„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.
21:37
5. 11. 2024
„První boje se severokorejskými vojáky otevřely novou kapitolu nestability ve světě,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním nočním videoprojevu. Zároveň poděkoval těm světovým aktérům, kteří na přítomnost Severokorejců nereagovali jen slovy, ale kteří připravují kroky na podporu ukrajinské obrany. „Musíme společně se světem učinit vše pro to, aby tento ruský krok k rozšíření války opravdovou eskalací selhal. Aby se tento jeho (ruského prezidenta Vladimira Putina) krok stal krokem k prohře - jak pro něj, tak pro Severní Koreu,“ dodal Zelenskyj.
20:58
5. 11. 2024
„Švýcarsko je sice neutrální zemí, ale moc dobře si uvědomuje, v jakém bezpečnostním mezinárodním kontextu se nacházíme. Válka na Ukrajině byla budíčkem nejenom pro evropské země, které jsou v Severoatlantické alianci (NATO), případně v Evropské unii, ale i pro Švýcarsko,“ uvedl dnes prezident Petr Pavel při návštěvě země.
19:58
5. 11. 2024
V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a která bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě na Ukrajině. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající legie přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala dnes agentura Ukrinform.
18:22
5. 11. 2024
Austrálie daruje Kyjevu 14 člunů s pevným trupem v hodnotě 14 milionů australských dolarů (215 milionů korun) za účelem posílení ukrajinské námořní a pobřežní obrany. Austrálie tímto krokem zdůrazňuje trvalý závazek vlády premiéra Anthonyho Albaneseho podporovat Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, uvedlo australské ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
18:02
5. 11. 2024
Rusko dnes odpoledne zaútočilo na Charkov, drony zasáhly místní obytnou oblast. Oznámil to šéf místní správy Oleh Syněhubov. Podle něj byly dvě ženy zraněny.
15:56
5. 11. 2024
Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
14:45
5. 11. 2024
Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.
Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.
13:49
5. 11. 2024
Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.
12:09
5. 11. 2024
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski je zklamaný, že zatím Ukrajina nepodnikla „žádný pokrok“ v exhumaci obětí volyňské tragédie. A to ačkoliv Ukrajina slíbila, že s exhumací začne do listopadu.
Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 na území dnešní západní části Ukrajiny. Tenkrát ale území spadalo do nacistickým Německem okupovaného Polska.
11:14
5. 11. 2024
Rusko dnes kritizovalo nedělní prezidentské volby v Moldavsku, které podle předběžných výsledků vyhrála dosavadní prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Podle Kremlu byly volby nespravedlivé, protože Kišiněv neumožnil hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco volit mohli Moldavané žijící na Západě.
„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani poctivé. Byly plné manipulací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Několika stovkám tisíc moldavských občanů, kteří žijí v Rusku, nebyla poskytnuta možnost hlasovat. Tedy velmi velká část občanů neměla možnost hlasovat, na rozdíl od těch občanů, kteří pracují v evropských zemích. Je jasné, že to nemohlo neovlivnit výsledky voleb, které není možné považovat za férové,“ řekl podle agentury TASS.
11:00
5. 11. 2024
Další dobytá ukrajiská vesnice. Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další vesnici, Stepanivku u Kramatorska, připustili ukrajinští analytici.
10:36
5. 11. 2024
Nejméně šest mrtvých a devět raněných si dnes vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na místě vypukl požár, dodal. Fedorov dříve informoval, že terčem ruského útoku se stal blíže neupřesněný objekt městské infrastruktury.
10:10
5. 11. 2024
Ruské útoky proti Ukrajině za poslední den zranily tři lidi, informovaly dnes regionální úřady. Rusko přes noc vypustilo 79 bezpilotních letounů typu Shahed a další bezpilotní letouny, stejně jako řízené bomby a dvě letecké střely Kh-59/69. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 48 dronů nad osmi regiony, zatímco 30 dronů bylo „ztraceno“ a jeden odletěl zpět do Ruska, uvedlo letectvo.
09:34
5. 11. 2024
Poprvé se na bitevním poli střetla ukrajinská armáda se severokorejskými vojáky nasazenými na straně Ruska. V jihokorejské televizi KBS to řekl ukrajinský ministr obrany Rust Umerov. Podle japonské agentury Kjódó Umerov uvedl, že došlo k "malému" střetnutí, aniž by upřesnil, kdy a kde přesně se boj odehrál. Nicméně by podle ministra mohl být považován za začátek účasti KLDR ve válce Ruska proti Ukrajině.
09:05
5. 11. 2024
Rusko za poslední den ztratilo 1260 svých vojáků - ať už se zranili anebo zemřeli. Tím se celkové ztráty ruských okupantů od začátku totální invaze zvýšily na 701 650 lidí. Informaci přineslo vedení ukrajinské armády.
08:40
5. 11. 2024
„Zelenskij chce zatáhnout Polsko do války s Ruskem,“ tvrdí polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
„Zelensky chce, aby Polsko střílelo rakety nad Ukrajinou, což znamená, že chce, aby Polsko vstoupilo do války, což znamená, že chce, aby Polsko bylo ve válce s Ruskem,“ řekl dále.
08:11
5. 11. 2024
Rusko dnes časně ráno vypustilo raketu Sojuz nesoucí celkem 55 družic včetně dvou íránských. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos.
Raketa Sojuz 2.1 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj. Nese dva velké satelity Ionosfera-M, které se mají stát součástí vesmírného systému monitorujícího zemskou ionosféru. Ionosféra, kde se setkává zemská atmosféra s vesmírem, se rozprostírá zhruba 80 až 644 kilometrů nad zemským povrchem.
06:55
5. 11. 2024
Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusku se nepodařilo rozložit demokratické instituce a volební proces v Moldavsku, uvedl dnes americký prezident Joe Biden v reakci na výsledky druhého kola prezidentských voleb v této zemi na jihovýchodě Evropy. Zvítězila v něm dosavadní proevropská prezidentka Maia Sanduová. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak volby odsoudila a prohlásila, že volební kampaň byla podle ní nejvíce nedemokratická v historii země. Obvinění z ruského vměšování nekomentovala, podotkla agentura Reuters.