„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:54
9. 6. 2025
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.
„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl. Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.
21:27
9. 6. 2025
Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami. Uvedl to v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky, jehož vyjádření dnes citovala ukrajinská i zahraniční média. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.
„Mimochodem, tyto systémy (Patriot) se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině. Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ řekl velvyslanec podle serveru RBK-Ukrajina. Brodsky neupřesnil, kdy Izrael tyto zbraně Ukrajině předal, podotkl server BBC News.
19:54
9. 6. 2025
Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil schopnost Ruska zaútočit na země NATO, protože „není schopno porazit ani Ukrajinu“. Uvedl to 8. června v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI. „Na to jsou Rusové příliš slabí,“ řekl Orbán. „Nejsou ani schopni porazit Ukrajinu, takže nejsou schopni skutečně zaútočit na NATO.“
19:28
9. 6. 2025
Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí
19:06
9. 6. 2025
Rusko a KLDR obnoví tento měsíc přímé železniční spojení pro cestující mezi Moskvou a Pchjongjangem, poprvé od roku 2020. Oznámily to ruské dráhy. Podle státních železnic, které mají v Rusku monopol, vlaky mezi oběma metropolemi pojedou dvakrát v měsíci, první vyjede z hlavního města Severní Koreje 17. června a cesta dlouhá více než 10.000 kilometrů potrvá osm dnů. Půjde o nejdelší přímý železniční spoj na světě, píše agentura Reuters.
Další přímé železniční spojení mezi Pchjongjangem a Chabarovskem, ležícím na východě Ruska u hranic s Čínou, má následovat o dva dny později. Spoje budou provozovat severokorejské státní dráhy. V případě trasy Moskva–Pchjongjang budou severokorejské vagóny připojeny k pravidelnému spoji Moskva–Vladivostok a poté znovu k jinému vlaku.
18:02
9. 6. 2025
Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.
17:39
9. 6. 2025
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.
V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.
16:08
9. 6. 2025
Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.
Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.
15:13
9. 6. 2025
Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí
14:48
9. 6. 2025
Šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko dnes uvedl, že žádná z informací Rusů o jejich ofenzivě v Dněpropetrovské oblasti neodpovídá realitě.
14:41
9. 6. 2025
Rusko tvrdí, že udeřilo na vojenské letiště v Dubně v Rivnenské oblasti. Jde podle něho o jeden z odvetných útoků za operaci, kterou Ukrajina před několika dny podnikla proti ruským vojenským letištím. Informaci o útoku na letiště v Dubně nelze nezávisle ověřit, nicméně ještě dříve než na oficiálním telegramovém účtu ruského ministerstva obrany se objevovala v různých prokremelských zdrojích.
14:31
9. 6. 2025
Prostředky na psychosociální pomoc, duševní zdraví a zdravé stárnutí pro ukrajinské seniory, kteří do České republiky uprchli před válkou, poskytla pro centra duševního zdraví japonská vláda. Peníze mají stačit na roční pomoc pro zhruba tisícovku ukrajinských uprchlíků starších 60 let v centrech v Plzni, Praze, Brně či Ostravě, zaznělo dnes v centru Ledovec v Plzni při slavnostním zahájení projektu.
„Máme v Česku asi 17 000 seniorů z Ukrajiny, kteří opravdu potřebují pomoc. Pro ně není jednoduché se adaptovat do podmínek cizí země, je tady jazyková bariéra a další. Lidé z Ukrajiny přijeli s mnoha psychickými traumaty. Je tady pro ně místo, kde mohou najít útočiště a bezpečný život a také duševní zdraví,“ řekl ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč.
14:13
9. 6. 2025
Mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec Forum v Praze ve čtvrtek zahájí prezident Petr Pavel, on-line se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Prahy na akci přijede například šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha nebo prezidentka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviňová. Za Česko vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) a několik ministrů.
14:11
9. 6. 2025
Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Dnes začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let.
O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
13:29
9. 6. 2025
„Jednotky uskupení Střed pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a zvětšily plochu osvobozeného území v Dněpropetrovské oblasti,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Za osvobozená označuje Moskva území na Ukrajině, která její vojska obsadí. O konkrétních místech ofenzivy se prohlášení nezmiňuje. Kyjev dříve průnik Rusů do oblasti rozporoval.
