Putin v Číně: U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Vladimir Putin, který dnes končí svou dvoudenní návštěvu Číny, také uvedl, že bude sledovat dění na červnové švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že jejím cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Moskva už dříve uvedla, že nebude na summitu, který bude hledat cestu z Ruskem vyvolané války.
Ruský prezident podle agentur také uvedl, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem diskutoval o výzvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Jestli ji Moskva vyslyší, ale nesdělil.
Místo toho Putin, který před více než dvěma roky zahájil válku na Ukrajině, obvinil Kyjev za nynější ruskou ofenzivu v Charkovské oblasti. Rusko podle něj potřebuje nárazníkovou zónu pro vlastní bezpečnost kvůli ukrajinským útokům na ruskou Belgorodskou oblast, která leží u hranic.
Putin také na tiskové konferenci zopakoval tvrzení, že Rusko se nikdy nebránilo vyjednávání. V neposlední řadě poznamenal, že se Moskva snaží přijít na to, komu může ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině věřit.
Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině. Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety. Německo začalo financovat výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu. Podle deníku Welt jde o první výsledek memoranda podepsaného u příležitosti květnové návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně. Německá vláda konkrétní formy vojenské pomoci Ukrajině už nezveřejňuje. Celý text ZDE. Na snímku kancléř Německa Fridrich Merz při květnové návštěvě Zelenského v Berlíně.
