„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Prezident Donald Trump oznámil, že začal s plánováním setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsal to sociální síť Thuth Social.

Trump napsal, že o této záležitosti s Putinem hovořil během telefonátu uprostřed setkání s evropskými lídry v Bílém domě. „Na závěr schůzek jsem zavolal prezidentu Putinovi a začal jsem s plánováním setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským na místě, které bude určeno,“ napsal Trump. Poté by měla následovat i schůzka obou prezidentů s ním. Neupřesnil, kdy k oběma setkáním dojde. Uvedl, že se jeho dnešní schůzky zaměřily na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které „by poskytly různé evropské země ve spolupráci se Spojenými státy americkými“. „Všichni jsou velmi rádi za možnosti MÍRU pro Rusko/Ukrajinu,“ napsal Trump.

Ruská armáda ostřelovala z raketometu město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, zahynuli dva civilisté, čtyři byli zraněni. Při současném dělostřeleckém ostřelování města zahynul 74letý penzista. Jedna žena pak zahynula při bombardování města Dobropillja v tomtéž regionu.

Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání Trumpa se Zelenským a lídry Německa, Británie, Francie, Itálie, Finska, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem bylo po přestávce obnoveno. I CNN hovoří o obnovení jednání, tentokrát už jen mezi samotnými lídry, bez dalších účastníků.

„Ukrajina se zaváže koupit americké zbraně v hodnotě 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) financované Evropou v rámci dohody o získání bezpečnostních záruk od USA po uzavření mírové dohody s Ruskem,“ vyplývá z dokumentu, který viděl deník Financial Times.

„Družba stojí, Česko jede dál,“ komentuje na sociální síti X ministr Jan Lipavský fakt, že ukrajinský dronový útok přerušil dodávky ropy potrubím do východních zemí EU - Maďarska a Slovenska.

„Setkání prezidenta Donalda Trumpa s evropskými lídry v Bílém domě skončilo, ale lídři zůstávají v Bílém domě, aby pokračovali v jednáních, pravděpodobně v jiné formě,“ uvádí CNN s odkazem na Serhije Nykyforova, mluvčího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského.

Donald Trump přerušil jednání s osmičkou evropských lídrů, aby zatelefonoval Vladimiru Putinovi, zjistil reportér německého deníku Bild. Původně avizoval, že ruskému protějšku zavolá až po skončení multilaterální schůzky.

Donald Trump při multilaterálním jednání s osmičkou evropských lídrů ztratil přehled, koho má před sebou u stolu, tweetuje kanál Něchta (Nexta).

„Finský prezident Stubb, ten... kde je?“
Stubb: „Jsem přímo tady.“
Trump: „Oh! Vypadáte lépe než kdykoli předtím! Odvedl jste skvělou práci, chtěli jsme vás tu mít.“

Není to tak, že by Trump kolegu z malé severské země neznal - v březnu za ním přiletěl na Floridu, zahráli si golf.

„Myslím, že chce uzavřít dohodu,“ zašeptal Donald Trump francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi v Bílém domě. „Myslím, že chce uzavřít dohodu pro mě, rozumíš tomu? Jakkoli to zní šíleně,“ zachytil důvěrnou komunikaci zapnutý mikrofon.

Šéf Bílého domu vyjádřil naději, že Putin po potenciálním třístranném jednání propustí více než 1000 ukrajinských válečných vězňů. „Vím, že mají přes 1000 vězňů a vím, že je propustí. Možná je propustí velmi brzy, prakticky hned. Myslím, že to je skvělé,“ uvedl Trump s tím, že „ Putin by také chtěl něco udělat“.

„Jak proběhlo uzavřené setkání mezi Zelenským a Trumpem: Dívají se na mapu. Jejich tváře už nejsou tak veselé,“ komentuje kanál Něchta (Nexta). 

