„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
22:11
16. 4. 2024
Ukrajina zašle žádost o svolání zasedání Rady NATO-Ukrajina k projednání dodávek systémů protivzdušné obrany, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu.
21:37
16. 4. 2024
Téměř 40 % tržeb největšího ruského výrobce hliníku, společnosti Rusal, je ohroženo kvůli sankcím uvaleným Spojenými státy a Velkou Británií, uvedla agentura Bloomberg.
21:17
16. 4. 2024
Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) loni v prosinci vyslýchali politika německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha kvůli jeho kontaktům na Rusko. Informovaly o tom dnes televize ZDF a magazín Der Spiegel.
Stalo se to, když chtěl Krah odletět ze Spojených států. Výslech se týkal jeho kontaktů v Rusku a jeho chatové konverzace s někdejším ukrajinským poslancem Olehem Vološynem, kterého Ukrajina obvinila z vlastizrady. Tento politik figuruje na americkém sankčním seznamu kvůli snahám o destabilizaci Ukrajiny.
20:57
16. 4. 2024
Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.
20:11
16. 4. 2024
Bílý dům se domnívá, že návrh předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona na sérii zákonů o zahraniční pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu "na první pohled" pokrývá potřebnou pomoc, řekl novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.
19:36
16. 4. 2024
Německý kancléř Olaf Scholz 16. dubna uvedl, že požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby „vyvinul tlak“ na Moskvu, aby ukončila válku na Ukrajině, protože „slovo Číny má v Rusku váhu“.
19:17
16. 4. 2024
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny vzroste v roce 2024 o 3,2 % a v roce 2025 až o 6,5 %.
18:57
16. 4. 2024
Kvůli ruské agresi na Ukrajině bude na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii sice pozváno Rusko, ale nikoli jeho prezident Vladimir Putin. Informoval o tom dnes deník Le Monde s odkazem na sdružení Mission Libération, které je zodpovědné za organizaci akce konající se na začátku června.
„Rusko však bude pozváno, aby bylo zastoupeno, aby mohl být uctěn význam odhodlání a obětí sovětského lidu a jeho příspěvek k vítězství v roce 1945,“ uvedlo sdružení. Neuvedlo zatím žádné další podrobnosti k tomu, na jaké úrovni by mohlo být Rusko na těchto vzpomínkových akcích v Normandii zastoupeno.
18:41
16. 4. 2024
Díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice a není důvod, proč by to do roka nemohl být další milion. V konzervativním americkém think tanku, Hudsonském institutu, to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který je na dvoudenní návštěvě USA.
Fiala v projevu, v němž hovořil mimo jiné o československé zkušenosti s komunismem, invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou v roce 1968, či důležitosti NATO, vyzdvihl dosavadní českou pomoc Ukrajině a představil posluchačům českou muniční iniciativu.
17:56
16. 4. 2024
Vzhledem k tomu, že frontové jednotky trpí kritickým nedostatkem lidí a munice, ukrajinští vojáci tvrdí, že jejich cílem pro rok 2024 bude udržet stávající pozice a vyčkat na příchod klíčové pomoci.
17:32
16. 4. 2024
Ukrajina eviduje téměř 37 000 lidí, kteří jsou považováni za pohřešované, včetně dětí a vojenského personálu, uvedl hlavní ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.
17:12
16. 4. 2024
Polští zemědělci protestující na polsko-ukrajinských hranicích ukončili blokádu na hraničním přechodu Uhryniv-Dolhobyčuv, uvedla ukrajinská Státní pohraniční služba.
16:52
16. 4. 2024
Západní představitelé nevěří, že Rusko je schopno zahájit nový útok na Charkov „bez významného doplnění ruských jednotek“, uvedla agentura Bloomberg.
16:22
16. 4. 2024
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela podezřelého z bombového útoku na přeběhlíka z ukrajinské tajné služby SBU, který z atentátu podle médií vyvázl se zraněním končetin. Útok podle FSB připravil nejmenovaný ruský občan, kterého zverbovala ukrajinská strana. Rusovi hrozí odsouzení na doživotí za teroristický útok a vlastizradu, napsala státní agentura TASS.
Podezřelý Rus podle FSB po vpádu ruských vojsk do sousední země odjel na Ukrajinu, kde jej loni v říjnu získal pro spolupráci ukrajinský zpravodajský důstojník. Na jeho pokyn - a podle FSB na přímý rozkaz šéfa SBU - se letos v březnu vrátil do Ruska, sestavil výbušné zařízení a po průzkumu okolí bydliště přeběhlíka bombu nastražil v jeho autě.
15:52
16. 4. 2024
Prezident Petr Pavel ocenil, že česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi, nabrala takové tempo. K iniciativě se do dneška připojilo 20 zemí, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Zlínského kraje. Premiér Petr Fiala (ODS), který je nyní ve Spojených státech amerických, v pondělí uvedl, že Česká republika má nasmlouváno 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu a na zajištění dalších 300.000 kusů pracuje.
„Já myslím, že je to odrazem toho, že si všichni uvědomují určitý dluh ve vztahu ke slíbené podpoře Ukrajině, kdy Evropská unie přislíbila, že do března tohoto roku dodá milion kusů. To se bohužel nepodařilo,“ řekl Pavel.
15:35
16. 4. 2024
„Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon Ukrajiny 'O změnách některých právních předpisů Ukrajiny o některých otázkách vojenské služby, mobilizace a vojenské registrace' č. 3633-IX,“ tweetuje Verchovná rada (jednokomorový parlament Ukrajiny).
❗️Президент України Володимир Зеленський підписав Закон України «Про внесення змін до деяких законодавчих актів України щодо окремих питань проходження військової служби, мобілізації та військового обліку», №3633-IX.
— Верховна Рада України (@verkhovna_rada) 16. dubna 2024
Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící již déle než dva roky ruské agresi. Vstoupí v platnost měsíc po oficiálním zveřejnění. Zavazuje muže podléhající branné povinnosti, aby aktualizovali své údaje u vojenských úřadů, zvyšuje platy dobrovolníkům a zpřísňuje tresty za vyhýbání se povolání do armády.
Parlament přijal zákon měnící pravidla mobilizace před pěti dny. V den hlasování ukrajinský generál Jurij Sodol poslance varoval, že armádě chybí lidé a Rusko má na některých místech fronty výraznou početní převahu. „Nepřítel má nad námi sedmi- až desetinásobnou převahu, chybí nám lidé,“ řekl generál.
15:32
16. 4. 2024
Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.
14:48
16. 4. 2024
„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ prohlásil Emmanuel Macron, prezident Francie, jež v létě pořádá olympijské hry. V rozhovoru pro stanici BFM hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.
Mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ dodal s tím, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Olympijské příměří zcela nevyloučil.
14:44
16. 4. 2024
Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.
„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."
13:24
16. 4. 2024
„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita... Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pře mezi americkými Republikány a Demokraty o pomoci Ukrajině a Izraeli.
„Ukrajina nebude mít šanci vyhrát válku bez pomoci Spojených států. Poměr dělostřelectva na frontě je dnes 1:10 a poměr letectva je 1:30," dodal v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní televizi PBS.
12:44
16. 4. 2024
Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.
Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.
Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech.
12:02
16. 4. 2024
Slovenský premiér Robert Fico dnes odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu.
„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.
Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ řekl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.
11:59
16. 4. 2024
Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.
Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.
09:44
16. 4. 2024
"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.
— Національна поліція України (@NPU_GOV_UA) 16. dubna 2024
09:35
16. 4. 2024
Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.
09:04
16. 4. 2024
Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 9 tanků, 13 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
08:18
16. 4. 2024
„Urputný odpor Ukrajinců brání Rusákům, aby plně kontrolovali dočasně dobytá území. A vždycky bude,“ tweetuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Rusák nemůže Ukrajince porazit. Takový národ se porazit nedá,“ píše ve svém každodenním hlášení o jaderné situaci na Ukrajině.
Urputný odpor Ukrajinců brání Rusákům, aby plně kontrolovali dočasně dobytá území. A vždycky bude. Rusák nemůže Ukrajince porazit. Takový národ se porazit nedá. #SlavaUkraïni Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.
— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) 16. dubna 2024
06:11
16. 4. 2024
Dobré ráno!
Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.