„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
European Commission President Ursula von der Leyen:
Putin is a predator. Putin's proxies have been targeting our societies for years with hybrid attacks, with cyber attacks. The weaponizing of migrants is another example. pic.twitter.com/UgaktuYNca
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
17:09
29. 8. 2025
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
16:05
29. 8. 2025
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
15:30
29. 8. 2025
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro programSAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
14:48
29. 8. 2025
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.
13:47
29. 8. 2025
„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.
Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.
13:37
29. 8. 2025
Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
12:39
29. 8. 2025
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
11:14
29. 8. 2025
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
In Crimea, Ukraine’s military intelligence forces struck an expensive Russian radar from the S-400 system
The attack took place overnight on August 28. Special forces hit the Russian 91N6E radar complex, part of the S-400 “Triumf” air defense system, in the temporarily occupied… pic.twitter.com/QwLkqri5K2
Včerejší masivní úder Rusů na Kyjev: Vedle 23 potvzrených zabitých osud osmi lidí zůstává neznámý, raněných je 53, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
08:03
29. 8. 2025
Putin se podle šéfky diplomacie EU vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kaja Kallasová.
07:55
29. 8. 2025
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23, informoval dnes šéf vojenské správy Tymur Tkačenko. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro, kde jsou dva zranění. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zlikvidovalo 54 ukrajinských bezpilotních letounů.
Rusko v noci na čtvrtek napadlo Kyjev raketami, řízenými střelami a drony. Podle Tkačenka zemřelo po nejkrvavějším srpnovém útoku 23 lidí včetně čtyř dětí. Dosud poslední údaje uváděly 21 obětí. Útok ostře odsoudila řada západních představitelů jako ruskou brutalitu v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit již čtvrtým rokem pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou nejnovější útoky jasnou ruskou odpovědí všem, kdo měsíce vyzývali k příměří.
06:37
29. 8. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři,
administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa souhlasí s možným prodejem 3350 střel ERAM a příslušného navigačního vybavení Ukrajině za 825 milionů dolarů (17,3 miliardy Kč). Ve čtvrtek o tom informovala americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Zmíněné střely ERAM mají dolet až 450 kilometrů, což Ukrajině umožní údery proti cílům vzdálených od fronty. Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.