„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.
19:29
3. 8. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina s Ruskem plánují výměnu 1200 válečných zajatců. „Bylo dosaženo dohody o výměně 1200 osob, práce na seznamech stále probíhá,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích po briefingu tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Rustema Umerova.
16:45
3. 8. 2025
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začátku invaze již o více než 1 056 000 vojáků.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 3, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/S792JUzOyB
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 3. srpna 2025
14:22
3. 8. 2025
Dnešní schůzka členů OPEC+ ve Vídni se konala na pozadí nových požadavků Spojených států, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu. Washington doufá, že tlak na obchodní partnery agresora pomůže přimět Moskvu k mírové dohodě s Ukrajinou.
OPEC+ dodává na trh zhruba polovinu světové spotřeby ropy. Produkci omezoval několik let, aby podpořil trh a zvýšil cenu. Letos však skupina změnila kurz ve snaze znovu získat větší podíl na trhu. S požadavkem, aby ropní producenti více těžili, přišel i americký prezident Donald Trump.
13:59
3. 8. 2025
Rusko v sobotu zaútočilo na klíčový most v ukrajinské Chersonské oblasti, což přimělo místní úředníky vyzvat obyvatele k evakuaci. K útoku došlo kolem 18:00 místního času, kdy ruské síly shodily na město Cherson dvě naváděné bomby, uvedly regionální úřady.
Útok poškodil most spojující město s čtvrtí Korabel. Poškozeny byly také tři domy a výšková obytná budova, uvedli úředníci. Nebyly hlášeny žádné oběti.
12:45
3. 8. 2025
Čína a Rusko zahájily několikadenní společné námořní cvičení v Japonském moři, koná se ve vodách poblíž ruského přístavu Vladivostok, kde je hlavní štáb akce. Informovala dnes agentura AFP s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.
„Obě armády provedou operace na záchranu ponorek, nácvik společného boje proti ponorkám, protivzdušné a protiraketové obrany a boje na moři,“ uvedl Peking. Podle něj se manévrů účastní čtyři čínské lodě, včetně torpédoborců s řízenými střelami.
10:57
3. 8. 2025
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
09:57
3. 8. 2025
Rusko v červnu podle údajů ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině rekordních 6 129 dronů typu Šáhid, čímž překonalo rekord z předchozího měsíce, který činil 5 337.
07:42
3. 8. 2025
Podle serveru Ukrajinska pravda také ruské síly v noci podnikly raketový útok na jihokrajinský Mykolajiv, kde byly v důsledku poničeny obytné domy, vypukl požár a sedm lidí utrpělo zranění. Výbuchy byly ráno slyšet také v Chersonu, podle telegramového kanálu ukrajinské televize Suspilne byly v okolí města ostřelovány tři desítky obydlených míst a zraněn byl nejméně jeden člověk.
06:06
3. 8. 2025
Vojenská správa ukrajinského hlavního města na aplikaci Telegram dnes brzy ráno oznámila, že Rusko zahájilo raketový útok na Kyjev. Žádné další podrobnosti nebyly známé. Svědci agentury Reuters slyšeli krátce po půlnoci hlasitý výbuch, který otřásl městem.
06:06
3. 8. 2025
Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinské drony způsobily požár na ropném terminálu v ruském letovisku Soči u Černého moře. Podle regionálního gubernátora Veniamina Kondratěva s ohněm bojovalo přes 120 hasičů. Ruský letecký úřad dočasně zastavil lety na místním letišti, aby byla zajištěna bezpečnost letového provozu.
Další ukrajinský dronový útok zasáhl město Voroněž. Podle místních úřadů byla zraněna jedna žena a několik obytných i hospodářských budov začalo hořet poté, co na ně dopadly trosky zničených dronů. Podle místních úřadů bylo nad regionem zničeno asi 15 dronů a hrozba dalších útoků trvá.