„Nyní je cesta otevřená pro složité jednání,“ řekl německý kanléř Friedrich Merz a zopakoval, že evropští lídři touží po uzavření příměří před dalším kolem jednání. „Nedokážu si představit, že by se další setkání konalo bez příměří,“ řekl. „Pojďme tedy na tom pracovat.“

„Cesta je otevřená“ k vážnějším jednáním o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil u jednacího stolu německý kancléř Friedrich Merz.Kancléř řekl, že Trump tuto cestu otevřel poté, co se americký prezident v pátek na Aljašce setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nyní je cesta otevřená ke složitým jednáním,“ řekl. Merz zopakoval, že evropští lídři touží po příměří před dalšími rozhovory. „Nedokážu si představit, že by se další setkání uskutečnilo bez příměří,“ řekl. „Tak na tom pracujme.“

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že nabídka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu od amerického prezidenta Donalda Trumpa představuje „průlom“ v zajištění potenciální mírové dohody pro Ukrajinu. „Skutečnost, že jste řekl ‚Jsem ochoten se podílet na bezpečnostních zárukách‘, je velký krok, je to skutečně průlom a má to velký význam. Takže vám za to také děkuji,“ cituje CNN Rutteho.

Zatímco prezident Donald Trump prosazuje třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzský prezident Emmanuel Macron nabízí nápad: u jednacího stolu také evropského lídra. „Myslím, že bychom v návaznosti na to pravděpodobně potřebovali čtyřstrannou schůzku. Protože když mluvíme o bezpečnostních zárukách, mluvíme o bezpečnosti celého evropského kontinentu,“ řekl.

Důležitost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu na úvod jednání zdůraznila také například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. U jednacího stolu jsou ještě francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. 

Prezident Donald Trump uvedl, že očekává třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Myslím, že to bude záležet na tom, kdy se to uskuteční, ne zda,“ řekl Trump.

Polské státní zastupitelství obvinilo muže běloruské národnosti z plánování žhářského útoku na skladiště na východě Polska. Dále uvedlo, že muž spolupracoval se zahraniční tajnou službou, informovala dnes agentura Reuters.

Státní zastupitelství uvedlo, že 27letý Vitalij S. čelí obvinění, že v červenci 2025 sbíral informace o skladišti v Lublinském vojvodství, natáčel ho, fotografoval a tyto materiály následně předával zástupcům cizí tajné služby. Dále nespecifikovalo, se kterou rozvědkou měl muž spolupracovat.

Muž se podle státního zastupitelství k činu přiznal a nyní mu za obvinění z jednání ve prospěch zahraničních zpravodajských služeb hrozí až osm let vězení. Běloruská ambasáda se podle Reuters k incidentu zatím nevyjádřila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Řekl, se Trump pokusí zorganizovat trojstranné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že bude rád, pokud bude americký prezident přítomen. Trump s Putinem jednal v pátek na Aljašce.

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému se po jejich dvoustranném jednání v Bílém domě připojili lídři klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Širšímu jednání předcházelo pořízení společné fotografie. Trump podle agentur dosavadní průběh dne označil za úspěšný a na úvod schůzky v širším formátu hovořil o chystaném trojstranném jednání se Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předmětem dnešních jednání budou podle něj také bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, která se nadále brání ruské agresi.

Ukrajinský prezident podle CNN přinesl Trumpovi dopis od své ženy Oleny a ocenil, že americká první dáma Melania Trumpová po manželovi poslala Putinovi dopis o dětech trpících v důsledku války.

„Pokud dnes vše dobře dopadne, budeme mít trojstranné jednání,“ uvedl Trump. „Budeme spolupracovat s Ruskem, budeme spolupracovat s Ukrajinou,“ dodal. „Jak řekl prezident, jsme na trojstranné jednání připraveni,“ potvrdil Zelenskyj. 

„Skutečnost, že prezident Donald Trump okamžitě nevyloučil vyslání amerických vojsk na Ukrajinu za účelem udržení případného míru, je významným vývojem,“ konstatuje CNN po tiskové konferenci Trumpa a Volodymyra Zelenského. „Role USA v takzvaných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je ústředním tématem dnešních jednání v Bílém domě.“

Trump uvedl, že tato otázka bude dnes později projednána s dalšími evropskými lídry, a naznačil, že brzy mohou být k dispozici další informace. 

