„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.

„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.

Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.

„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává, pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.

Americký prezident Donald Trump v neděli řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.

Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ho zničí.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou dnes na svém zasedání v Lucemburku jednat o další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Schůzky se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Očekávalo se, že státy EU v nejbližších dnech schválí již devatenáctý balík sankcí proti Rusku, jeho přijetí ale stále blokuje Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. 

Guvernér Orenburské oblasti Jevgenij Solncev dříve dnes uvedl, že ukrajinské drony zaútočily na plynovodní infrastrukturu, v důsledku čehož nastal požár v jedné z provozoven. Orenburská oblast je vzdálená více než 900 kilometrů od Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek bylo nad Samarskou oblastí zničeno 12 ukrajinských dronů. Neuvedlo ale, zda některý z dronů zasáhl cíl.

„V Evropě by neměl být žádný ruský zdroj energie. Signály z Ameriky jsou jasné – jsou připraveni dodat tolik plynu a ropy, kolik bude potřeba, aby nahradili ruské dodávky." Napsal na svůj účet na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Zelenskyj v rozhovoru pro NBC uvedl, že mírová dohoda s Ukrajinou by neměla dát „teroristovi“ Putinovi žádná neobsazená území, píše The Kyiv Independent.

Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.

„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.

„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.

Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti.

Dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic, Poltavky v Záporožské oblasti a Čunyšyne v Doněcké oblasti nedaleko frontového města Pokrovsku. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Kyjev ztrátu obcí dosud nepotvrdil.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.

Podpořit ukrajinskou armádu se rozhodli studenti z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s organizací Paměť národa. Zorganizovali sbírku na pořízení průzkumného dronu pro ukrajinskou armádu. Vybrat chtějí 120.000 korun, uvedla předsedkyně spolku Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) Kristýna Hrušková. Nejde o obrovské částky, ale když každý pošle pár set korun, dohromady to může mít velký dopad, řekla ČTK.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dnu 19. října 2025. 

Dobré ráno, vážení čtenáří. Putin znovu zdůraznil plnou kontrolu nad Doněckem jako klíč k jakékoli dohodě a zároveň během Trumpova hovoru naznačil možné kompromisy ohledně Záporožské a Chersonské oblasti, informuje o tom The Kyiv Independent.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) uvítal pozitivní atmosféru jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na síti X. 

Nejméně 1076 kubánských občanů bojovalo nebo bojuje za Rusko na Ukrajině, to uvedla 15. října ukrajinská vojenská rozvědka pro deník Kyiv Independent. 96 z nich zemřelo nebo se pohřešuje v akci.

Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na dnešní vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.

Ruské telegramové účty informovaly o explozi v továrně na výbušniny z pátečního večera v ruském městě Sterlitamak na Urale, při kterém zemřely tři ženy a pět dalších lidí bylo zraněno. Šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov na Telegramu uvedl, že se nejednalo o útok dronem, ale výbuch, který nyní analyzují kriminalisté. Jedna budova továrny při něm byla zničena.

Ruské útoky za poslední den zabily na území Ukrajiny jednoho člověka a zranily 11 osob. Informuje o tom Kyiv Independent na svém účtě na sociální síti X.

Ruský raketový útok na ukrajinské cvičiště tento týden, nejnovější z řady smrtících úderů na výcviková střediska po celé zemi, zvýšil pozornost a vyvolal kritiku schopnosti ukrajinského vojenského velení chránit rekruty. Píše o tom ukrajinský deník Kyiv Independent.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dnu 18. října 2025. 

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země.

Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyjev Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti.

Fotografie ze včerejší návštěvy Volodymyra Zelenského na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu, USA.

Trump na svém účtu na síti X sdílel i černobílou momentku ze stkání s Volodymyrem Zelenským se vzkazem: „Neztrácíme lidi, neutrácíme peníze, dostáváme zaplaceno za munici a rakety... uzavřeli jsme s NATO velmi dobrou dohodu... o to nám nejde. Jsme v tom, abychom zachránili tisíce životů...“

„Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl po jednání se Zelenským Trump na své síti Truth Social.

