vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc. 

Ve válce na Ukrajině byli nedávno zabiti dva indičtí občané. Indické velvyslanectví v Moskvě naléhá na ruské úřady, včetně ministerstva obrany, aby zajistily urychlenou repatriaci pozůstatků, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí.

Dillí rovněž vyzvalo ruského velvyslance v Indii a úřady v Moskvě, aby urychleně propustily a navrátily všechny indické občany sloužící v ruské armádě, stojí v prohlášení. Indie požaduje, aby Rusko prokazatelně zastavilo další nábory jejích občanů ruskou armádou a zároveň vyzvalo indické občany k obezřetnosti při vyhledávání pracovních příležitostí v Rusku.

Ruský nezávislý server Mediazona označil za nepravdivou zprávu, že zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o víkendu informovala, že bývalý starosta Hennadij Macehora se stal cílem atentátu.

O úmrtí Macehory původně informoval například ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na ruská provládní i exilová média. Nicméně Mediazona na svém telegramovém účtu napsala, že účet na ruské sociální síti VKontaktě, který podle médií patřil Macehorově matce a ze kterého informace pocházela, je falešný.

Srbský vicepremiér Aleksandar Vulin si dnes na schůzce s ruským ministrem vnitra Vladimirem Kolokolcevem pochvaloval bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Srbský politik, známý svými vyhraněně proruskými názory, jednal také na ruském ministerstvu obrany.

Podle srbské vlády se Vulin s Kolokolcevem shodli na tom, že bezpečnostní spolupráce mezi Moskvou a Bělehradem je na vysoké úrovni. Podle Vulina se obě země budou vzájemně podporovat v mezinárodních policejních organizacích. Kolokolcev informoval srbského vicepremiéra o „snahách omezit účast Ruska na mezinárodních policejních organizacích, včetně pokusů vyloučit Rusko z Interpolu“. Vulin k tomu řekl, že boj proti mezinárodnímu zločinu nemůže být účinný bez účasti Ruska a že opatření namířená proti Rusku snižují účinnost boje proti nadnárodním zločineckým skupinám.

Evropská investiční banka poskytne Ukrajině 107 milionů dolarů na pomoc s obnovou a modernizací sociální infrastruktury země. Informuje o tom The Kyiv Independent na sociální síti X.

V Rusku dnes na následky atentátu zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informují jak prokremelská média, tak ruská média působící v emigraci. O atentátu na bývalého starostu Hennadije Macehoru o víkendu informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).

Macehorova matka uvedla, že zemřel v pondělí v nemocnici v Moskvě. Macehora byl na Ukrajině obžalován z vlastizrady poté, co na začátku války utekl z Charkova do Ruska. 

O bizarním příběhu informovala na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Údajného velitele okupantského vojska přivázali jeho vlastní muži ke stromu, kde měl zemřít. 

Andrei Eliseenko z Petrohradu se podle dostupných informací dostal do konfliktu se svým vedením, byl nespokojený, že si vybavení musel nakoupit za své peníze. Jeho velitelé jej žádali, aby o problémech pomlčel, ale nedopadlo to „smírně“. Muže nakonec jednoduše přivázali ke stromu přímo při ostřelování u města Oleshki. Mobilizovaný muž byl takto ponechán 4 hodiny. Jako zázrakem přežil.

Vadim Sukharevsky, velitel ukrajinské armády, dnes v Kyjevě představil nové bezpilotní systémy. 

V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny dnes neznámý pachatel zastřelil člena městské rady, který si před časem stěžoval na to, že čelí tlaku a výhrůžkám ze strany šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

Podle policie na Maksyma Denščyka neznámý útočník několikrát vystřelil, když vcházel do blíže neurčeného vícepatrového domu. Zemřel, když mu záchranáři poskytovali první pomoc.

Denščyk byl do poloviny května ředitelem právního odboru záporožské městské rady, byl ale postaven mimo službu. Tvrdil, že se to stalo na základě anonymního dopisu, podle kterého překročil své pravomoci. Podle ukrajinských médií byl Denščyk znám jako odpůrce vedení Záporožské oblasti.

