„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Ukrajinské námořní síly 23. června zveřejnily satelitní snímky, které potvrzují zničení skladovacích a přípravných míst pro bezpilotní letouny Shahed-136/Geranium-2 v ruském Krasnodarském kraji.
Ukraine's Naval Forces on June 23 published satellite images which confirm the destruction of storage and preparation sites for Shahed-136/Geranium-2 drones in Russia's Krasnodar Krai.https://t.co/YzhPCofghN
Jeden člověk zahynul a deset dalších utrpělo zranění při dnešním ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to uvedl šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle serveru Ukrajinska pravda invazní armáda útočila na město naváděnými leteckými bombami.
„V důsledku nepřátelského náletu na civilní objekty v Ševčenkivské a Cholodnohirské čtvrti Charkova bylo zraněno deset lidí. Jeden člověk zahynul. Mezi zraněnými jsou dva teenageři ve věku 15 a 16 let,“ uvedl odpoledne Syněhubov, podle něhož útok zasáhl to, co označil za soukromý sektor a dětský vzdělávací ústav.
Russians launched an aerial bomb at a private school in Kharkiv
Fortunately, there were no children in the building at the time of the attack. However, three people were injured. pic.twitter.com/CfVOIZk95W
Ruské ministerstvo obrany dnes ze zodpovědnosti za ukrajinský útok na anektovaný Krymský poloostrov obvinilo primárně Spojené státy. Ruský resort obrany dříve uvedl, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS dodaných Američany, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.
Při útoku na Sevastopol zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno, uvedl podle agentury TASS Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.
„Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim,“ uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu.
15:26
23. 6. 2024
Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti nejméně tři lidé, včetně dvou dětí, a dalších téměř 100 bylo zraněno, uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev.
„Počet raněných nyní vzrostl na téměř 100,“ sdělil dnes odpoledne Razvožajev, který původně hovořil o dvou mrtvých a 22 raněných. Podle něj šlo o zranění různé závažnosti způsobená šrapnely.
13:51
23. 6. 2024
Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti dva lidé, včetně dvouletého dítěte, a dalších 22 bylo zraněno. Na platformě Telegram to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Zranění podle něj utrpěli rány od šrapnelů různé závažnosti.
Později gubernátor uvedl, že ruská protivzdušná obrana „útok střelami“ odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. „Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny,“ dodal Razvožajev.
12:28
23. 6. 2024
První dodávka munice zajištěné na základě české iniciativy bude na Ukrajině do konce června tak, jak bylo přislíbeno. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Memoranda o porozumění podle ní Česko podepsalo s 18 zeměmi, naposledy s Islandem.
11:14
23. 6. 2024
Kyjev, okolní oblast a několik dalších ukrajinských oblastí dnes ráno zažilo zhruba jednohodinové letecké poplachy, které začaly ve 4:50 místního času (2:50 SELČ). Svědci Reuters v té době slyšeli několik výbuchů v Kyjevě a okolí. Údajně zněly jako zásahy vzdušných zbraní protivzdušnými obrannými systémy.
Padající trosky zranily dva lidi, které však nebylo nutné hospitalizovat, uvedl na telegramu šéf správy Kyjevské oblasti Ruslan Kravčenko. Trosky rovněž poničily šest několikapodlažních domů a více než 20 soukromých domů, dodal Kravčenko. Kromě toho byly v oblasti poničeny jedna benzinová pumpa, lékárna, kancelářská budova a tři automobily.
10:11
23. 6. 2024
Postava Jevgenije Prigožina v téměř životní velikosti se tyčí na Porochovském hřbitově v Petrohradu. Socha hlavní postavy Wagnerovy skupiny přitahuje zástupy jeho příznivců. Dotýkají se ruky sochy, skloní hlavu, postojí v tichosti. Mnozí na hrob pokládají rudé karafiáty, a to i po Prigožinových narozeninách připadajících na 1. června, píše agentura DPA.
Hrob, který se nachází asi deset kilometrů od centra Petrohradu, se stal poutním místem. I dnes mnoho Rusů uctívá tohoto muže, bohatého podnikatele, odsouzeného zloděje, někdejšího důvěrníka šéfa Kremlu Vladimira Putina a spoluzakladatele nechvalně známé Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Před rokem se Prigožin postavil do čela vzpoury proti zkorumpovanému vedení ruské armády a podle oficiálních údajů zemřel o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Navzdory tomu, že Prigožinovo podnikatelské impérium se po jeho smrti rozpadlo, jeho kult přežívá dál nejen v Petrohradu, kde se narodil. Také v Moskvě lidé nosí květiny na improvizované pamětní místo v blízkosti Kremlu. Pomníky šéfa wagnerovců vznikly i jinde.
09:03
23. 6. 2024
Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.
Podle odhadů, které byly sděleny deníku Financial Times, byla od začátku ruské invaze v únoru 2022 prostřednictvím třetích stran na Ukrajinu dodána srbská munice v hodnotě přibližně 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).
06:30
23. 6. 2024
Ukrajina v noci na dnešek na ruské území údajně vyslala desítky bezpilotních letounů. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblasti, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. Ruská protivzdušná obrana také zničila drony nad Smolenskou oblastí, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Kolik dronů bylo takto zneškodněno, však neupřesnil. Šéfové obou oblastí uvedli, že podle dostupných informací nedošlo k obětem na životech a nebyly zaznamenány žádné škody. V Lipecké oblasti zazněly výstražné sirény.
