„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Keňský soud v pátek nařídil desetidenní zatčení do doby, než bude zahájeno vyšetřování muže podezřelého policií z plánování vysílání lidí do Ruska a poté do války na Ukrajině. Podle zpravodaje BBC policie podezřívá Edwarda Kamaua Githuku z vedení zločinecké organizace, která pašuje Keňany do Ruska.

Byl zadržen včera při razii poblíž Nairobi, v jejímž důsledku bylo podle policie zachráněno 22 lidí, kteří měli být deportováni do Ruska. Policie tvrdí, že Gituku a jeho komplicové podváděli lidi slibováním práce v Rusku, ale ve skutečnosti byli nuceni jít na frontu.

Keňské úřady začaly vyšetřovat takovéto schémata poté, co Ukrajinci minulý týden zveřejnili video výslechu zajatého bývalého keňského běžce Evanse Kibeta. Kibet tvrdí, že byl podveden, aby se připojil k válčící ruské armádě.

Polský prezident Nawrocki podepsal zákon o pomoci ukrajinským uprchlíkům. Učinil tak poté, co vláda pozměnila návrh zákona, který vetoval, píší média.

Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.

„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.

Ceny ropy dnes mají k dobru kolem dvou procent a za celý týden by mohly přidat více než čtyři procenta. Ropa zdražuje mimo jiné proto, že Rusko v reakci na ukrajinské útoky na svou energetickou infrastrukturu omezilo vývoz pohonných hmot.

Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,7 procenta a pohybovala se kolem 70,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba dvě procenta a byla jen lehce pod 66,30 dolaru za barel.

„Trhy se i nadále soustředí na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. „Dronové útoky ze strany Ukrajiny se začínají nasčítávat,“ dodal.

„Ukrajina je připravena zapojit se do projektu ‚Zeď dronů‘,“ napsal na sociálních sítích ministr obrany Denys Šmyhal.

Šmyhal se zúčastnil schůzky o vytvoření „zdi dronů“ spolu s ministry obrany Dánska, Finska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Bulharska a také se zástupci NATO. Schůzce předsedal evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

„Opakované narušování našeho vzdušného prostoru je nepřijatelné. Vzkaz je jasný: Rusko testuje EU a NATO. A naše reakce musí být jasná, jednotná a okamžitá,“ řekl Kubilius na schůzce (citováno AFP).

Evropští úředníci uvádějí, že prvním cílem bude vytvoření senzorové sítě pro zlepšení schopnosti zachycovat vnikající objekty. EU hodlá dokončit první fázi projektu do roka.

Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.

„Prohlášení o tom, že je třeba sestřelovat ruské letouny, jsou přinejmenším neuvážená, nezodpovědná a samozřejmě nebezpečná svými důsledky,“ řekl dnes mluvčí Kremlu reportérovi státní televize Pavlu Zarubinovi. Peskov podle TASS připomněl obvinění Ruska z nedávného vniknutí do vzdušného prostoru Estonska, které Moskva popírá a označuje za neopodstatněná. „Je to další velmi významný stupeň eskalace napětí v blízkosti našich hranic,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta. Moskva už dříve narušení vzdušného prostoru Estonska popřela.

Dron zasáhl obchod s nábytkem v Kyjevském okrese Charkova, napsal na Telegramu Oleg Sinegubov, šéf regionální vojenské správy. Podle něj byli zraněni čtyři lidé.

Starosta Charkova Igor Terechov dodal, že útok poškodil městský autobus s cestujícími. Podle předběžných informací nedošlo k žádným obětem.

Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.

„Prezident Volodymyr Zelenskyj začíná šílet z protimaďarských nálad. Teď má noční můry,“ napsal na Facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ke svému příspěvku přiložil snímek obrazovky maďarského webu Origo, na kterém informoval, že Zelenskyj nahlásil objevení průzkumných dronů na ukrajinsko-maďarské hranici.

Krátce předtím Szijjártó také napsal, že Ukrajina „již 10 let provádí protimaďarskou politiku“. Tvrdil, že jsou porušována práva maďarské komunity v Zakarpatí a Maďaři jsou během mobilizace ubiti k smrti.

Szijjártó jako příklady „proti-maďarské politiky“ uvedl také ukrajinské útoky na ropovod Družba v Rusku, který dodává ropu do Maďarska a Slovenska, a zákaz vstupu na Ukrajinu třem vysokým maďarským vojenským důstojníkům.

Během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku si Volodymyr Zelenskyj vyžádal řízené střely Tomahawk, informoval Telegraph s odvoláním na své zdroje.

V rozhovoru pro Axios den po setkání s Trumpem Zelenskyj uvedl, že amerického prezidenta požádal o jednu věc, kterou Kyjev potřebuje.

„Ano. (...) Potřebujeme ho [posílený zbraňový systém], ale to neznamená, že ho použijeme, pokud ho budeme mít,“ vysvětlil Zelenskyj. Dodal, že přítomnost tohoto nepojmenovaného systému by pomohla dostat Putina k jednacímu stolu.

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk mají dolet až 2 500 km. Ukrajinské ozbrojené síly v současnosti používají střely ATACMS, ale jejich dolet nepřesahuje 300 km.

V polovině července napsal sloupkař deníku Washington Post David Ignatius, že Trump zvažuje dodávky raket Tomahawk Ukrajině jako způsob, jak vyvinout tlak na Rusko.

Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.

Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.

Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.

„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje unii i NATO, uvedl dnes komisař pro obranu Andrius Kubilius. Se zástupci několika států Evropské unie dnes diskutoval o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky.

„Zeď proti dronům je součástí většího projektu, který nyní nazýváme Eastern Flank Watch,“ uvedl Kubilius na společné tiskové konferenci s finským ministrem obrany Antti Häkkänenem. Zástupci zemí v první linii se podle něj shodli na vybudování protidronové obrany, potřeba jsou zejména pokročilé systémy detekce dronů, ale i další technologie. Na podrobnějších technických plánech budou nyní členské státy EU pracovat společně s národními odborníky.

Neporušená část plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře, by mohla být okamžitě zprovozněna. S odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova to dnes uvedla agentura Reuters. Plynovodem v minulosti proudil ruský plyn do Německa.

„Zbývající část tam je, mohla by být spuštěna hned teď,“ řekl Peskov. Nord Stream se skládá ze dvou dvojitých potrubí, Nord Streamu 1 a Nord Streamu 2. Po explozi z roku 2022 ale zůstalo neporušené jen jedno ze čtyř potrubí. Německý kancléř Friedrich Merz letos v květnu ujistil, že udělá vše pro to, aby Nord Stream 2 provoz neobnovil. To znamená, že Rusko přichází o příjmy z prodeje plynu, které mu pomáhají financovat válku proti Ukrajině.

Írán podepsal s ruskou státní jadernou společností Rosatom smlouvu o výstavbě čtyř jaderných elektráren v Íránu za 25 miliard USD (521,5 miliardy Kč). Uvedla to dnes íránská tisková agentura IRNA. Rosatom už dříve uvedl, že ve středu podepsal předběžnou dohodu o výstavbě malých jaderných elektráren. Jejích přesný počet ale neuvedl. Rosatom tuto dohodu označil za strategický projekt.

IRNA uvedla, že nové elektrárny budou mít moderní jaderné reaktory třetí generace. Budou stát na ploše 500 hektarů v jihovýchodní provincii Hormozgán a měly by vyrobit až 5000 megawattů elektřiny. Předběžná smlouva byla podepsána v Moskvě, uvedla agentura Reuters.

Ruské armádě se při její jarní a letní ofenzivě nepodařilo dosáhnout vytyčených cílů. Dnes to podle agentury Reuters řekl hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj a dodal, že Rusové na bojišti ve srovnání s Ukrajinci používají dvojnásobek dělostřelecké munice.

„Dá se říct, že ruskou jarní a letní ofenzivu se podařilo účinně narušit,“ uvedl dnes Syrskyj před novináři. Ruské armádě se podle něho nepodařilo vytvořit nárazníkovou zónu na ukrajinské straně hranice v Sumské a Charkovské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo, že jeho jednotky obsadily Junakivku, která leží v Sumské oblasti na velkém silničním tahu vedoucím k ruské hranici. Toto tvrzení do značné míry potvrzuje mapa projektu DeepState, který dlouhodobě sleduje vývoj na frontě. Napjatá je v poslední době i situace v Kupjansku v Charkovské oblasti.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projevil zájem o výstavbu další jaderné elektrárny, která by zásobovala elektřinou východoukrajinské regiony okupované Ruskem. Uvedla to běloruská státní agentura Belta, z jejíž zprávy citovaly agentury Reuters a TASS.

„(Ruská státní jaderná korporace) Rosatom už vypracovala možnosti dalšího rozšíření naší jaderné energetiky. Nechci veřejně hovořit o penězích. Máme možnosti, o kterých vás budu informovat,“ uvedl Lukašenko. „Pokud padne rozhodnutí, hned začneme stavět nový jaderný blok či novou elektrárnu, pokud to bude zapotřebí na západě Ruska a v osvobozených regionech,“ dodal.

Nejméně dva mrtvé a osm zraněných si za uplynulý den a noc vyžádaly ruské útoky na Chersonskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Později dodal, že dnes ráno byla při ruském ostřelování Chersonu zraněna 48letá žena. Cherson také čelil ruským bombám, které poškodily kancelářskou budovu a devět soukromých domů. Moskva pak informuje o desítkách ukrajinských dronů, které ruská obrana sestřelila.

Obrazem: Cvičení ukrajinské armády v Doněcké oblasti

Ruská letecká bomba v noci na dnešek zasáhla ukrajinskou obec Steckivka ležící severně od města Sumy, informují tamní úřady. Rusko k útokům proti sousední zemi podle ukrajinského letectva použilo i 154 dronů. Z Krasnodarského kraje na jihu Ruska byl hlášen požár rafinerie, kam dopadly trosky dronu.

Šéf vojenské správy Sumské oblasti na severu Ukrajiny Serhij Kryvošejenko podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že časně ráno místního času obytnou část Steckivky zasáhla zřejmě letecká bomba KAB a že kvůli tomu mohou být problémy s dodávkami elektřiny a plynu. Starosta obce Jurij Lysenko pak upřesnil, že zcela zničené jsou dva domy a dalších deset je poškozených. Nikomu se zřejmě nic nestalo.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruští celníci na hranici s Čínou na Dálném východě zajistili skoro 2700 dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. S odvoláním na Federální celní službu o tom informoval telegramový kanál Astra.