Začátkem května Denščyk uvedl, že že mu Fedorov několikrát „slušně“ nabídl, aby na vlastní žádost odešel z úřadu, on to ale odmítl. Šéf vojenské správy mu také přímo nebo přes různé lidi vyhrožoval postihem ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Fedorov v reakci na Denščykovu vraždu uvedl, že její vyšetřování bude pod zvláštní kontrolou. „Záporoží není místem pro sváry kriminálníků,“ řekl.

Záporoží leží asi 20 kilometrů od frontové linie ve válce Ruska proti Ukrajině. Agentura AFP připomíná, že od začátku ruské invaze bylo na okupovaných územích Ukrajiny zabito vícero činitelů dosazených Moskvou. Rusko z těchto atentátů obviňuje ukrajinské tajné služby. Útoky na představitele státní nebo obecní správy na území ovládaném Kyjevem jsou vzácnější. Ukrajina ale tvrdí, že její bezpečnostní složky zmařily několik pokusů o atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského a další vysoce postavené činitele a jejich příbuzné.

Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.

Americký prezident Joe Biden v květnu částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla využívat při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době daly Kyjevu i další západní státy.

Některá média pak na začátku června informovala, že Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali Charkovskou oblast, která s tou Belgorodskou sousedí. Při útoku podle vojenských expertů pravděpodobně použila americké rakety ze systému HIMARS, napsal ruský nezávislý server Agenstvo a dodal, že Ukrajinci nejspíš zasáhli ruský systém S-400.

Ruské vzdušné útoky sice pokračují, ale výše uvedená změna podle Terechova pomohla přinést do města relativní klid. „Pomohlo to,“ řekl starosta na dotaz, zda větší schopnost zasahovat cíle v Rusku ulevila bombardovanému ukrajinskému městu. „Nebyly tam velké údery, jako tomu bylo například v květnu,“ doplnil Terechov.

Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od prvních dnů války, v prvních měsících se ho ruské invazní síly pokoušely neúspěšně dobýt. Ukrajinští vojáci za bleskové ofenzivy v září 2022 vytlačili Rusy z téměř celé Charkovské oblasti, kterou Moskvou vyslané jednotky do té doby částečně okupovaly. V posledních měsících však Rusko zintenzivnilo vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na její metropoli a v květnu obnovilo pozemní ofenzivu na severu regionu a zmocnilo se tam několika vesnic.

Rusové útočí na Charkovskou oblast a její metropoli pomocí dronů, různých typů střel včetně raket ze systémů protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ruské síly používají také k ostřelování pozemních cílů, a v poslední době i s pomocí klouzavých leteckých bomb, které shazují letadla. Zprávy o zraněných nebo zabitých civilistech v poslední době z města přicházely poměrně často. Ke konci května zahynulo podle ukrajinských úřadů 19 lidí při ruském vzdušném útoku, jenž zasáhl charkovský hobbymarket. V posledních dnech ukrajinské úřady informovaly o několika zraněných po ruských útocích klouzavými pumami.

Terechov dnes také zdůraznil, že k ochraně jím spravovaného města je zapotřebí protivzdušná obrana, které má napadená země nedostatek. Spojenci Kyjeva se snaží sehnat další systémy protiletecké obrany, ale dodávky zbrzdily politické spory ve Washingtonu a nedostupnost vhodných zbraní, podotkl Reuters. Další systém protivzdušné obrany Patriot nedávno přislíbilo Ukrajině Německo, zatímco Estonsko dnes oznámilo, že v rámci dalšího balíku vojenské pomoci dodá Kyjevu protiletadlové komplety krátkého doletu Mistral.

Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví. Dnes v Berlíně to v projevu na konferenci o obnově válkou zničené Ukrajiny prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.