S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby projednal ukončení války. „Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.

„Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl Zelenskyj při tiskovce před Bílým domem. „Také jsme samozřejmě hovořili o střelách dlouhého doletu a nechci k tomu vydávat prohlášení. Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože, víte, Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.

Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se „Rusko Tomahawků bojí“.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko a Ukrajina by podle Trumpa měly uzavřít mír na současné linii bojů. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „Uděláte to podle bojové linie, ať je kdekoliv, jinak je to příliš komplikované,“ řekl podle agentury AP Trump novinářům po příletu na Floridu, kde bude trávit víkend. Požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a dal najevo přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.

„Je mi ctí být zde s velmi silným vůdcem, mužem, který si prošel mnoha těžkostmi, a mužem, kterého jsem měl možnost velmi dobře poznat, a s nímž jsme si opravdu velmi dobře porozuměli,“ řekl Trump na adresu Zelenského a dodal, že s ním probere svůj čtvrteční telefonát s Putinem a nadcházející rusko-americký summit v Budapešti. 

Trump uznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin možná natahuje ve snaze získat čas na dokončení svých válečných cílů na Ukrajině. Současně uvedl, že se v Budapešti, hlavním městě Maďarska sejde pouze USA a Rusko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trval na tom, že Kyjev potřebuje řízené střely Tomahawk. Zelenskyj také zřejmě navrhl výměnu ukrajinských dronů za americké Tomahawky s tím, že Ukrajina má tisíce dronů, ale žádné rakety dlouhého doletu. „Ukrajina má tisíce našich produkčních dronů, ale nemáme Tomahawky. Proto potřebujeme Tomahawky.“

Dodání amerických střel dlouhého doletu Ukrajině by podle Trumpa znamenalo eskalaci konfliktu s Ruskem, se Zelenským ale o tom bude hovořit.

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě také prohlásil, že bude „prezidentem-prostředníkem“ a že plánuje „udržovat si určitý odstup“ mezi ruským a ukrajinským vůdcem.

„Tři prezidenti a já jsem prezident-zprostředkovatel a já zprostředkovávám. Není to snadná situace,“ řekl Trump. „Je to mnohem snazší, když si lidé rozumí, když se sejdou, když se mají rádi. My takovou situaci nutně nemáme, co se týče „lásky“. Možná se to může obrátit, možná ano. Ale mezitím je necháme držet si trochu odstup.“

Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem, mezi Čukotkou a Aljaškou, vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje.

Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by tak měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Bílém domě prohlásil, že bilaterální bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou „nejdůležitější věcí pro lidi na Ukrajině“.

„Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou denně pod útoky, je mít opravdu silné bezpečnostní záruky. NATO je nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou velmi důležití,“ řekl Zelenskyj v Bílém domě po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinský prezident dodal: „My chceme mír, Putin ho nechce. Proto na něj potřebujeme vyvinout tlak.“

Donald Trump uvedl, že jak Zelenskyj tak i Putin si přejí konec války. Podle Zelenského je ale třeba na Putina vyvinout tlak a Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky. To prohlásil dnes šéf Bílého domu Donald Trump na úvod jednání se svým ukrajinským protějškem. Trump ve čtvrtek telefonicky hovořil s Putinem a do dvou týdnů by se s ním měl setkat v Budapešti. K osobnímu setkání Putina se Zelenským v Maďarsku však zřejmě podle amerického prezidenta nedojde.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Lídři si potřásli rukama, než vešli dovnitř, informuje stanice CNN. Podle médií se očekává, že Zelenskyj požádá Trumpa nejen o další rakety pro systémy Patriot k posílení protivzdušné obrany, ale také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem, informuje televize CNN.

Důstojník amerického námořnictva ve výslužbě řekl BBC, že USA pravděpodobně neposkytnou Ukrajině rakety Tomahawk vzhledem k úrovni americké podpory potřebné k jejich provozu. Důstojník ve výslužbě Mark Montgomery prohlásil, že „zpravodajské služby, zaměřování a směrování misí zapojí Spojené státy do takových záležitostí, že se Donald Trump časem bude cítit velmi nepříjemně.“

Dodal, že rakety vyžadují „speciální vybavení“, které USA pravděpodobně nebudou ochotny předat. Řekl, že existuje možnost, že by Trump mohl Kyjevu nabídnout rakety, ale že je to spíše politická než vojenská otázka: „Nemyslím si, že je v dohledné době uvidíme na bojišti.“

Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.

„Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů,“ napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.

Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.

Ukrajinská delegace předvede Donaldu Trumpovi prezentaci o tom, jak by Kyjev mohl používat rakety Tomahawk, pokud USA souhlasí s jejich dodávkou.

Prezentace také vyvodí závěry o tom, jak Tomahawky ovlivní průběh války, informoval Graham Slattery z agentury Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské delegace. Stejný zdroj uvedl, že oznámení o schůzce Putina a Trumpa v Budapešti Kyjev překvapilo.

Německo tvrdí, že Maďarsko by mělo zatknout Putina. Berlín se domnívá, že Maďarsko musí dodržovat všechna rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC), a to i přesto, že Budapešť v dubnu 2025 od dokumentu odvolala svůj podpis. Informuje o tom služba BBC.

Postupy Mezinárodního trestního soudu (ICC) stanoví, že úplné odstoupení od Římského statutu trvá 12 měsíců. To znamená, že Maďarsko opustí jurisdikci ICC až 2. června 2026.

Země již prohlásila, že Putin nebude na jejím území zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Maďarsko si zachovává své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Není to poprvé, co Maďarsko ignorovalo zatykač. Země dříve odmítla zatknout izraelského premiéra.

Podle Wadephula budou rozhovory Trumpa a Putina v Budapešti druhým pokusem přimět Kreml k serióznímu jednání o míru, musí být ale zapojena i Ukrajina.

Vitalij Kim, šéf vojenské správy Nikolajevské regionální oblasti, tvrdí, že Rusko poprvé od začátku války použilo k útoku na Nikolajev řízené bomby, informuje server RBC Ukrajina. „Toto je poprvé, co skutečně dorazily do Nikolajeva. Typ se tam ještě určuje. Ale je to poprvé od začátku války, co byly okraje města napadeny jednotkami KAB,“ řekl Kim a dodal, že k útoku došlo včera večer.

Naváděné letecké bomby se staly nejúčinnější zbraní pro Rusko a nejničivější pro Ukrajinu. Tyto bomby jsou konstruovány přidáním skládacích křídel a satelitní navigace ke starším sovětským bombám. Jsou levné, ale ničivé, odtud přezdívka „carské bomby“.

Maďarsko zajistí, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl vstoupit do země na summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem plánovaný v Budapešti a následně se mohl vrátit domů, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó citovaný agenturou Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož členem je i Maďarsko, v roce 2023 vydal na šéfa Kremlu zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska.

„Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.

Slovensko a Ukrajina podepsaly při dnešním společném jednání členů vlád dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkupů nemovitostí.

Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.

Evropská komise uvítala možnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí komise Olof Gill. Trump ve čtvrtek oznámil, že se podruhé v tomto roce setká s Putinem. Datum nebylo oznámeno, ale jednání se má uskutečnit v Maďarsku.

„Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy. Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského prezidenta a ministra zahraničí Sergeje Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky.

„Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal Gill.

Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva. Zničila ho ruská protivzdušná obrana.

Ruský prezident Putin a maďarský premiér Viktor Orbán hovořili telefonicky. Rozhovor následoval po Putinově dohodě na čtvrtečním jednání s Donaldem Trumpem, přičemž jako místo konání jmenoval Budapešť.

Zprávy o rozhovoru mezi ruským a maďarským vůdcem byly stručné. Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že Putin zopakoval hlavní body svého rozhovoru s Trumpem. Viktor Orbán na facebooku napsal, že přípravy na budapešťskou schůzku jsou „v plném proudu“.

Slovenský premiér Robert Fico uvítal informaci o chystané schůzce prezidentů Spojených států a Ruska k válce na Ukrajině, zájmem Slovenska je podle něj dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Fico to dnes řekl v úvodu společného jednání členů slovenského a ukrajinského kabinetu. Dal také najevo přetrvávající nesouhlas Bratislavy s ukončením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, která se od února 2022 brání vojenské invazi Ruska.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, informoval podle ruskojazyčného webu stanice BBC náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj útok, který podle něj zasáhl civilní infrastrukturu, odsoudil na síti X. „Pro Rusko se nic nezměnilo - stále terorizuje život na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj, který z Krivého Rihu pochází. „V posledních týdnech neuplynula ani jedna noc bez ruských útoků na Ukrajinu. Většinu cílů tvoří infrastruktura,“ uvedl také Zelenskyj.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov dnes podle ruské státní agentury TASS uvedl, že prezident Vladimir Putin po telefonátu s Donaldem Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskuzi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenala dnes agentura Reuters.

„Setkal jsem se s představiteli amerických energetických společností. Výzva je jasná – Ukrajina potřebuje více síly a společně toho můžeme dosáhnout. Diskutovali jsme o naléhavých potřebách současnosti – o velmi konkrétních opatřeních na podporu našeho energetického systému i o dlouhodobé spolupráci,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je již ve Washingtonu. Večer se v Bilém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem.

I met with executives of American energy companies. The challenge is clear – Ukraine needs more strength, and we can achieve this together. We discussed the urgent needs of the moment – very concrete measures to support our energy system, as well as long-term cooperation. There… pic.twitter.com/sGw26GWbEc

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 17, 2025

Setkání mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Budapešti se bude týkat míru, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko podle něj už začalo schůzku plánovat. Orbán oznámil, že ještě dnes bude s Putinem telefonicky hovořit.

Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. Narážel tak výsledky telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a také na ukrajinské snahy získat americké střely dlouhého doletu Tomahawk.

Americký prezident Donald Trump se má dnes v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek ale Trumpovi zavolal ruský prezident Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

Vážení čtenáři, 

děkujeme za sledování online zpravodajství, pokračovat budeme zase zítra. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Ruský válečný zpravodaj Ivan Zujev přišel o život v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny při útoku ukrajinského dronu, jeho kolega Jurij Vojtkevič byl těžce zraněn, uvedla ruská média s odvoláním na prohlášení ruské státní společnosti Rossija segodňa. Její součástí je státní tisková agentura RIA Novosti, pro kterou oba novináři pracovali.

Již ve Washingtonu. Volodymyr Zelenskyj na síti X oznamuje svoje dnešní shledání se zástupci obranných firem. Má se dnes ještě shledat se zástupci amerických energetických společností.

„Putin rozhodně není statečnější než Hamás nebo jakýkoli jiný terorista. Jazyk síly a spravedlnosti nevyhnutelně zasáhne i proti Rusku. Už teď vidíme, že Moskva spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích,“ píše na síti X. 

„Nesmí existovat žádná alternativa než mír a spolehlivě zaručená bezpečnost – a je klíčové co nejdříve chránit lidi před ruskými údery a útoky. Děkuji všem, kteří pomáhají!“ dodává.

„Plánované setkání prezidentů USA a Ruska je vynikající zprávou pro mírumilovné lidi na celém světě. Jsme připraveni!“ napsal podle ruskojazyčné služby BBC maďarský premiér Viktor Orbán.

Americký prezident Donald Trump dříve oznámil schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se uskuteční v Budapešti. Přesné datum však není jasné.

Putin řekl Trumpovi, že dodávka amerických střel Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy, řekl Putinův poradce Ušakov.

Příprava summitu Putina a Trumpa začne telefonátem mezi Lavrovem a Rubiem, řekl Putinův poradce Ušakov. Summit se může uskutečnit v Budapešti, uvedl.

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření amerického prezidenta po jeho dnešním telefonátu s Putinem. Kdy se schůzka uskuteční, zatím není jasné. Příští týden se ale mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

Americký prezident Donald Trump na své síti TruthSocial napsal: „Momentálně hovořím s prezidentem Putinem. Rozhovor stále probíhá a je dlouhý. Stejně jako prezident Putin budu o jeho obsahu informovat, až bude ukončen.“

V pátek 17. října se Donald Trump setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedním z témat jejich rozhovoru by měly být dodávky střel Tomahawk Kyjevu.

