„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
„Znovu opakuji, že žurnalistika není zločin ani špionáž,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Odsuzuji 16letý trest pro reportéra Wall Street Journalu Evana Gershkoviche v kremelském zmanipulovaném procesu za zavřenými dveřmi.“
I repeat again #journalism is neither a crime nor espionage.
I condemn the 16 years sentence for a #WSJ reporter @evangershkovich in the #Kremlin´s rigged trial behind the closed door.
Nábor dobrovolníků do ukrajinské armády se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024, uvedl podle listu Kiyv Independent Roman Horbach, vedoucí personálního oddělení generálního štábu.
19:21
19. 7. 2024
Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.
Zpravodajské agentury se odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Krieger byl podle nich obžalován z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi a výbušninami či narušení komunikačních tras.
K trestu smrti zastřelením byl podle DPA odsouzen kvůli údajnému podílu na bombovém útoku. Vše zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině, v níž je Bělorusko nejbližším spojencem Ruska.
19:05
19. 7. 2024
19:05
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruská raketa v Mykolajivu zasáhla dětské hřiště poblíž obyčejného domu. „Rusko svým terorem každý den dokazuje, že na něj není vyvíjen dostatečný tlak. Toto ničení života musí být zastaveno. Potřebujeme nová opatření na podporu naší obrany. Rusko musí pocítit sílu světa,“ napsal Zelenskyj.
18:03
19. 7. 2024
18:03
Nejméně tři oběti, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský útok na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Ruská raketa podle AFP zasáhla obytnou část města.
17:24
19. 7. 2024
17:24
Ázerbájdžán zvýší v letošním roce export zemního plynu do Evropy na 13 miliard metrů krychlových z loňských 11,8 miliardy metrů krychlových. Uvedl to dnes ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, informuje agentura Reuters. Plyn z Ázerbájdžánu má Evropské unii pomoct nahradit ruský plyn.
EU po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dovozu plynu do roku 2027 až na 20 miliard metrů krychlových ročně. Minulý měsíc však Ázerbájdžán uvedl, že není k dispozici infrastruktura a dostatečné financování, které by toto rozšíření umožnily. Nyní Alijev řekl, že země může dohodnutého cíle dosáhnout.
16:29
19. 7. 2024
Za podvodné dnes rozhodnutí ruského soudu o odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení označili vydavatel a šéfredaktorka listu The Wall Street Journal (WSJ). Soud dnes shledal amerického novináře vinným ze špionáže. Novinář i jeho zaměstnavatel obvinění odmítají, ostře kriticky se dnes vyjádřili například představitelé Británie, Německa a EU.
Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
16:02
19. 7. 2024
Žádná ruská televize nebude letos vysílat přenosy z olympiády v Paříži. Něco podobného se stalo naposledy v roce 1984, kdy východní blok bojkotoval olympijské hry v Los Angeles, připomíná dnes server německé veřejnoprávní televize ARD. Někteří představitelé Moskvy se navíc vymezují vůči 15 ruským sportovcům, kteří budou v Paříži soutěžit pod neutrální vlajkou.
„Televizní přenosy z olympijských her byly v Rusku vždycky hitem sledovanosti, ale zdá se, že na tom už nezáleží,“ píše ARD. Ruské televize se rozhodnutím chtějí distancovat od olympijských her, jichž se kvůli ruské agresi proti Ukrajině nesmí účastnit oficiální ruská výprava.
14:32
19. 7. 2024
Dva mrtvé a pět zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Bilozerka na jižní Ukrajině ruskými vojsky z raketometů, oznámil šéf ukrajinské správy osvobozené části Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Rusové informovali o jednom mrtvém a dvou zraněných při náletech ukrajinských dronů.
13:51
19. 7. 2024
Ruský soud dnes uložil americké společnosti Google pokutu čtyři miliony rublů (asi 1,05 milionu Kč) za to, že neodstranila podle něj nepravdivé informace. O rozhodnutí soudu informovala státní agentura TASS. Společnost Google, jejíž vlastníkem je firma Alphabet, na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.
12:48
19. 7. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal britského premiéra Keira Starmera, aby mu pomohl přesvědčit ostatní spojence k odstranění omezení týkajících se ukrajinského použití zbraní dlouhého doletu. Zelenskyj také Starmerovi řekl, že v této věci může předvést své vůdčí schopnosti, informovala agentura Reuters.
Ve svém projevu k novému labouristickému kabinetu Zelenskyj uvedl, že „pokud bude zrušeno omezení západních zbraní“, pomůže to Kyjevu posílit obranu a zabezpečit pozice na frontě. Uvedl, že „je možné zničit“ oblasti v Rusku, kde jsou soustředěny zbraně.
„V tuto chvíli nám chybí hlavní odpověď na tuto otázku a tou je náš raketový potenciál dlouhého doletu,“ řekl Zelenskyj v Downing Street. „Prosím, přesvědčte ostatní partnery, aby odstranili překážky,“ řekl Starmerovi.
11:56
19. 7. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nového britského premiéra Keira Starmera na Downing Street 10. Podívejte se na nové snímky.
10:27
19. 7. 2024
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of July 19, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/GKFKBCzB3u
Nejméně devět lidí, včetně čtrnáctiletého chlapce, utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Čuhujiv v Charkovské oblasti na severovýchodě země, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na sociální síti zároveň zveřejnil snímky škod způsobených ruskou palbou okolo čtvrté hodiny ráno (kolem 03:00 SELČ). Ranění nejsou v ohrožení života, uvedl. O zraněných naopak při ukrajinských útocích informují i Rusové.
Dva lidé během noci utrpěli zranění v ruském městě Kursk od trosek sestřeleného ukrajinského dronu, oznámil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov na sociální síti. Protivzdušná obrana nad Kurskem zničila 11 dronů, jejichž trosky dopadly v několika ulicích, dodal.
Ruská obrana během noci na dnešek zničila celkem 19 ukrajinských dronů, a to nad Kurskou a Belgorodskou oblastí, nad anektovaným Krymem a nad Černým mořem, uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany.
07:14
19. 7. 2024
Svět by měl podle Zelenského vyvinout tlak na Ruskou federaci, aby ji donutila k jednání.
Minulý měsíc se ve Švýcarsku konal Globální mírový summit o válce na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusko, které nebylo pozváno na první akci, by se mělo zúčastnit druhého summitu. Předběžně je naplánován na listopad.
Hlava státu v rozhovoru pro BBC řekla , že celý svět bude muset vyvinout tlak na Moskvu, aby ji přesvědčila, aby usedla k jednacímu stolu a zvážila možnost ukončení války.
„To neznamená, že všechna území jsou získána zpět silou. Myslím, že síla diplomacie může pomoci,“ řekl Zelenskyj.
05:57
19. 7. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech by pro Ukrajinu bylo těžké, ale Ukrajinci jsou na takovou možnost připraveni, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC, jehož úryvek britská veřejnoprávní stanice v pátek zveřejnila na svém webu.