„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
20:14
31. 8. 2025
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
20:10
31. 8. 2025
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
20:08
31. 8. 2025
Papež Lev XiV. se dnes na sociálních sítích znovu vyjádřil na podporu válkou zmítané Ukrajiny. "Důrazně opakuji svou naléhavou výzvu k okamžitému příměří a vážnému závazku k dialogu. Nyní je čas, aby se ti, kdo jsou za to odpovědní, zřekli logiky zbraní a vydali se cestou vyjednávání a míru s podporou mezinárodního společenství," uvedl v příspěvku. Za ten mu po chvíli poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
The war in Ukraine continues to sow death and destruction. I renew my closeness to the Ukrainian people and to all the injured families. I ask everyone not to give in to indifference, but to draw close to them through prayer and concrete gestures of charity.
Evropa má přesný plán na možné nasazení vojáků na Ukrajině v rámci bezpečnostních záruk, jež budou mít podporu USA, řekla von der Leyenová listu FT.
18:05
31. 8. 2025
Civilní loď byla poškozena po nárazu do neidentifikovaného výbušného zařízení v Černém moři poblíž Odesy.
⚡️ Civilian ship damaged after hitting unidentified explosive device in Black Sea near Odesa.
It is reported that part of a Russian Shahed drone shot down previously detonated under the ship.https://t.co/MHsJzbLInR
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 31. srpna 2025
17:04
31. 8. 2025
Slovenský premiér Robert Fico se příští týden v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.
15:46
31. 8. 2025
Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje. Kopečný to dnes uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v této souvislosti uvedl, že je třeba zamezit obcházení protiruských sankcí přes třetí země, což je ambicí chystaného nového sankčního balíčku EU.
13:54
31. 8. 2025
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír.
11:19
31. 8. 2025
Podle ukrajinského letectva Rusko v noci na dnešek nad území Ukrajiny vyslalo 142 útočných dronů a jejich atrap, protivzdušná obrana jich 126 zneškodnila. Bezpilotní letouny zasáhly deset míst, na dalších šesti místech se zřítily trosky sestřelených dronů.
Rusko podle agentury TASS informovalo o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů, z toho 11 protivzdušná obrana zneškodnila nad Volgogradskou oblastí.
10:22
31. 8. 2025
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 31. srpnu, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 31, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/XkN1fuo9mW
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 31. srpna 2025
08:47
31. 8. 2025
Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.
"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl Trehubov.
Dobropillja leží v Pokrovském okrese, v současnosti patrně nejohroženějším sektoru frontové linie. Rusko v tomto regionu podle ukrajinské armády soustřeďuje více než 110.000 vojáků.
07:45
31. 8. 2025
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že 11 ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad územím Volgogradské oblasti, osm nad Rostovskou oblastí a zbylé nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí. O zraněných či škodách se nezmiňuje.
07:38
31. 8. 2025
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž je přes 29.000 odběratelů bez elektřiny, píše agentura Ukrinform. Rusko zase podle agentury TASS informuje o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů.
"Nejvíce postiženo bylo město Černomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Zatím jsou informace o jednom zraněném
