„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
20:59
18. 5. 2024
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské stanici BBC, že nikdy nevzdá boj proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby nebyla zbytečná
„nejvyšší oběť" opozičního vůdce. Navalnyj za nejasných okolností zemřel v ruském vězení za polárním kruhem. BBC dnes zveřejnila úryvky rozhovoru s Volkovem, který byl v březnu před svým domovem v litevském exilu brutálně přepaden a od úderů kladivem utrpěl zlomeninu ruky, pohmožděniny na hlavě a poranění nohy.
20:33
18. 5. 2024
S klouzavými bombami ale mají zkušenosti i obyvatelé ruských měst poblíž hranic s Ukrajinou. Rusko opakovaně shodilo pumy na vlastní obyvatele, vždy omylem. Rusko na své území shodilo 500 kg bombu, která poškodila třicet domů a deset aut a zranila pět lidí, potvrdilo britské ministerstvo obrany. V aktualizaci obranné zpravodajské služby stojí, že ruský stíhací letoun 4. května „náhodně vypustil pumu FAB-500 na civilní oblast v Belgordské oblasti - na ruské straně hranice". Celý článek čtěte ZDE.
19:59
18. 5. 2024
Do Charkova dnes vyrazili policisté a také prokurátor vyšetřující válečné zločiny. V rezidenřní čvrti zkoumali úlomky takzvaných klouzavých bomb, které na město vypálili Rusové.
18:20
18. 5. 2024
Ukrajina si dnes připomíná 80 let od deportace Krymských Tatarů. Násilné odvlečení jich tehdy nepřežilo asi 100 tisíc.
„Teprve s oslabením tehdejších moskevských úřadů a obnovením nezávislosti Ukrajiny byli krymští Tataři schopni zjistit pravdu o zločinu genocidy – deportaci krymskotatarského lidu – na státní úrovni a obnovit svůj normální život na Krymu. Do roku 2014 byl Krym pro mnoho našich lidí skutečně šťastným domovem a bude tomu tak znovu – jistě – až síla naší odolnosti, zbraní, diplomacie a síla spravedlnosti pro Ukrajinu zajistí osvobození Krymu z okupace," napsal na sociální sítě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today, we mark 80 years since the deportation of the Crimean Tatars and commemorate victims of this genocide.
Only with the weakening of the then Moscow authorities and the restoration of Ukraine's independence were the Crimean Tatars able to establish the truth about the crime… pic.twitter.com/rmpj48kHqU
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 18, 2024
17:18
18. 5. 2024
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
16:56
18. 5. 2024
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.
16:42
18. 5. 2024
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska dobyla - ruskou terminologií "osvobodila" - další vesnici u Vovčanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. "Jednotky uskupení ruských vojsk Sever osvobodily ves Starica (ukrajinsky Starycja) v Charkovské oblasti a pokračovaly v postupu do hloubky obrany nepřítele," tvrdí ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur.
15:25
18. 5. 2024
Ukrajinská armáda cvičí nově rekrutované vojáky poblíž Kyjeva. Země se v posledních měsísích potýká s nedostatkem lidí v armádě.
14:11
18. 5. 2024
Ukrajinská armáda se snaží zatlačit Rusy směrem na Hlyboke, 40 km od Charkova, informuje Nexta. Generální štáb hlásí, že od začátku dne okupanti dvakrát zaútočili na ukrajinské pozice v oblastech Liptsy a Vovčansk, ale neuspěli. Ruští vojáci za poslední den ztratili v charkovském sektoru až 200 lidí a 42 jednotek vojenských vozidel.
Ukrainian Army tries to push back Russians in the direction of Hlyboke, 40 km from Kharkiv
The General Staff reports that since the beginning of the day, the occupiers have attacked Ukrainian positions twice in the areas of Liptsy and Vovchansk, but failed.
Rusové se za poslední den v Charkovské oblasti dvakrát pokusili prolomit ukrajinskou obranu, ale byli odraženi. Situace na tomto frontovém úseku je pod kontrolou, ukrajinské síly sem přivádějí posily a místy provádějí protiútoky s cílem zlepšit své taktické postavení, dodal šéf charkovské správy Oleh Syněhubov.
11:10
18. 5. 2024
Expertka na řeč těla Judi Jamesová, která na toto téma vydala 26 knih, zanalyzovala nedávné setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jamesová uvedla, že se ruský lídr snažil aktivně navázat spojení, nicméně Ťin-pching tyto pokusy často ignoroval. „Když si oba muži podávají ruce na schodech v Pekingu, je to zase Putin, kdo se pokouší navázat oční kontakt, zatímco se Ťin-pching dívá jinam,“ řekla expertka. Celý článek čtěte ZDE
09:30
18. 5. 2024
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti bylo evakuováno téměř už 10.000 lidí, uvedl šéf oblastní šéf Syněhubov.
08:05
18. 5. 2024
Podle Zelenského Rusko nemá prostředky na zahájení nového rozsáhlého útoku na Kyjev. „Nemají síly na rozsáhlou ofenzivu na hlavní město, jakou provedli na začátku invaze,“ řekl Zelenskyj. Hlavními cíli Kremlu jsou nyní podle něj Donbas a Charkov na východě a severovýchodě Ukrajiny.
Prezident země, která čelí ruské invazi od února 2022, v rozhovoru přiznal, že jeho zemi chybí muži, což ovlivňuje morálku vojáků. V pátek přitom Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje vstoupit do ozbrojených sil některým odsouzeným. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10.000 až 20.000 vězňů. „Je třeba naplnit rezervy, máme značný počet brigád, které jsou prázdné. Musíme to udělat tak, aby chlapci měli normální rotaci. Pak se zlepší morálka,“ je přesvědčen ukrajinský prezident.
06:56
18. 5. 2024
Ukrajinský prezident si rovněž postěžoval, že Západ Ukrajině zakazuje používat zbraně dodané Evropou a Spojenými státy k úderům na ruské území. „Oni na nás mohou útočit ze svého území, to je největší výhoda, jakou Rusko má, a my nemůžeme se západními zbraněmi podniknout nic proti jejich systémům umístěným na ruském území. Nemáme na to právo,“ kritizoval Zelenskyj a dodal, že si na tuto skutečnost tento týden stěžoval americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Podle listu Wall Street Journal Ukrajina požádala administrativu Joea Bidena o povolení používat americké zbraně na ruském území. Institut pro studium války uvedl, že tento zákaz zásadně podkopává ukrajinskou schopnost úspěšně se bránit ruské agresi.
06:00
18. 5. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. „Nacházíme se v absurdní situaci, kdy má Západ strach, že Rusko válku prohraje. A nechce, aby ji prohrála Ukrajina. Protože konečné vítězství Ukrajiny povede k porážce Ruska. A konečné vítězství Ruska povede k porážce Ukrajiny,“ prohlásil.
