„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v Londýně ocenil medailí Za zásluhy o diplomacii Valerije Zalužného, bývalého hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil, nyní velvyslance v Británii. „Jeho odvaha a osobní příklad byly klíčové při odrážení ruské agrese, která je útokem na všechny svobodné a demokratické země. To je důvod, proč jsem mu udělil medaili Za zásluhy o diplomacii,“ uvedl ministr.

Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu ruské invaze z února 2022 a během prvního roku války dobyli zpět okupované části Charkovské oblasti a také osvobodili Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které ruská vojska dokázala obsadit. 

Letos v únoru pak Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj. V květnu Zalužného prezident Zelenskyj propustil z vojenské služby a jmenoval ukrajinským velvyslancem v Londýně.

Podle rakouského kancléře Karla Nehammera jsou rakouské zásobníky plynu naplněny z 93 procent, a země je tak na zastavení dodávek z Ruska dobře připravena.

„Stalo se tedy něco, co jsme už dlouho očekávali, od začátku války na Ukrajině, a na tuto situaci jsme se připravovali,“ řekl dnes Nehammer na tiskové konferenci. Zdůraznil, že žádná domácnost v zemi nebude mrznout. „Nikdo nás nebude vydírat. Ani ruský prezident ne,“ uvedl kancléř. „Nenecháme Putinovu vládu, ani Putina samotného, aby nás srazili na kolena,“ citovala ho agentura APA.

Ukrajinská diplomacie dnes v reakci na telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. 

„Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož ruský prezident pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba nejsou telefonické rozhovory, ale silné akce, míní Kyjev.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty dodávat zemní plyn do Rakouska, jak oznámila rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

OMV se podle svého vyjádření na možné zastavení dodávek z Ruska delší dobu připravuje. Má zajištěnu přepravní kapacitu z Německa a z Itálie, stejně jako dlouhodobé kontrakty s dalšími dodavateli plynu. Může dodávat i zkapalněný zemní plyn (LNG) z Nizozemska.

Soud OMV přiznal odškodné 230 milionů eur (5,8 bilionu Kč). Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů.

V Jižní Koreji se demonstrovalo proti zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině. Desítky lidí s transparenty v metropoli Soulu také upozorňovali na jaderný program KLDR, který by mohl od Ruska získat některé technologie.

Telefonát Putina a Scholze se konal z německé iniciativy, Putin trval na územních nárocích vůči Ukrajině, vyplývá z komuniké Kremlu o rozhovoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před takovým počínáním varoval. Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Zelenskému.

Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu mezi Putinem a Scholzem, který byl první po zhruba dvou letech, předtím informovaly deník Süddeutsche Zeitung a agentura DPA.

„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.

Po zhruba dvou letech spolu telefonicky hovořili německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimir Putin. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník Süddeutsche Zeitung a následně stejnou informaci vydala také agentura DPA.

Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení války na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Přímý rozhovor Scholz s Putinem nevedli od prosince 2022.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) odhalila a zatkla vysoce postaveného ukrajinského důstojníka, který údajně pracoval jako ruský špion. Podle zprávy velitel jednotky sil pro zvláštní operace předával ruské armádě kritické zpravodajské informace. Uniklé informace obsahovaly podrobnosti o sabotážních a průzkumných misích prováděných ukrajinskými speciálními jednotkami v Záporožské a Chersonské oblasti a na Ruskem okupovaném Krymu.

Spojené státy otevřely novou základnu protivzdušné obrany v severním Polsku. Cílem je posílení bezpečnosti na východním křídle NATO, uvedl polský prezident Andrzej Duda.

Zařízení, které se nachází v Redzikowě nedaleko pobřeží Baltského moře, je součástí celoevropského systému protiraketové obrany NATO. Kreml tento krok odsoudil jako pokus o „vojenské odříznutí“ Ruska. Výstavba základny byla zahájena počátkem roku 2000 a je součástí protiraketového štítu NATO „Aegis Ashore“, který má chránit Evropu před potenciálními hrozbami.

Mluvčí Státní pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil deníku Kyiv Independent, že ruská sabotážní skupina vyvěsila u hranic v ukrajinské Černihovské oblasti ruskou vlajku. Dodal, že v regionu nebyla zaznamenána rozsáhlá ruská ofenziva.

Ruští vojenští blogeři zveřejnili videa, která údajně ukazují, jak ruští vojáci umisťují vlajku na most přes řeku Sudost u pohraniční osady Hremiach. Tvrdili, že ruské síly vstoupily do Hremiachu a Muravy. Demčenko popřel, že by ruské jednotky vstoupily do zmíněných osad či překročily most.

„Území, kde (ruská) diverzní skupina operovala, je ve skutečnosti odříznuto řekami. V osadách nacházejících se mezi řekami a hranicí nikdo nežije. Navíc kvůli neustálému zaplavování tohoto území tam není možné vybudovat řádné opevnění,“ informoval Demčenko v krátkém komentáři.

K více než desetiletým trestům vězení odsoudil na ruském Urale soud tři lidi, které uznal vinnými z pokusu o sabotáž na železnici. Úřady v Kirovské oblasti mezitím zadržely šestnáctiletého mladíka také kvůli snaze o diverzi vůči vlakové dopravě. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na ruské úřady.