Evropské země budou podle něj hrát vedoucí roli v jakýchkoli bezpečnostních zárukách - ale ne jedinou. „Bude to velká pomoc,“ slíbil za USA.

Moskva nepřijímá žádný scénář, který počítá s rozmístěním vojsk NATO na Ukrajině, protože to „může vést k nekontrolovatelné eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými důsledky“, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Velká Británie a Francie od března zvažují možnost vyslat vojáky na Ukrajinu po dosažení příměří. Moskva takové plány opakovaně odsoudila. Ministerstvo zahraničních věcí Ruska se domnívá, že podobná prohlášení zemí NATO potvrzují „otevřeně provokativní a dravé úmysly vůči Ukrajině“, píše RBK.

Deník The New York Times (NYT) napsal, že Trump je tentokrát k Zelenskému mnohem méně nepřátelský než v únoru, kdy jejich schůzka skončila roztržkou. Zelenskyj je dnes oblečen v černém obleku a černé košili bez kravaty. Na únorové schůzce v Oválné pracovně, která přerostla v otevřenou hádku s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem před televizními kamerami, Zelenskyj tehdy čelil výtkám, že si dostatečně neváží veškeré americké pomoci a že si na setkáním se šéfem Bílého domu nevzal oblek a kravatu.

Na otázku, jaké bezpečnostní záruky si Ukrajina představuje, Zelenskyj před jednáním s Trumpem odpověděl, že veškeré, píše agentura Reuters.

Trump uvedl, že bude po dnešním jednáních se Zelenským a evropskými lídry hovořit s Putinem, se kterým nedávno komunikoval nepřímo, píše Reuters.

„Miluju ukrajinský národ,“ vychválil Donald Trump, kterak brání svou vlast. „Ale miluju i ruský národ,“ dodal s tím, že si přeje jejich mír, na tiskové konferenci v Oválné pracovně.

„Dáme jim velmi dobrou ochranu, velmi dobrou bezpečnost,“ odpověděl Donald Trump na dotaz, jak zamýšlí garantovat Ukrajině potenciálně vyjednaný mír. Ještě o tom prý nejednali, teprve na to dojde.

„Budeme mít mír, mír navěky, doufám, že okamžitě. A celý svět bude velmi šťastný,“ odpověděl Trump na dotaz novinářů.

Trump uvítal Zelenského v Oválné pracovně. Ukrajinský prezident mu poděkoval za jeho snahy dosáhnout míru na Ukrajině, podle Trumpa došlo k pokroku.

Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v dnešním vysílání na facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.

Summit nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Dnes Trump v Bílém domě přijme ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské představitele.

„Pozitivní je to že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností na světě vůbec sešli. Že diskutují situaci s mírovým řešením války na Ukrajině,“ řekl Pavel. „Na druhou stranu mě mrzí, že americký prezident nevyužil možnosti tlaku politického, ekonomického na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením,“ poznamenal.

Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu, ve dveřích ho uvítal Donald Trump.

„Věřím v Ukrajinu. Věřím v prezidenta Zelenského,“ vysílá po sociální síti podporu svému šéfovi premiérka Ukrajiny Julija Svyrydenková. „Věřím v sílu jeho slov ve Washingtonu – celý náš stát, naše armáda, každá rodina, každý domov a každá naděje stojí za ním.“

I francouzský prezident Emmanuel Macron přijel podpořit kolegu Zelenského na summit s Trumpem.

„Chápeme, že nemůžeme očekávat, že Putin dobrovolně upustí od agrese a nových pokusů o dobývání. Proto musí fungovat tlak, a to společný tlak – ze strany Spojených států a Evropy a ze strany všech na světě, kteří respektují právo na život a mezinárodní pořádek,“ tweetoval Volodymyr Zelenskyj po setkání se západními partnery na ukrajinském velvyslanectví ve Washingtonu, DC.

V Bílém domě už je i německý kancléř Friedrich Merz.

U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu čestná stráž. Dorazil už i britský premiér Keir Starmer.

Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN. 

„Volodymyr Zelenskyj se v této chvíli setkává s evropskými lídry na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu před svou schůzkou s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně,“ hlásí Christopher Miller z deníku Financial Times.

Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci lídrů zemí EU, chce s nimi probrat výsledky dnešního jednání o Ukrajině ve Washingtonu.

„V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno,“ potvrdil ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.

„Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v příspěvku adresovaném jeho protějšku Péteru Szijjártóovi, který si na přerušení dodávek stěžoval. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ uvedl ministr.

Český zástupce není v týmu evropských lídrů, kteří doprovázejí Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského Česku nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze.

Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.

„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.

Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Evropa hájí princip, že se hranice nemění silou. Pokud by přišel Putin s dalšími nesmyslnými požadavky, má být připravena přitvrdit, míní ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.

„Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.

Volodymyr Zelenskyj už se dnes ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, píše Reuters.  

Přípravy na summit s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu, DC: Náklaďáky technických služeb pomáhají policistům tvořit bariéry.

Na 23 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Vyplývá to z informací ruských státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti, které informovaly o nárůstu počtu obětí, ale podobně jako úřady neuvádějí, čím se podnik zabývá. O provozu, který vyrábí střelný prach, píší některá média jako server Nastojaščeje vremja, nebo RBK, podle nichž se jedná o podnik s názvem Elastik. Příčina výbuchu a následného požáru stále není známá.

Dalších 134 lidí utrpělo zranění, z toho 31 zůstává v nemocnici, uvedl ráno s odvoláním na regionální operační štáb TASS, který tehdy informoval o 20 mrtvých. „Záchranáři vytáhli z trosek těla dalších dvou lidí. Jedna oběť zemřela v nemocnici. Celkový počet mrtvých vzrostl na 23,“ citovala později agentura ministerstvo pro mimořádné události.

„Bílý dům se ukrajinských představitelů zeptal, zda bude mít prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s prezidentem Trumpem v Oválné pracovně na sobě oblek,“ tweetuje žurnalista portálu Axios Barak Ravid s odkazem na dva zdroje.

Fanoušci a kolegové z anarchistického hnutí se v Kyjevě rozloučili s výtvarným umělcem a aktivistou Davidem Čyčkanem (†32), který padl před týdnem při obraně Záporoží. Anarchismus sice zpravidla vylučuje službu v armádě, Čyčkan však narukoval dobrovolně, aby čelil fašistické ruské invazi.

Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.

Během nočního poplachu byla zasažena Sumská státní univerzita. Podle místních médií a záchranářů dopadly minimálně čtyři ruské útočné drony na civilní infrastrukturu, jedna budova univerzity byla zničena a vypukl rozsáhlý požár, který hasiči hasili až do rána.

Naštěstí nebyly hlášeny žádné oběti, přesto zůstávají stav budov a škody nadále ověřovány. Při útoku byly zasaženy také obytné domy a přístavby, i tam se podařilo požáry uhasit.

Rusko v noci na dnešek zasáhlo zařízení ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti SOCAR v Oděse na jihu Ukrajiny. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lokální úřady. Na místě vypukl požár. V době zhoršených vztahů mezi Moskvou a Baku šlo podle šéfa ukrajinské diplomacie o záměrný útok na zájmy Ázerbájdžánu.

„Došlo k úmyslnému ruskému útoku na energetické zařízení v Oděse, které patří ázerbájdžánské společnosti, což naznačuje, že šlo o útok nejen proti nám, ale také proti našim vztahům a energetické bezpečnosti,“ napsal Zelenskyj na X.

Ruská propagandistická videa po setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce stupňují. Na ruských kanálech se objevilo video, které údajně zachycuje ruské jednotky mířící do boje v Záporoží v americkém obrněném transportéru M113, vyvěšujícím zároveň americkou i ruskou vlajku.

Podle Kyjeva jde o propagandu, která má demonstrovat „sílu a odvahu“ ruských vojáků, zatímco Trump po Aljašce údajně tlačí na Zelenského, aby ustoupil z území Donbasu výměnou za příměří v Záporoží a Chersonu. Ukrajinský prezident však takové požadavky odmítl.

Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.

V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.

Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.

Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.

Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.

Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.

„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.

Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.

Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.

Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.

Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.

Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v živém vysílání televize CBS rozzuřil, když se dostal do ostrého sporu s moderátorkou Margaret Brennanovou. Ta tvrdila, že evropští lídři do Bílého domu jedou zejména proto, aby ochránili ukrajinského prezidenta před šikanou Donalda Trumpa – které musel čelit při své minulé návštěvě v Oválné pracovně.

„To není pravda,“ vybuchl Rubio. „Nejsou tu, aby Zelenského chránili před nějakou šikanou. To je hloupý mediální narativ,“ zuřil. Podle něj už proběhly desítky schůzek s ukrajinskou stranou a evropské státy přijíždějí jen kvůli koordinaci – ne kvůli ochraně prezidenta.

Zatímco se Trump a Zelenskyj s evropskými lídry připravují na setkání v Bílém domě a Putin se na Aljašce culil při rozhovorech s americkým prezidentem, na Ukrajině dál umírají lidé.

Ruské jednotky dnes ráno zasáhly Záporoží, při útoku byli zraněno 17 lidí a pokračují obavy o kritickou infrastrukturu. Mezitím se počet obětí útoku v Charkově zvýšil na šest, mezi nimi jsou dvě děti, dalších dvacet lidí bylo zraněno a pět osob se stále pohřešuje. Ruské drony Geran-2 zasáhly pětipodlažní obytnou budovu, která utrpěla strukturální poškození a požáry, zatímco záchranné operace pokračují.

Podle zahraničních agentur se jednání mezi Trumpem a Zelenským zaměří na ruské požadavky na územní kompromisy. Americký prezident chce Zelenského ještě dnes přinutit k uzemním ústupkům – píše Bloomberg. 

Ukrajina bude dle agentury usilovat o konkrétní bezpečnostní záruky. Západní spojenci zároveň budou Trumpa naléhavě prosit, aby Ukrajinu neponechal napospas Moskvě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá na druhou návštěvu Bílého domu, tentokrát ale nebude sám. Do Bílého domu jede s evropským „dream teamem“. Po únorovém fiasku, kdy ho Donald Trump a viceprezident JD Vance ponižovali a tlačili k ústupkům vůči Moskvě, jede s výpravou nejvlivnějších evropských lídrů. 

Vedle něj totiž usednou britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Cílem je ukázat Trumpovi jednotnou evropskou frontu, připomenout ekonomickou a politickou sílu EU a přesvědčit amerického prezidenta, aby neopakoval proruské postoje z nedávného summitu v Aljašce.

Na 20 mrtvých vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti; 134 lidí je zraněno, uvedl TASS.

Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru. „Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před léty, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu - části Donbasu - a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok,“ napsal Zelenskyj.

Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Vyjádřil se v tom smyslu v noci na dnešek na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trump tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého dnes přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.

„Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít, nebo může v boji pokračovat. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostane zpět Krym, který dal Obama (před 12 lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTOUPÍ DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!“ napsal Trump, který dnes Zelenského a také několik dalších evropských lídrů přijme v Bílém domě.

Další ruský dronový útok na Charkov na severovýchodě Ukrajiny si dnes brzy ráno vyžádal nejméně tři mrtvé, včetně malého, dvouletého chlapce. Kromě toho bylo nejméně 17 lidí zraněno,

„Tři lidé zemřeli, včetně batolete. Dalších 17 lidí bylo zraněno, včetně šesti dětí,“ napsal na platformě Telegram starosta Terechov. Ruský dron podle něj způsobil několik požárů v obytné budově.

Dobrý den. Při ruském bombardování Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny zahynul 15letý chlapec, další dvě děti a čtyři dospělí byli zraněni, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram. Ruské úřady v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, informovaly o čtyřech raněných po útoku ukrajinského dronu.

