„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:22
22. 9. 2025
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
21:20
22. 9. 2025
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
20:30
22. 9. 2025
Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.
„Pokud chceme respektovat, že svět by měl fungovat na základě nějakých pravidel, pak musíme podpořit každého, kdo je obětí porušení takových pravidel,“ je přesvědčen Pavel, podle něhož je to dnes Ukrajina, ale příště to může být jiný člen NATO nebo i Česko. „A v tom případě bychom taky očekávali solidaritu od ostatních,“ zdůraznil.
17:35
22. 9. 2025
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.
17:11
22. 9. 2025
Kapacita plynovodního propojení z Maďarska na Slovensko stoupne o čtvrtinu na 4,38 miliardy metrů krychlových suroviny ročně. Oznámil to dnes slovenský přepravce plynu Eustream, který se na tom dohodl s partnerskou maďarskou společností FGSZ. Význam této trasy stoupl po letošním ukončení tranzitu ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Nově dohodnutá kapacita, která by už zhruba pokryla loňskou spotřebu plynu na Slovensku, se týká plynovodního uzlu Veľké Zlievce/Balassagyarmat. Krok následoval po opatřeních v systému FGSZ. Výsledkem má být zlepšení toku plynu v obou směrech, včetně využití nových a připravovaných kapacit ohledně zkapalněného zemního plynu (LNG).
16:37
22. 9. 2025
Principy Organizace spojených národů čelí útokům jako nikdy dříve, prohlásil dnes v New Yorku generální tajemník OSN António Guterres na setkání k připomínce 80. výročí založení světové organizace. Nestačí jen OSN ubránit, je třeba ji posílit, zdůraznil také.
Guterres v několikaminutovém projevu před Valným shromážděním OSN konkrétně zmínil útoky na civilisty a pošlapávání mezinárodního práva v Pásmu Gazy, na Ukrajině či v Súdánu.
15:35
22. 9. 2025
Rusko stupňuje represe, aby umlčelo odpor vůči válce na Ukrajině, uvedla zpravodajka OSN pro lidská práva v Rusku Marijana Kacarovová. Útlak je namířen proti civilistům, novinářům i ukrajinským vězňům a zahrnuje také mučení, na němž se podílejí i lékaři, vyplývá ze zprávy, z níž citují agentury AP a DPA.
Kacarovová řekla, že ruské úřady zintenzivnily používání „trestního stíhání, dlouhodobého věznění, mučení a špatného zacházení“ k potlačení opozice vůči válce nařízené prezidentem Vladimirem Putinem. „Represe se stupňují... a stávají se masivními,“ řekla zpravodajka novinářům v Ženevě před předložením zprávy Radě OSN pro lidská práva. Rada zřídila její post po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
14:40
22. 9. 2025
Rusko je připraveno o rok prodloužit rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, pokud Spojené státy učiní totéž. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku.
„Abychom se vyhnuli vyprovokování závodů ve zbrojení a zajistili přijatelnou úroveň předvídatelnosti a jaderného odstrašování, považujeme za oprávněné pokusit se zachovat status quo stanovený smlouvou během současného turbulentního období. Rusko je proto připraveno i po 5. únoru nadále dodržovat ústřední kvantitativní omezení podle smlouvy po dobu jednoho roku,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „Toto opatření bude životaschopné pouze tehdy, pokud Spojené státy budou jednat obdobně a nepodniknou kroky, které by narušily stávající rovnováhu,“ dodal ruský prezident.
14:27
22. 9. 2025
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za „nezákonné donucovací opatření“. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Ruské aerolinie tak části pro více než 700 letadel většinou značky Airbus a Boeing musejí shánět přes komplikované okliky, přes které si navíc nedokážou zajistit vše, co potřebují. „Pokud se v blízké budoucnosti zřítí ruský boeing nebo airbus a lidé zemřou – co potom? V každém případě se vina svalí na sankce,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z letecké branže. Ruské úřady se podle něj snaží vyjednat zmírnění sankcí, zejména těch týkajících se dodávek náhradních dílů, které jsou podle nich klíčové pro bezpečnost v letectví.
14:07
22. 9. 2025
Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až 1000 raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Agentuře Reuters to řekl vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann.
Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s Reuters.
13:23
22. 9. 2025
Kreml dnes obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
„Považujeme tato (estonská) prohlášení za nepodložená, neopodstatněná a za součást zcela bezuzdné politiky přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace,“ řekl podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil.
12:51
22. 9. 2025
Na bojišti, kde se to jen hemží smrticími ruskými drony, používají ukrajinští vojáci stále více obratná dálkově ovládaná vozidla, která dokážou plnit celou řadu úkolů a umožňují vojákům, aby se sami nevydávali na potenciálně životu nebezpečné mise, napsala agentura AP.
Ukrajinská armáda, která se v déle než tři a půl roku trvající válce potýká s nedostatkem vojáků, využívá zejména takzvané pojízdné roboty. Toto vozítko vypadá jako miniaturní tank a dokáže přepravovat zásoby, odstraňovat miny a evakuovat zraněné nebo mrtvé.
„Lidi to úplně nahradit neumí,“ připustil velitel jednoho z pluků ve 20. brigádě Ljubart, který vystupuje pod přezdívkou Miami. „Řekl bych to takhle: člověk tam jít může, ale je to pro něj někdy příliš nebezpečné,“ dodal následně.
12:08
22. 9. 2025
Ruská vojska dobyla vesnici Kalynivske na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, které použilo ruský název obce, nalézající se na styku administrativní hranice Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, Kalinovskoje.
Kyjev se dosud nevyjádřil k tvrzení Moskvy, které ve válečných podmínkách nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. O obci se ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti nezmínil, nejhorší podle něj zůstává situace u Pokrovska na východě země, kde nepřítel během uplynulých 24 hodin podnikl 49 útoků.
11:54
22. 9. 2025
V Karlovarském kraji žilo ke konci loňského roku 36 021 cizinců včetně azylantů. Polovina z nich jsou Ukrajinci. Ačkoli se počet cizinců v Karlovarském kraji meziročně mírně snížil, v dlouhodobém vývoji se podíl cizinců v Karlovarském kraji postupně zvyšuje. Ke konci roku 2024 cizinci tvořili 12,3 procenta celkového počtu obyvatel. V Česku má Karlovarský kraj třetí největší podíl cizinců po Praze (25,3 procenta) a Plzeňském kraji (13,1 procenta). Na základě údajů od Ředitelství služby cizinecké policie o tom informovala karlovarská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
10:03
22. 9. 2025
A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.
10:01
22. 9. 2025
Dronům se podařilo na okupovaném poloostrově Krym zničit dva ruské obojživelné létající čluny Berijev Be-12, nasazované při vyhledávání ukrajinských bezpilotních plavidel, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle které se tak stalo „poprvé v historii“. Spolu s protiponorkovými Be-12 zasáhly drony i ruský vrtulník. HUR zveřejnila záběry, které podle ní ukazují útočící drony.
09:00
22. 9. 2025
Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, kde dnes útočili Rusové.
08:55
22. 9. 2025
Ruské letectvo na Záporoží shodilo nejméně pět leteckých bomb, uvedl Fedorov. Poničená je civilní infrastruktura, škody jsou například na 15 panelových domech. Fedorov původně informoval o dvou mrtvých a dvou raněných, později ale doplnil, že záchranáři z trosek zasaženého domu vyprostili tělo 75leté ženy. „Žádný z objektů neměl nic společného s vojenskou infrastrukturou, šlo o cílený teror proti městu a jeho obyvatelům,“ uvedl Fedorov. Rusko se k dalšímu z útoků na Záporoží, které podniklo tento měsíc, nevyjádřilo.
06:35
22. 9. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží zabil v noci na dnešek dva lidi a další dva zranil. Podle agentury AFP to sdělil šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Další dva lidi ruské útoky v noci na dnešek zranily v Kyjevě a Sumské oblasti.
V neděli večer ruské úřady uvedly, že ukrajinský útok za použití bezpilotních prostředků na město Foros zabil tři lidi a dalších 16 zranil. Foros se nachází na poloostrově Krym, který ruské jednotky obsadily v roce 2014.