Trojice odsouzených obyvatel Čeljabinsku se podle zprávy ruského vyšetřovacího výboru na telegramu pokusila v lednu zapálit technické zařízení na železnici v Čeljabinské oblasti, které se používá k řízení vlakové dopravy. Bezpečnostní složky trojici zatkly na místě činu, na dráze se nestalo žádné neštěstí, uvedl vyšetřovací výbor. Úřad tvrdí, že odsouzení jednali na pokyn člověka, jenž jednal v zájmu Ukrajiny, a měli dostat za svůj čin zaplaceno.

Obrazem: Následky ruského útěku na Oděsu

Ruské údery na Ukrajině zabily za poslední den jednoho civilistu a nejméně 19 dalších zranily, informovaly regionální úřady. Rusko zaútočilo na několik regionů dvěma řízenými střelami X-59/69 z Černého moře a 29 útočnými drony typu Šáhid z Krymu. Letectvo potvrdilo, že byla sestřelena jedna řízená střela a 25 dronů.

Ve školním roce 2023/24 na středních školách v Česku studovalo 484 758 žáků, z nichž 99 procent mělo trvalý pobyt na území republiky. Zbylých 5412 žáků bylo přihlášeno k bydlišti v zahraničí, z toho 3951 na Ukrajině. Středoškoláků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji za posledních deset let přibylo 24 procent, počet studentů z Prahy se zvýšil o pětinu. Naopak nejvýraznější úbytek o čtyři procenta statistici zaznamenali u žáků z Moravskoslezského kraje.

Od školního roku 2019/20 už ale počet středoškoláků roste ve všech krajích. „Růst je způsoben zejména posunem silnějších ročníků do věkové kategorie středoškoláků, od roku 2022 pak částečně také válečnou migrací z Ukrajiny,“ uvedl ČSÚ.

Ruský Krasnodarský kraj se v noci na 15. listopadu stal terčem „masivního útoku dronů“, informoval prostřednictvím svého kanálu Telegram gubernátor Venjamin Kondratěv. V jednom z napadených okresů se nachází vojenské letiště.

Gubernátor uvedl, že terčem útoku se staly dvě obce v regionu, přičemž ruská protivzdušná obrana zachytila přibližně 36 dronů nad okresy Krymsk a Krasnoarmějsk. V Krymsku dopadly trosky z dronu na čtyři obytné objekty, podle Kondratěva poškodily střechu jednoho domu a automobil. V okrese Krasnoarmějsk trosky dronu údajně poškodily střechu jednoho soukromého domu. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Evropská unie musí přehodnotit své sankce vůči Rusku, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj sankce udržují ceny energií na vysoké úrovni, což omezuje ekonomickou konkurenceschopnost evropského bloku.

„Ceny energií je třeba snížit za každou cenu. Znamená to nutnost přehodnotit sankce, protože při stávající politice těchto opatření ceny neklesnou,“ řekl Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Americké společnosti podle premiéra platí čtvrtinu částky, kterou jejich evropské protějšky vynakládají na plyn a elektřinu, což je nevýhoda, kterou nelze překonat jinými prostředky.

Ruské ministerstvo zahraničí 14. listopadu varovalo, že může vyhostit inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z okupované Záporožské jaderné elektrárny, pokud bude jejich práci považovat za „nevhodnou“.

„Budeme tam i nadále, dokud se konflikt nedostane do nové fáze, přinejmenším do snížení frekvence bojů a možná do příměří,“ uvedl pro DPA šéf MAAE Rafael Grossi.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes informovalo o 51 dronech, které Rusové sestřelili nad Krasnodarským krajem, Belgorodskou oblastí, Azovským mořem a anektovaným Krymským poloostrovem.

Nejméně jednoho mrtvého si vyžádal čtvrteční masivní ruský útok na jihoukrajinský přístav Oděsa, oznámily dnes brzy ráno ukrajinské úřady. Podle šéfa vojenské oblastní správy Oleha Kipera úder ruské armády pozdě večer zničil bytový dům v centru města. 

„Jedna žena zahynula, dalších deset lidí je zraněno, včetně chlapce. Úplný počet obětí upřesňujeme,“ píše se v policejním prohlášení. Kiper, který na telegramu zveřejnil snímky hořící budovy a zásahu záchranářů, původně hovořil o osmi zraněných.

Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v prudkém růstu cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT).

Bezpečnostní záběry v Jekatěrinburgu, metropoli ruského obranného průmyslu, nedávno zachytily dva maskované muže, jak se vloupali do obchodu s mléčnými výrobky. Zatímco jeden z nich vyloupil pokladnu, druhý utekl s 20 kilogramy másla.

„Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku,“ říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Severokorejský diktátor Kim Čong-un nařídil, aby jeho země zahájila masovou výrobu sebevražedných bezpilotních letounů. Informovala o tom státní média KLDR, podle nichž dnes vůdce komunistické země navštívil továrnu na výrobu dronů a zhlédl zkoušku fungování této zbraně.

„Zdůraznil nutnost co nejrychlejšího zavedení systému sériové výroby a přechodu na masovou výrobu,“ uvedla podle agentury AFP severokorejská agentura KCNA. Kim řekl, že drony se stávají součástí výzbroje světových armád a tomu je nutno přizpůsobit strategii.

Útočné drony hojně využívá ruská armáda, která je používá k ničení cílů při své agresi na Ukrajině.