Ruské bomby zasáhly ves Novojakovlivka, kde zahynul 15letý chlapec a zranění utrpěl jeho 12letý bratr, osmiletá sestra a otec a matka ve věku 40 a 36 let, napsal Fedorov na sociální síti Telegram. Upřesnil, že bomby zranily i dva muže ve věku 41 a 51 let.

Evropští lídři se śpolečně s prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským přesunuli k dalšímu jednání do Oválné pracovny, tvrdí CNN a BBC.

Ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly během neděle ve východní Doněcké oblasti územních zisků, informoval generální štáb. Dále uvedl, že ruské síly v oblasti mezi 4. a 16. srpnem utrpěly značné ztráty – odhadem 910 mrtvých, 335 zraněných a 37 zajatých vojáků.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.

„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.

Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Předseda Evropské rady António Costa po jednání koalice zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.

Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.

„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.

„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.

Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet z nynější frontové linie, Ukrajina se svým územím neobchoduje, řekl Zelenskyj po jednání s von der Leyenovou.

„Potřebujeme skutečná jednání. Mohou začít tam, kde je nyní frontová linie. Kontaktní linie je tím nejlepším místem pro jednání, a Evropané to podporují,“ řekl dnes Zelenskyj s tím, že ústava znemožňuje Ukrajině vzdát se území nebo s ním obchodovat. „Protože je otázka území tak zásadní, může o ní jednat pouze Ukrajina a Rusko, případně v trojici Ukrajina-USA-Rusko,“ dodal.

Mírová dohoda o Ukrajině nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu, uvedla po setkání se Zelenským šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana zničila ukrajinský dron mířící na Smolenskou jadernou elektrárnu. Tvrzení není možné ověřit.

Útok ukrajinského dronu „na infrastrukturu jaderné elektrárny“ byl zachycen ve vzdušném prostoru Smolenské oblasti, citovala z prohlášení ministerstva ruská státní agentura TASS. Kyjev se k věci bezprostředně nevyjádřil.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes přivítala v Bruselu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.

Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov novinářům sdělil, že Zelenskyj po příjezdu do Bruselu bude jednat s von der Leyenovou. Na 14:30 je naplánována tisková konference. Následně se dvojice zúčastní jednání koalice ochotných, která se uskuteční formou videospojení. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Na síti X to dnes uvedl šéf německé diplomacie Johann Wadephul. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už ruský prezident Vladimir Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Šéfka EK to dnes uvedla na síti X. Dnes odpoledne pak von der Leyenová přivítá Zelenského v Bruselu, společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana za poslední den zneškodnila na 300 ukrajinských dronů. Ukrajina naopak podle svého letectva čelila útoku 60 ruských dronů a jedné balistické střely. Informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kromě 300 bezpilotních prostředků sestřelila ruská protivzdušná obrana také čtyři letecké pumy, napsalo ve svodce ministerstvo obrany v Moskvě.

Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily 5 lidí, 11 zranily. Letectvo uvedlo, že Rusko v noci na 17. srpna odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a 60 útočných dronů typu Šáhid.

Dronový útok v noci na dnešek zranil železničáře a poškodil elektrické vedení ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Alexandr Gusev.

„Podle předběžných informací byl v jedné z obcí zraněn traťový montér na železniční stanici. Byl převezen do okresní nemocnice,“ uvedl Gusev na platformě Telegram. Pád trosek dronu podle gubernátora poškodil také elektrické vedení na železniční stanici, což způsobilo zpoždění několika vlaků. Vznikly také požáry obchodu, tržiště s textilem a plynového potrubí. Lokality dopadu dronů Gusev neupřesnil.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořil se svým tureckým a maďarským protějškem, uvedlo v sobotu večer ruské ministerstvo zahraničí. Telefonáty se uskutečnily několik hodin poté, co vrcholný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesl žádnou konkrétní dohodu o ukončení války na Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.

Telefonát mezi Lavrovem a tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy turecké strany. „Ministři zahraničí si vyměnili názory na výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a USA, které se konalo 15. srpna na Aljašce,“ uvedlo ministerstvo ve stručném prohlášení na svém webu.