„Byl zaznamenán útok nepřátelského bojového dronu na Kyjevský okres,“ napsal na svém telegramovém kanálu starosta Charkova Ihor Terechov. Podle předběžných zpráv útok zasáhl výškovou budovu a předběžné zprávy neuvádějí žádné oběti. Samotná budova byla také nepoškozena, uvedl Terechov.

Trump bude dnes telefonicky hovořit s Putinem, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a Zelenského v Bílém domě.

Ruské síly zasáhly dvěma raketami výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil v hlubokém týlu. Útok si vyžádal mrtvé a raněné, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Neupřesnilo, kde přesně se útok odehrál, ani počet obětí. Případ vyšetřuje ukrajinské velení.

„Rusko ráno 16. října (...) dvěma raketami zaútočilo na území jedné z výcvikových jednotek pozemních sil ozbrojených sil Ukrajiny, které se nachází v týlové a relativně klidné části naší země. I přes včasné varování, přesun do krytů a další přijatá bezpečnostní opatření se nepodařilo zcela vyhnout ztrátám,“ napsalo velitelství na facebooku. Ujistilo, že zraněným je poskytována veškerá potřebná lékařská pomoc, a vyjádřilo soustrast pozůstalým.

Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Uvedl to dnes server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.

„Vše je v gesci našeho partnera, kterému skupina CSG převedla licenci a poskytla know-how k výrobě, protože již potřebnou technologii měl a mohl poměrně rychle zahájit produkci. CSG nerozhoduje o cenové politice či výběru zákazníků,“ uvedl pro e15 mluvčí CSG Andrej Čírtek. Dodal, že z projektu má skupina prospěch prostřednictvím licenčních poplatků a dodávek kritických komponentů, jako jsou prachové náplně a zapalovače granátů. Ukrajina podle něj bude na svém území vyrábět munici ráže 105 mm, 120 mm a 155 mm podle výrobní dokumentace české CSG.

Česká armáda se intenzivně zaměřuje na posilování kybernetické a informační obrany v reakci na rostoucí hybridní hrozby, které se stupňují zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek v rozhovoru s ČTK řekl, že primárním protivníkem je nyní Rusko, ale armáda sleduje i další potenciální hrozby.

Ukrajinská společnost Naftohaz uvedla, že pod útokem se v noci ocitly výhradně civilní objekty, které zásobují Ukrajince plynem a teplem, přičemž čtyři lidé utrpěli zranění. „Provoz řady kriticky důležitých objektů byl zastaven,“ sdělil ředitel firmy Serhij Koreckyj. Podle společnosti byl noční útok už šestým na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku října. Útoky mají dopad na produkci plynu, což je Ukrajina nucena částečně kompenzovat jeho importem, dodala společnost a Koreckyj Ukrajince vyzval, aby plynem šetřili.

Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na produkci plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy regionu Volodymyra Kohuta, podle něhož Rusové útočili na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily zařízení petrochemického průmyslu.

Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.

Radnice sibiřského města Salechard odeslala ruským vojákům na ukrajinské bojiště zásilku 2000 sobích kůží na ochranu před zimou i ukrajinskými drony. O neobvyklé „humanitární pomoci“ informovala média s odvoláním na sdělení úřadů města, které leží na polárním kruhu, více než 2400 kilometrů východně od Moskvy, a které je správním střediskem Jamaloněneckého autonomního okruhu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři financí zemí skupiny G7 ve středu večer diskutovali o novém čínském omezení vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Zabývali se také tím, jak účinněji omezit vývoz ruské ropy ve snaze přispět k ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo na Ukrajině, napsala dnes agentura Kjódó.

Setkání skupiny předních demokratických zemí, včetně Velké Británie, Kanady a Spojených států, se konalo ve Washingtonu u příležitosti každoročních podzimních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

OBRAZEM: Pohřební obřad ukrajinského vojáka Oleha Pyvovara, který zahynul při bojové misi v Doněcké oblasti v Irpině na Ukrajině.

Drony zaútočily na výškové budovy, poštu a obchod v Černihivské oblasti. Město Nižin v Černihivské oblasti bylo podle příspěvku Suspilne Černihiv napadeno ruskými drony. Ve městě bylo slyšet několik explozí, přičemž útoky byly zaměřeny na obchod, poštu a obytné budovy a několik budov začalo hořet.

Fotografie zveřejněná novinami ukazuje velký otevřený požár v budovách města a sloup černého kouře stoupající k nebi. Podle starosty Alexandra Kodoly požár zasáhl kritickou a civilní infrastrukturu. Vyzval obyvatele, aby si udělali zásoby vody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním video projevu oznámil, že uspořádal schůzi štábu vrchního velitele, kde se projednával rozsah ukrajinských úderů proti Rusku.

„Už jsme si připravili naši část úkolů před schůzkou s prezidentem Trumpem – vojenskou část i ekonomickou. Všechny detaily. Všechno je tam,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident označil program své schůzky s Trumpem za „obsažný“. Řekl, že ukrajinský premiér, jeho šéf kanceláře a náměstek ministra zahraničí jsou již ve Washingtonu, kde zahájili schůzky „na svých příslušných úrovních a připravili půdu pro rozhovor s vůdcem Spojených států“.

Ukrajinský občan podezřelý z koordinace útoků na plynovod Nord Stream se zatím vyhnul vydání do Německa. Italský nejvyšší soud dnes vyhověl jeho odvolání proti jeho předání, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka.

Muž, který je podle německých zákonů o ochraně soukromí identifikován pouze jako Sergej K., byl zatčen v srpnu poblíž italského města Rimini na základě evropského zatykače. Podle prohlášení, které v srpnu zveřejnili němečtí státní zástupci, byl podezřelý součástí skupiny lidí, kteří nastražili výbušná zařízení na potrubí poblíž dánského ostrova Bornholm v Baltském moři.

Výbuchy v plynovodu v roce 2022 vedly k téměř úplnému zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ukrajina jakoukoli účast popírá.

Téměř po celé Ukrajině museli energetici v důsledku ruských útoků přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny, oznámilo ukrajinské ministerstvo.

Podle NATO je předčasné řešit, zda by mohla aliance nahradit ČR v muniční iniciativě, řekl zdroj z NATO. Aliance čeká na rozhodnutí české vlády.

Bessent uvedl, že USA jsou připraveny zavést cla na čínské nákupy ruské ropy. Evropští spojenci Washingtonu by však měli být připraveni se takových akcí účastnit, uvedl ve středu americký ministr financí Scott Bessent.

„Jsou to nákupy ruské ropy Čínou, co pohání ruskou vojenskou mašinérii. Čína kupuje 60 % ruské energie. Kupuje 90 % íránské energie,“ řekl.

Bessent dodal, že USA poskytnou fotografie poskytnuté ukrajinskou vládou, které ukazují, že čínské součástky byly použity v ruských dronech, které zaútočily na Ukrajinu.

Jestliže válka na Ukrajině neskončí, USA a spojenci podniknou nezbytné kroky, aby na Rusko uvalily náklady za jeho pokračující agresi, řekl Hegseth.

Německo bude financovat balíček v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici,“ řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.

Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. „Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře,“ uvedl Pistorius. „S Německem můžete počítat,“ řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.

Norsko v rozpočtu na příští rok vyčlenilo 85 miliard norských korun na pomoc Ukrajině. Uvádí se to ve zprávě na webových stránkách ministerstva obrany země. Dále se v něm uvádí, že návrh norského rozpočtu na rok 2026 sleduje trajektorii zvyšování výdajů na obranu stanovenou v posledních dvou letech.

„Agresivní válka Ruska proti Ukrajině je největší bezpečnostní výzvou Norska,“ uvedlo ve svém prohlášení norské ministerstvo obrany. Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na podporu Ukrajiny 85 miliard norských korun, z čehož 70 miliard představuje vojenská pomoc.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).

ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.

Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.

Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.