Expertka na řeč těla: Putin se v Číně marně snažil získat pozornost. Si Ťin-pching má navrch
Expertka na řeč těla Judi Jamesová, která na toto téma vydala 26 knih, zanalyzovala nedávné setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jamesová uvedla, že se ruský lídr snažil aktivně navázat spojení, nicméně Ťin-pching tyto pokusy často ignoroval. „Když si oba muži podávají ruce na schodech v Pekingu, je to zase Putin, kdo se pokouší navázat oční kontakt, zatímco se Ťin-pching dívá jinam,“ řekla expertka. Napsal o tom britský deník Daily Mail.
Ruský prezident Vladimir Putin se pokusil navázat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem oční kontakt během jejich nedávného setkání, ale je jasné, že vůdce Číny má v jejich vztahu navrch, alespoň to tvrdí expertka na řeč těla Judi Jamesová.
Autorka 26 knih o řeči těla Jamesová řekla, že setkání bylo možná jednostrannější, než by si Putin přál, aby svět věřil. Rusové se jemně pokusili poukázat na pouto mezi Putinem a čínským prezidentem, ale jak říká expertka, Ťin-pching „tomu nerozuměl“.
„Když světoví lídři chtějí ukázat aktivní a často strategická spojenectví, obvykle dojde k vzájemnému projevu vděku řečí těla, který signalizuje hluboké spojení se zbytkem světa. Putin na tyto rituály očividně dbá, ale Ťin-pchingovy reakce nenaznačují, že by tomu rozuměl nebo četl knihy o těchto pravidlech,“ vysvětlila.
„Rozhodně jsou mezi nimi kulturní rozdíly, které je třeba brát v potaz, ale celkový výsledek je takový, že Putin vypadá, že se chce vlichotit a ukázat pouto mezi nimi více než jeho čínský protějšek s vyšším statusem,“ řekla Jamesová a dodala, že Ťin-pching byl „pouze zdvořilý“.
Marné snahy Putina navázat spojení
Analyzovala také fotografii, na které si oba prezidenti podávají ruce. Jamesová řekla, že byl viditelný rozdíl mezi tím, jak oba lídři přistupovali jeden ke druhému. „Ťin-pching má ruku nataženou do strany od těla. Výraz jeho tváře vypadá zdvořile, ale úsměv míří do kamer,“ okomentovala snímek expertka. „Putinův úsměv je výraznější se zdviženými kulatými tvářemi a jeho ruka je natažena podél těla, díky čemuž tady jeho podání ruky vypadá osobněji.“
Očividný byl také nesoulad mezi oběma vůdci, zatímco kráčeli vedle sebe. Na jiné fotografii je vidět, jak se Putin naklání k mnohem vyššímu Ťin-pchingovi, aby získal jeho pozornost. „Jak vedle sebe oba muži kráčejí, Ťin-pching se dívá před sebe a vypadá sebevědomě. U Putina to vypadá, že se aktivně snaží začít rozhovor, zatímco čínský prezident poslouchá,“ popsala Jamesová.
„Ruský prezident se snaží navázat oční kontakt, což působí, že chce získat Ťin-pchingovu pozornost, a ačkoli je u čínských obchodníků běžné sklopit zrak jako projev respektu, když druhý mluví, Ťin-pching se dívá před sebe spíše než směrem dolů,“ pokračovala.
Na dalším snímku si lídři vyměňují dokumenty. Jamesová uvedla, že došlo k nějakému „zrcadlení“, nicméně byl to opět Putin, kdo se snažil získat pozornost čínského prezidenta. „Když si vyměňují dokumenty, dojde k nějakému zrcadlení, když se na sebe usmívají. Ale zase je to jen Putin, který používá oční kontakt,“ sdělila expertka.
„Když si oba muži podávají ruce na schodech v Pekingu, je to znovu Putin, kdo se pokouší navázat oční kontakt, zatímco se Ťin-pching dívá jinam,“ uzavřela.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“ a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