„Jako součást našeho humanitárního a rozvojového zapojení na Ukrajině soustředí Česko úsilí na obnovu u frontových linií. Tato podpora by měla být rychlá, měla by být započata okamžitě a měla by řešit nejpalčivější místní potřeby,“ řekl Lipavský v národním poselství, které v Berlíně přednesl.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru s novináři řekl, že vedle zbrojní pomoci může být Česko inspirací tím, že rekonstrukční projekty vede blízko fronty. „Náš přístup a unikátnost je v tom, že věci děláme tak blízko frontové linii, jak jen to jde. Někdy je to 50 kilometrů, 100 kilometrů, jindy jen 15 kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se ničením snaží tyto oblasti vylidnit, ale česká iniciativa zde lidem umožňuje žít. „Zásadním způsobem tak pomáháme tomu, aby Ukrajina přežila jako celek,“ dodal Kopečný.

O třech oblastech, na které se Česko v nezbrojní pomoci zaměřilo, tedy na energetiku, čištění vody a zdravotnictví, hovořil Lipavský i na tiskové konferenci. Na otázku ČTK, zda se chce Praha věnovat ještě nějakému dalšímu sektoru, odpověděl ministr, že je třeba upřednostňovat důležité věci. „Je lepší mít méně priorit, ve kterých dosáhneme lepších výsledků,“ řekl.

V projevu Lipavský ostatní účastníky konference vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Potřebujeme účinně chránit naše rekonstrukční iniciativy, investice a projekty před opakovanými útoky ruské armády. Některá infrastrukturní zařízení, jako jsou elektrárny a transformační stanice, které byly s naší pomocí obnoveny, už byly opět zasaženy a zničeny ruskými střelami a drony,“ řekl šéf české diplomacie. „Ukrajina proto naléhavě potřebuje naši vojenskou podporu, jako jsou protivzdušné systémy, k ochraně lidských životů a kritické infrastruktury,“ dodal.

O prioritě v podobě protivzdušné obrany hovořili na konferenci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř vyzval ostatní země, aby na Ukrajinu dodaly protivzdušné komplety.

Lipavský se dnes na okraj zasedání setkal s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Jednal s ní o budoucím členství země v NATO, integraci do Evropské unie a českém podílu na obnově země. „Účast Ukrajiny na společném trhu EU prospěje i našim podnikatelům,“ dodal.

Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.

„Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, aby mohla odrazit pokračující brutální útok Ruska. Je také v přímém bezpečnostním zájmu Estonska, aby k tomu společně se svými spojenci přispělo,“ uvedl Pevkur.

Další podrobnosti o rozsahu dodávky zbraní neuvedl. „Balíček pomoci jsme sestavili tak, abychom maximalizovali přínos pro Ukrajinu, aniž bychom ohrozili bojovou připravenost estonských ozbrojených sil,“ dodal ministr obrany Estonska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO.

Ukrajina se již více než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi a je do značné míry závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Estonsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny.

Mistral je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním, vyráběný evropským koncernem MBDA. Může být odpalován z lodí, vozidel či vrtulníků, k jeho nasazení ale stačí i dvojice vojáků.

Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.

Rusko uvedlo, že jeho vojáci dobyli vesnici Tymkivka v ukrajinské Charkovské oblasti a také obec Mjasožarivka v Luhanské oblasti. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě.

„Aktivními akcemi jednotek uskupení vojsk Západ byly osvobozeny osady Arťomovka (...) a Timkovka,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruské názvy dvou ukrajinských vesnic.

Tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit. Kyjev se k informacím nevyjádřil.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov před necelými dvěma týdny uvedl, že ruské síly postupují na Ukrajině ve všech taktických směrech a jen během května obsadily 28 ukrajinských obcí.

K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války (Ruska proti Ukrajině)," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování "od Baltu po Černé moře".

"Vítězství Ukrajiny (ve válce s Ruskem) má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje ke členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkevičs.

Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.

Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.

Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs před dnešním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.

List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší FT.

Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválil členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.

"Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na civilní a kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině nejsou v současné době zajištěny bezpečné a trvalé podmínky pro návrat lidí na Ukrajinu," uvedla Evropská komise. "Komise se proto domnívá, že důvody pro dočasnou ochranu přetrvávají a že by měla být prodloužena o další rok," dodala s tím, že jde o "nezbytnou a odpovídající reakci na současnou situaci".

Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čeléí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.

Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. 

"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň.

Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dnešní sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za "krajně negativní".

