„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
20:09
7. 12. 2024
Trump na schůzku přišel v modrém obleku a žluté kravatě, tedy národních barvách Ukrajiny. Zelenskyj si oblékl svou typickou černou mikinu s ukrajinským státním znakem. Podle Zelenského mluvčího Serhije Nykyforova setkání trvalo 35 minut a byli na něm přítomni pouze jeho tři hlavní protagonisté.
19:53
7. 12. 2024
„Měl jsem dobré a produktivní třístranné setkání s prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Emmanuelem Macronem,“ napsal Zelenskyj na X. „Všichni si přejeme, aby tato válka skončila co nejdříve a spravedlivým způsobem. (...) Dohodli jsme se, že budeme nadále spolupracovat a zůstaneme v kontaktu,“ dodal Zelenskyj s tím, že „mír prostřednictvím síly je možný“. Trumpa označil za „rozhodného jako vždy“.
Macron po schůzce rovněž na X vyzval k „pokračování společného úsilí o mír a bezpečnost“.
18:42
7. 12. 2024
Příští americký prezident Donald Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.
17:43
7. 12. 2024
Příští americký prezident Donald Trump dnes v Paříži povede třístranné rozhovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom podle agentury Reuters Elysejský palác.
16:38
7. 12. 2024
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se dnes vrací na mezinárodní scénu při slavnostním znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Přijme ho francouzský prezident Emmanuel Macron a Trump se také setká s britským princem Williamem. Slavnostního ceremoniálu v Notre-Dame se zúčastní více než 60 světových představitelů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Naopak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou účast na poslední chvíli odvolala. Píší o tom média.
Člen ukrajinské delegace podle listu Le Figaro uvedl, že Zelenskyj v Paříži zůstane do dnešního večera. Nezmínil, jestli se ukrajinský prezident setká s Trumpem.
15:32
7. 12. 2024
Ukrajinské námořní drony podnikly útok na Ruskem obsazené těžební plošiny poblíž pobřeží anektovaného Krymského poloostrova. Dnes to uvedlo ukrajinské námořnictvo, podle nějž byly zničeny sledovací systémy nepřítele. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
15:00
7. 12. 2024
Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se dnes v Dauhá podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. Islamistické povstalce, kteří se rychle přibližují k Damašku, Lavrov označil za teroristy. Ruský ministr zahraničí také řekl, že je nepřípustné „teroristickým skupinám“ umožnit, aby ovládly syrské území.
Moskva patří k nejbližším spojencům režimu syrského autokrata Bašára Asada a v bojích proti povstalcům ho podporuje i tentokrát. Přesto ale rebelové vedení islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) rychle postupují k metropoli Damašku. Některé povstalecké skupiny jsou od ní podle AFP vzdálené jen zhruba deset kilometrů jihozápadním směrem.
Ruští váleční blogeři navíc podle agentury Reuters vyjadřují obavu, že vážnému ohrožení čelí i dvě strategicky významné ruské vojenské základny v Sýrii. Kvůli válce na Ukrajině, kterou Moskva vede už třetím rokem, je její kapacita zasáhnout ve prospěch Asada, stejně jako to udělala v roce 2015, výrazně omezená.
13:17
7. 12. 2024
„Děkuji, Dánsko! Díky podpoře partnerů, jako jste vy, bude naše nebe bezpečnější,“ napsal poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na X a sdílel video se stíhačkami F-16, které Dánsko Ukrajině dodalo.
The Ukrainian sky looks lovely with F-16s in it.
According to President Zelenskyy, Denmark has sent the second shipment of F-16 planes to Ukraine.
Ukrajina dostala druhou várku stíhaček F-16 z Dánska. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. „Stíhačky z Dánska z první série již sestřelují ruské rakety a chrání naše lidi, naši infrastrukturu. Nyní byla naše vzdušná obrana dále posílena,“ řekl ukrajinský prezident.
Ukraine receives second batch of F-16 fighter jets from Denmark
This was announced by President Volodymyr Zelensky.
«The Danish-supplied jets from the first batch are already shooting down Russian missiles and protecting our people, our infrastructure. Now, our air shield has… pic.twitter.com/LLFe0527z0
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil ruské útoky na Kryvyj Rih a Záporoží, po kterých zemřelo v pátek 12 lidí a desítky dalších zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda ruské útoky odsoudil a prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin o mír nestojí.
„Tisíce takových útoků, které Rusko během této války provedlo, jasně ukazují, že Putin nechce skutečný mír. Chce mít možnost zacházet s každou zemí pomocí bomb, raket a dalších forem násilí,“ řekl podle DPA Zelenskyj. Zdůraznil, že ruské agresi lze čelit jen silou. „A jen díky síle můžeme dosáhnout skutečného míru,“ dodal.
08:01
7. 12. 2024
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
„Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz. Dodal, že s budoucím americkým prezidentem hovořil „podrobně“ a že jeho tým si přímo vyměňuje názory s Trumpovými bezpečnostními poradci.