Už v pátek by se mohl konat další summit - tentokrát mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a  Volodymyrem Zelenským, napsal Axios.  Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Zelenskyj se má s Trumpem setkat ve Washingtonu v pondělí. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že soustavné odmítání příměří ze strany Ruska komplikuje situaci, pokud jde o úsilí o dosažení trvalé mírové dohody ve válce, kterou Kreml vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině. 

„Vidíme, že Rusko odmítá četné výzvy k příměří a dosud se nerozhodlo, kdy přestane zabíjet. To situaci komplikuje. Pokud jim chybí vůle vydat jednoduchý rozkaz k zastavení úderů, bude asi zapotřebí hodně úsilí, aby mělo Rusko vůli realizovat něco mnohem většího - mírové soužití se svými sousedy po celá desetiletí,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na síti X. Poděkoval v něm také pobaltským a severským zemím sdruženým ve skupině NB8, které v sobotu vydaly společné prohlášení na podporu Ukrajiny. 

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu čelící ruské invazi. Konference se bude konat před pondělní návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil dnes úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala, sdělil ČTK vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek.

„Pan premiér se videokonference zítra (v neděli) zúčastní,“ potvrdil Tomek. Co bude Fiala na schůzce prosazovat, nekomentoval. Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keirem Starmerem. Videokonference začne podle agentury AFP v 15:00 SELČ a cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině.

Obrazem: Cvičení ruské armády na okupovaných územích Ukrajiny

Dva lidé přišli o život při útoku ukrajinského bezpilotního letounu v Kurské oblasti na západě Ruska, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Alexandr Chinštejn. Dron podle něj zaútočil na automobil, ve kterém zahynul 52letý muž a jeho 13letý syn. Gubernátor současně varoval obyvatele oblasti před návratem do pohraničí, „protože to může skončit tragédií“.

Před rokem do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky, které jednu chvíli ovládaly stovky kilometrů čtverečních ruského území s desítkami obcí, včetně okresního města Sudža. Šlo o největší vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Moskva po devíti měsících ohlásila, že za pomoci severokorejských vojáků vyhnala ukrajinské síly ze svého území, Kyjev to popřel.

Plnou podporu Ukrajiny v nadcházejících jednáních se Spojenými státy vyjádřil v telefonickém hovoru se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ministr zahraničí Jan Lipavský. „Bavili jsme se o bezpečnostních zárukách i o tom, že na bojišti zatím není vidět žádná příprava na klid zbraní. Putinova slova proto musíme brát s velkou obezřetností a nesmíme podléhat jeho propagandě,“ uvedl Lipavský po dalším telefonátu.

Počet obětí pátečního výbuchu v ruském podniku vyrábějícím střelný prach se zvýšil na 11. Dalších 130 osob je zraněných, uvedly místní úřady.

Ruská vojska okupovala další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Popiv Jar a Ivano-Darjivku, uvedl dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na uskupení ukrajinských sil, které má obranu tohoto úseku fronty na starosti. Ruské síly mohou v příštích dnech vystupňovat své útoky, aby vytvořily příznivější podmínky pro jednání, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Nepřítel naše jednotky vytlačil a obsadil Popiv Jar. Snaží se rozšířit ovládanou oblast obce Nove Šachove a zesílit útok směrem na Ivanivku. Probíhají opatření k likvidaci nepřátelských sil,“ uvedlo ukrajinské uskupení na sociální síti. Informovalo rovněž o pokračujících ruských útocích u Pokrovska.

Návrhem zřeknout se příměří ve prospěch rychlejšího uzavření mírové dohody americký prezident převzal pozici šéfa Kremlu, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko. „Trump bohužel zaujal Putinův postoj, (mírová dohoda bez příměří) byl Putinův požadavek. Mírová dohoda podle Putina znamená několik nebezpečných věcí – že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho absurdní požadavky na denacifikaci a demilitarizaci, ruský jazyk a ruskou církev (na Ukrajině),“ řekl zákonodárce, který je předsedou zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.

„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.

„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry.