„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.
21:47
30. 6. 2024
Rusko jen tento týden svrhlo na Ukrajinu více než 800 řízených leteckých bomb, napsal dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět vyzval západní spojence, aby dodali jeho zemi dalekonosné zbraně, s jejichž pomocí by Ukrajinci mohli zničit základny, ze kterých startují ruské bombardéry.
„Ukrajina potřebuje nutné síly a prostředky ke zničení nosičů těchto bomb, zejména ruských bojových letadel tam, kde se nacházejí. Tento krok je nezbytný,“ napsal Zelenskyj. Dodal, že zapotřebí jsou jasná rozhodnutí, která pomohou ochránit lidi.
20:43
30. 6. 2024
Západní partneři, hlavně z Evropy, už dodali Ukrajině množství poměrně dalekonosných zbraní, jako jsou britsko-francouzské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/Scalp či ATACMS ze Spojených států, ale také americké rakety Patriot určené k protivzdušné obraně. Tyto dodávky ale provázejí určitá omezení, pokud jde o možnost nasazení za hranicemi Ukrajiny. Navíc začátkem letošního roku se dodávky zbraní od největšího dodavatele, kterým jsou Spojené státy, kvůli sporům mezi Bílým domem a Kongresem o zákon o financování národní bezpečnosti skoro na čtyři měsíce přerušily.
Ukrajina spojuje smrt svých občanů a ruské územní zisky s výpadky dodávek munice a raket pro protivzdušnou obranu. Zelenskyj neustává apelovat, že další podpora je nezbytná pro vítězství ve válce, poznamenala BBC.
19:53
30. 6. 2024
The Kyiv Independent informoval na sociální síti X o požáru domu v Kyjevě. Podle prvotních informací zasáhly budovy trosky zatím neznámého původu.
⚡️Debris strikes residential building in Kyiv.
A residential apartment building in Kyiv is on fire after being struck by debris, according to Kyiv Mayor Vitali Klitschko.https://t.co/rD5WnGvGEE
Rusko vede podle Západu hybridní válku. „Ohrožuje nás něco, co není plnohodnotným vojenským útokem, což jsou tyto hybridní hrozby… vše od vměšování do našich politických procesů, (podkopávání) důvěry v naše politické instituce, dezinformace, kybernetické útoky (…) a sabotáže či akce proti kritické infrastruktuře,“ řekl minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během akce v Kanadě.
Americký server CNN připomíná, že se může jednat o drobné útoky, jako bylo zapálení garáže v Praze či třeba požár nákupního centra v Polsku. Podle Západu se Rusko bojí postavit Evropě a struktuře NATO čelem, a proto volí tuto strategii.
18:51
30. 6. 2024
Prezident Petr Pavel na festivalu v Karlových Varech ocenil film Real Oleha Sencova. Podle prezidenta je důležité mít takové autentické obrázky z ukrajinského bojiště, protože mohou lidem zprostředkovat mnohem víc než deset televizních reportáží, celá knížka nebo řada komentářů. Pavel to řekl novinářům po dnešním setkání s ukrajinským režisérem Sencovem, který na karlovarském festivalu představuje svůj dokumentární snímek Real odehrávající se v reálných zákopech.
„Můžeme stokrát přesvědčovat lidi o tom, že válka na Ukrajině se nás týká, protože případný úspěch Ruska by měl dopad na nás všechny. Pokud si to nedokážou představit tak, aby je to zasáhlo i emocionálně, což dokáže film lépe než jakékoliv slovo, tak si tu hrůzu představit nedokážeme,“ řekl Pavel na dotaz ČTK. „Záběry, jaké jsou ve filmu Real, pokud někdo vydrží, mu naženou husí kůži a řekne si, že tohle nemůžeme nechat běžet dlouho a musíme to zastavit,“ dodal prezident.