Podle mapy analytického projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě invazní síly východní hranici Dněpropetrovské oblasti nepřekročily, v její jižní a střední části jsou však v její bezprostřední blízkosti. Hrozí tak, že Dněpropetrovská oblast se po Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti stane dalším ukrajinským regionem, kde se odehrávají pozemní boje.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že armáda ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti vede s účelem vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic. Vznik takového pásma uvnitř ukrajinského území oznámil před časem Putin. S plánem souvisí i zesílení ruských útoků na Sumskou oblast z posledních měsíců.
12:48
9. 6. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.
Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.
12:10
9. 6. 2025
Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.
Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.
Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.
12:09
9. 6. 2025
Moskva je podle Kremlu připravena dodržet dohodu o výměně zajatců a padlých s Ukrajinou, kterou obviňuje z jejího narušování. Kyjev to dříve popřel.
10:51
9. 6. 2025
Rusko v noci na dnešek k útoku proti Ukrajině použilo 479 dronů a 20 raket a střel, uvedlo dnes ukrajinské letectvo na telegramu. RBK Ukrajina píše, že to byl největší útok od začátku ruské invaze v únoru 2022. Protivzdušná obrana 479 cílů různého typu zneškodnila.
Ukrajinci nad územím své země sestřelili 277 bezpilotních letounů, dalších 183 zneškodnili pomocí prostředků elektronického boje nebo drony zmizely z radarů. Protivzdušná obrana zlikvidovala také například deset střel Ch-101, dvě střely Ch-22 nedosáhly cíle a zmizely z radarů.
09:52
9. 6. 2025
V bojích v Sumské oblasti na severovýchodě v neděli padl sólista Oděské národní opery Vladyslav Horaj, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na operní dům v černomořském přístavním městě. Tenorista Horaj šel do války proti ruským invazním silám dobrovolně.
„Vladyslavův hlas byl známý po celém světě, jeho srdce ale patřilo Ukrajině,“ uvedla Oděská národní opera. Označila ho za talent na jevišti i za příklad síly, důstojnosti a laskavosti. Šlo o člověka, který i v „nejtemnějších dobách“ pomáhal, dobrovolničil a podporoval ostatní. „Oděská národní opera osiřela,“ píše se také v oznámení o umělcově smrti.
09:05
9. 6. 2025
Ukrajina v noci na řadě míst vyhlásila další letecký poplach, který se týkal i západu země. V souvislosti s tím aktivovalo bojové letouny a protivzdušnou obranu Polsko. Vedení jeho armády uvedlo, že šlo o preventivní krok s cílem zajistit bezpečnost a monitorovat situaci v bezprostředním sousedství Polska.
„Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast,“ cituje RBK Ukrajina Oleksandra Kovala, šéfa vojenské správy tohoto regionu na severozápadě Ukrajiny. „Naše oblast se stala terčem velkého vzdušného útoku nepřítele,“ dodal. Zranění utrpěl jeden člověk, o možných materiálních škodách se činitel nezmínil. Protivzdušná obrana podle něj zničila velké množství cílů. Dnes ráno byly z regionu hlášeny exploze, kterým předcházelo varování kvůli hrozbě útoku s nasazením hypersonických raket Kinžal.
08:46
9. 6. 2025
Čeboksary v Čuvašsku, na Volze: Ukrajina několika drony zasáhla továrnu Progress.
„Vyrábí klíčové komponenty pro těžkou bojovou techniku: elektromechanické pohony, hydraulické systémy a řídicí jednotky. Ty jsou kriticky důležité pro provoz takových platforem, jako jsou samohybné houfnice a raketové systémy Iskander – bez těchto systémů nejsou rakety schopny dosáhnout svého cíle,“ vysvětluje v tweetu influencer Anton Heraščenko.
“It's bombs! Look!”
Russians are beginning to realize that war is a two-way street…
Padesátiletý Čech, který vstoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde vstoupil do armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.
1/2 Při prověřování informací jsme zjistili, že tento 50letý český občan je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti, na kterého Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně vydal příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. https://t.co/Gux7b2bX0h
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 49 ukrajinských dronů, z nichž některé útočily až ve vzdáleném Čuvašsku. Podle agentury Reuters o tom informovaly ruské úřady. Ukrajina naproti tomu již v neděli pozdě večer informovala o dalším ruském dronovém útoku na Kyjev, podrobnosti dosud nezveřejnila.