Rozhodnutí Washingtonu pomůže brigádě Azov, známé též jako pluk Azov, překonat pověst krajně pravicové organizace, kterou její velitelé označují za ruskou propagandu. Zrušení zákazu rovněž patrně posílí bojové schopnosti brigády v obtížném období války, kdy Ukrajina trpí nedostatkem munice a vojáků, uvedla AP.

Americké zákony zakazují poskytovat vybavení a výcvik zahraničním vojenským jednotkám nebo osobám podezřelým z hrubého porušování lidských práv. Podle prohlášení ministerstva zahraničí však po důkladné prověrce "nebyly nalezeny žádné důkazy o hrubém porušování lidských práv ze strany 12. brigády Azov".

Po začátku ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky.

"Ukrajinu vystavíme silnější, svobodnější a prosperující," řekl Scholz. Současně zdůraznil, že Ukrajina stále čelí ruské invazi, takže nyní je prioritou posílení její obrany. "Nejlepší rekonstrukce je totiž ta, která se nakonec nemusí konat," uvedl. 

Zelenskyj se v projevu věnoval rozsáhlým škodám, které ruská armáda Ukrajině způsobuje. "Neničí jenom naši elektrickou soustavu a elektrárny, ale také benzinky, sklady paliv," řekl prezident. 

Čeští hasiči tento týden dopraví na Ukrajinu, která se dva roky brání ruské agresi, pět těžkých mostních souprav. Česká republika je tam posílá na základě únorového usnesení vlády jako další humanitární pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí hlučínského hasičského útvaru Jana Urbancová.

Mostní soupravy hasiči převezou na šesti tahačích s návěsy a čtyřech nákladních autech. Součástí konvoje jsou i doprovodná auta a do akce je zapojeno 27 příslušníků sboru.

První část zásilky hasiči podle mluvčí naložili v pondělí ve skladu Správy státních hmotných rezerv a v úterý ji přepravili do polského meziskladu Vládní agentury pro strategické rezervy. Česko poslalo na Ukrajinu těžké mostní soupravy už dříve, například v červenci 2022 tam hasiči dopravili dvě tyto soupravy a další dvě v listopadu téhož roku.

Ruští a běloruští vojáci zahájili druhou etapu manévrů, které zahrnují cvičení týkající se použití taktických jaderných zbraní. Podle ruské agentury Interfax nebo serveru Meduza to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze cvičení, které nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, začala v květnu. Běloruští vojáci se zapojili do druhé fáze manévrů.

"Během cvičení budou řešeny otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní," uvedlo nyní ruské ministerstvo obrany. Cílem manévrů je podle něj "udržet připravenost" armád obou zemí zajistit suverenitu a územní celistvost takzvaného Svazového státu Ruska a Běloruska. Svazové soustátí dvojice zemí formálně tvoří od roku 1999.

V první fázi manévrů ruské jednotky mimo jiné cvičily používání raketových systémů Iskander a letectvo hypersonických střel Kinžal. Oboje jsou schopné nést kromě konvenčních také jaderné hlavice. Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.

Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni.

Německý kancléř Scholz slíbil obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany čelící ruským útokům.

Ruské ministerstvo zahraničí ze země vykázalo novinářku rakouské veřejnoprávní televize ORF. Informuje o tom dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.

Maria Knipsová-Wittingová v Moskvě působila od ledna a v pondělí ji ruské úřady vyzvaly, aby vrátila novinářskou akreditaci a "v blízké budoucnosti" zemi opustila.

"ORF lituje rozhodnutí ruského ministerstva zahraničí, nedokáže ho pochopit a podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby pro diváky ORF i nadále zajišťovala nezávislé a komplexní zpravodajství z Ruska," uvedla televizní stanice.

Ze strany Ruska jde o reakci na vypovězení korespondenta agentury TASS, kterému byla 30. dubna odebrána akreditace. Rakouský týdeník Falter muže označil za ruského agenta. Moskva, kterou Západ obviňuje ze šíření dezinformací, tvrdí, že Vídeň toto "diskriminační" rozhodnutí dodnes nevysvětlila, a proto neměla jinou možnost než reagovat podobně.

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.

Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.

Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.

V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.

"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.

„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.

Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.

Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.

Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.