18:04
30. 6. 2024
Stoupenci Ukrajiny nejednou kritizovali její partnery na Západě, zejména Spojené státy, že se zdráhají poskytnout Ukrajině zbraně schopné zasáhnout vojenské cíle hlouběji na ruském území, stejně jako zákazy používat už dodané zbraně k takovým útokům proti Rusku, poznamenal server BBC News. Dodal, že Zelenskyj se zdržel přímé kritiky západních vlád, nicméně zdůraznil naléhavou potřebu zbraní schopných ničit nosiče leteckých bomb.
„Údery na velké vzdálenosti a moderní protivzdušná obrana jsou základem pro zastavení každodenního ruského teroru. Děkujeme všem partnerům, kteří to chápou,“ napsal ukrajinský prezident.
17:15
30. 6. 2024
Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov tento týden uvedl, že nepřítel využívá Charkov jako testovací střelnici pro své staré bomby, které opatřuje křídly a modulem se satelitní navigace. Zastaralou leteckou munici tak přemění v relativně přesnou zbraň s doletem několika desítek kilometrů, takže ji letouny mohou vypustit mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Tato úprava vyjde Rusy přibližně na 100.000 dolarů (asi 2,3 milionu Kč), zatímco střely s plochou dráhou letu Kalibr stojí kolem deseti milionů dolarů (230 milionů Kč) za kus. Raketa systému S-400 přijde asi na dva miliony dolarů a raketa ze systému S-300 zhruba na půl milionu dolarů.
16:30
30. 6. 2024
Ukrajina pravděpodobně zahájila útok HIMARS na Rusy okupované město Pervomajsk v Luhanské oblasti, uvádí ukrajinská TV Nexta na sociální síti X. Propagandisté hlásí, že cílem útoku bylo soustředění ruských jednotek. Reakce autora videa zachycuje plnou sílu úderu.
Ukraine likely launched a HIMARS strike on the Russian-occupied town of Pervomaysk in the Luhansk region
Propagandists report that the strike targeted a concentration of Russian troops.
Do Moskvy přiletěl americký rapper Ye, dříve známý jako Kanye West, oznámil s odvoláním na producentku Janu Rudkovskou zpravodajský server Meduza. Rudkovská uvedla, že už od rána "drží palce" za show na největším ruském stadionu v Lužnikách. Samotný stadion nicméně uvedl, že s rapperem žádnou smlouvu nemá a o žádném koncertu neví.
Ye, který jako Kanye West býval známější, podle zpráv ze sociálních sítí do Moskvy přiletěl na oslavu narozenin Gošiho Rubčinského, módního návrháře značky Yeezy, která rapperovi patří. Návrhář ale oslavil čtyřicátiny v pátek. V minulosti běžné návštěvy západních celebrit v ruské metropoli jsou od ruské anaxe ukrajinského poloostrova Krym a zejména od rozpoutání války na Ukrajině vzácností.
14:54
30. 6. 2024
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, obce Spirne a Novooleksandrivka, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se k tomuto sdělení ihned nevyjádřila. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
14:10
30. 6. 2024
„Rusko tento týden použilo proti Ukrajině přes 800 řízených leteckých bomb,“ tvrdí ukrajinský prezident Volodomyr Zelensky.
⚡Zelensky: Russia used over 800 guided aerial bombs against Ukraine this week.
Russia has used more than 800 guided aerial bombs against Ukraine this week alone, President Volodymyr Zelensky said on June 30.https://t.co/la1AYQlvd8
O tom, zda při nynější ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatovali klíčoví ústavní činitelé delší dobu. Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se několikrát vyslovil pro obsazení pozice, také podle premiéra Petra Fialy (ODS) by Česko mělo mít v Rusku velvyslance.
Pavla k podpoře rozhodnutí vedlo to, že podle něj začal proces směřující k míru na Ukrajině. Spojuje ho s mírovou konferencí, které se zúčastnil před dvěma týdny ve Švýcarsku. Osmdesát zemí světa na ní společně vyzvalo, aby „územní celistvost“ Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. „Je tu většina zemí na této planetě, která chce problémy řešit v souladu s Chartou OSN a platným mezinárodním řádem,“ řekl Pavel v ČT. Věří, že časem se do mírového jednání zapojí i Čína a Rusko.
13:07
30. 6. 2024
Prezident Petr Pavel v pořadu Otázky Václava Moravce zmínil, že „začal proces, který by mohl vést k mírovému stavu na Ukrajině“ a to i tím, že mimo jiné by mohlo mít Česko velvyslance v Rusku. Netuší ale, kdy by to mohlo být. „V případě Ruska by to mohlo trvat i rok,“ myslí si. Připomeneme, že Pavel již podepsal nutné dokumentu k tomu, aby post velvyslance vzniknul.
S Ruskem bude podle něj potřeba mluvit, až přijde správný čas. Zatím ale Rusko podle něj nepředložilo jiný návrh, než jen bezpodmínečná kapitulace Ukrajiny.
11:55
30. 6. 2024
36 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Vilniansk.
Ruští vojáci zaútočili na město Vilniansk v Záporožské oblasti 29. června, zabili sedm lidí, včetně tří dětí. 36 lidí zranili, uvedli místní představitelé.
11:14
30. 6. 2024
Letos v létě se ruská vojska pomalu, ale vytrvale prokousávají ukrajinskou obranou, míní server Politico.
Tato vytrvalá a zdá se stále úspěšnější ofenzíva podle komentátorů podněcuje Západ k tomu, aby posílal nové zbraně a vymýšlel nové strategie k podpoře Kyjeva. „To zase přineslo nové hrozby ze strany prezidenta Vladimira Putina odvetou proti Západu – ať už přímo, nebo nepřímo,“ konstatuje.
10:29
30. 6. 2024
Podle ukrajinské armády už Rusko ke konci června 2024 ve válce přišlo o více jak půl milionu vojáků. Sestřelo či zničeno mělo být 360 letounů, 326 helikoptér a přes 2 tisíce střel. Armáda rovněž tvrdí, že Rusko přišlo o 15 tisíc APV vozidel či o skoro 20 tisíc vozidel.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/sVxhPmrHMQ
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace na Telegramu sdělilo že při ukrajinském ostřelování Doněcké oblasti byli zraněni čtyři jeho zaměstnanci.
„V Petrovském okrese hasiči likvidovali požár, který vznikl po (ukrajinském) ostřelování,“ uvedlo na telegramu ruské ministerstvo pro mimořádné situace. „Byl vyhlášen poplach kvůli novému dělostřeleckému úderu. Ostřelování je zasáhlo, když se evakuovali,“ dodal úřad.
08:41
30. 6. 2024
Vývoz zbraní z Německa byl po loňském rekordním roce v letošním prvním pololetí znovu na maximu, meziročně se zvýšil o více než 30 procent. Opět se výrazně zvýšily dodávky na Ukrajinu.
Od 1. ledna do 18. června schválila německá vláda dodávky vojenského zboží do zahraničí nejméně za 7,48 miliardy eur (téměř 188 miliard Kč). Podle agentury DPA to vyplývá z odpovědi ministerstva hospodářství na dotaz poslance Bundestagu Sevima Dagdelena ze Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Téměř dvě třetiny vývozu, konkrétně 65 procent, tedy 4,88 miliardy eur, jsou určeny pro Ukrajinu.
08:12
30. 6. 2024
Ruské vzdušné síly v noci sestřelily 36 ukrajinských bezpilotních letounů nad několika ruskými regiony. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Patnáct dronů se podařilo zničit nad Kurskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a devět nad Lipeckou oblastí, několik set kilometrů jižně od Moskvy, uvedlo ministerstvo v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.
Čtyři bezpilotní letouny byly zničeny nad Voroněžskou a stejný počet nad Brjanskou oblastí v jihozápadním Rusku, po dvou pak nad nedalekou Orjolskou a Belgorodskou oblastí.