„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Ruské drony údajně 20. září zasáhly ukrajinský ropný sklad ve vojenském objektu v Bachmači v Černihivské oblasti, informovaly ruské telegramové kanály.
⚡️Russian drones strike oil, transport infrastructure in Chernihiv Oblast.
Russian drones reportedly struck a Ukrainian oil depot at a military facility in Bakhmach, Chernihiv Oblast on Sept. 20, Russian Telegram channels reported.https://t.co/mjImG8XlCu
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 20. září 2025
18:20
20. 9. 2025
Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl v Mošnově na Novojičínsku novinářům během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.
Předseda sněmovního obranného výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl České televizi (ČT), že jde o nadbytečnou aktivitu, podobných skupin je podle něj už v Severoatlantické alianci mnoho.
17:03
20. 9. 2025
Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
16:12
20. 9. 2025
Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.
Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.
15:15
20. 9. 2025
Nedávný vpád dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru Polska i další incidenty z posledních dnů proberou členové zahraničního výboru končící Poslanecké sněmovny. Předseda výboru Richard Brabec (ANO) schůzi svolal na čtvrtek 25. září.
14:10
20. 9. 2025
Ukrajina potřebuje obdržet bezpečnostní záruky ještě před ukončením války s Ruskem, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Příští týden plánuje na okraji Valného shromáždění OSN schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj podle agentury AP doufá, že během schůzek v New Yorku příští týden zjistí, jak blízko je dokončení bezpečnostních záruk, které by měly odradit Rusko od další agrese.
13:20
20. 9. 2025
Ruská vojska dobyla vesnici Berezove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
11:02
20. 9. 2025
Ukrajinské drony během noci zasáhly a poškodily ruské rafinérie v Saratovu a Novokujbyševsku, zásobující ruskou armádu, informoval ukrajinský generální štáb.
10:06
20. 9. 2025
Záběry z míst, která byla v noci pod masivním ruským útokem.
09:26
20. 9. 2025
Orientační odhady ruských bojových ztrát k 20. září. Uvádějí je Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Sept. 20, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/nieVmPGnLU
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 20. září 2025
09:17
20. 9. 2025
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 40 raket a střel a 580 dronů. Nejméně tři lidé byli zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram.
08:29
20. 9. 2025
Nejméně jednoho mrtvého a 26 raněných si vyžádal ruský útok na Dněpropetrovskou oblast, dalšího mrtvého hlásí úřady v Chmelnycké oblasti.
07:35
20. 9. 2025
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.
06:47
20. 9. 2025
Dobrý den, vážení čtenáři. Rusko popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
„Let (tří ruských stíhaček MiG-31) byl v souladu s mezinárodními pravidly pro užívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky. Při letu se ruské letouny neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska,“ stojí dále v příspěvku na telegramu. Naopak Tallinn uvedl, že ruské stíhačky setrvaly v estonském vzdušném prostoru 12 minut.
22:00
19. 9. 2025
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
21:54
19. 9. 2025
OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) navštívil v pátek závod Motovilicha, hutní a vojenský závod v Permu v Rusku.
21:38
19. 9. 2025
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž.
Dwa rosyjskie myśliwce wykonały niski przelot nad platformą Petrobalticu na Morzu Bałtyckim. Naruszona została strefa bezpieczeństwa platformy. Powiadomione zostały Siły Zbrojne RP i inne służby.#MorskiOddziałSG
„Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat,“ řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře, asi 70 kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.
20:53
19. 9. 2025
Porušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudili ministři britské, německé a francouzské vlády, jakož i ukrajinský prezident.
20:03
19. 9. 2025
Estonská vláda se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci kvůli narušení vzdušného prostoru země ruskými stíhačkami, oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.
This morning, 3 Russian Mig-31 fighter jets entered Estonian airspace.
NATO fighters responded and the Russian planes were forced to flee.
Such violation is totally unacceptable. The Government of Estonia has decided to request NATO Article 4 consultations.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu, uvedli polští pohraničníci.
19:04
19. 9. 2025
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.
„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.
Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.
18:49
19. 9. 2025
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
Europe stands with Estonia in the face of Russia’s latest violation of our airspace.
We will respond to every provocation with determination while investing in a stronger Eastern flank.
Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.
18:21
19. 9. 2025
Rusko podle Fialy narušením estonského vzdušného prostoru eskaluje napětí a ukazuje agresivitu. Musíme razantně posilovat naši obranyschopnost, uvedl.
České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace.
Narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami je dalším příkladem moskevské provokace a eskalace. Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) 19. září 2025
17:33
19. 9. 2025
NATO na narušení estonského prostoru reagovalo okamžitě a zachytilo ruské letouny, uvedla mluvčí NATO. Evropa stojí při Estonsku, ujistila šéfka EK.
17:15
19. 9. 2025
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
16:21
19. 9. 2025
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
16:07
19. 9. 2025
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
15:49
19. 9. 2025
603 628 čtverečních kilometrů. Mapu Ukrajiny s takto vyznačenou rozlohou, čili včetně Doněcké a Luhanské oblasti i Krymu, předal ministr zahraničí Litvy Kęstutis Budrys svému protějšku Andriji Sybihovi v Kyjevě. Na plachtě je také spousta podpisů a přání Ukrajincům ke zdárné obraně vlasti.
🇱🇹🤝🇺🇦Thank you @andrii_sybiha for the warm welcome in Kyiv, your insights and a valuable exchange. Lithuania will continue all its efforts to support Ukraine in pursuing a just and lasting peace. But let’s be clear: the aggressor will not stop until its war machine is broken.… pic.twitter.com/uDxae68eJl
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
15:03
19. 9. 2025
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
14:31
19. 9. 2025
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
13:22
19. 9. 2025
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
12:59
19. 9. 2025
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
12:26
19. 9. 2025
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
11:32
19. 9. 2025
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
10:52
19. 9. 2025
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
10:17
19. 9. 2025
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
08:49
19. 9. 2025
Podle ukrajinského letectva ruská armáda za uplynulou noc poslala 86 dronů, čili docela málo. Protivzdušná obrana jich zneškodnila 71. Bezpilotní letouny zasáhly šest míst, na dalších dvou místech se zřítily trosky sestřelených strojů.
08:49
19. 9. 2025
Lidé v Pavlohradu východně od Dnipra kolem půlnoci místního času (čtvrtek 23:00 SELČ) hlásili masivní útok dronů, uvádí ruskojazyčný servis BBC. To dnes potvrdil šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, který na telegramu napsal, že v Pavlohradu vzniklo několik požárů a hasiči je lokalizovali. Další podrobnosti k útoku nezveřejnil.
08:15
19. 9. 2025
Ukrajina bude brzy schopna nasadit nejméně 1 000 stíhacích dronů denně k odražení ruských dronových útoků, uvedl ministr obrany Denys Šmyhal podle deníku The Kyiv Independent. „Této úrovně bude dosaženo. Nemohu říci, jaká je současná úroveň, ale v blízké budoucnosti bude tato úroveň realizována,“ uvedl Shmyhal na tiskové konferenci s polským ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem.
07:46
19. 9. 2025
Ukrajinští vojáci v bojích s Rusy na východě země zajali 36letého keňského občana Evanse Kibeta. Při výslechu tvrdil, že je sportovec, lehký atlet, ale Rusové jej podvodem přiměli ke vstupu do ruské armády. Uvedl to server BBC News s odvoláním na video, které se zajatcem natočili ukrajinští vojáci.
06:30
19. 9. 2025
Trosky padajícího ruského dronu poničily v noci na dnešek trolejbusovou linku v Kyjevě. Uvedl to šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Ve městě zněly dva letecké poplachy, mrtví ani zranění nejsou hlášeni.
Sestřelené drony podle Tkačenka dopadly v několika oblastech města, mimo jiné na silnici v centrální Ševčenkivské čtvrti. Jeden z padajících letounů poškodil trolejbusové vedení. „Podle předběžných zpráv nebyl nikdo zraněn,“ napsal Tkačenko na telegramu.
21:57
18. 9. 2025
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
21:27
18. 9. 2025
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
20:41
18. 9. 2025
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
20:23
18. 9. 2025
Kreml dnes potvrdil zprávy o odstoupení zástupce šéfa prezidentské kanceláře Dmitrije Kozaka, důvod tohoto kroku nesdělil. Dlouholetý spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina byl v médiích označován za jediného odpůrce války Ruska proti Ukrajině v Kremlu, ale sám svůj nesouhlas nikdy veřejně nedal najevo. Zdržel se i vyjádření ke své demisi, o které ve středu informovala ruská média s odvoláním na své anonymní zdroje.
„Zatím jsme výnos nezveřejnili, ale mohu potvrdit, že podal demisi. (Odstoupil) na vlastní žádost,“ řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
20:03
18. 9. 2025
Ruské ministerstvo zahraničí dnes odmítlozprávu Laboratoře pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) o nucené převýchově ukrajinských dětí deportovaných do Ruska jako protivědeckou propagandu plnou výmyslů a založenou na pochybných datech. Uvedla to agentura Reuters.
(HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“, o které táž agentura informovala v úterý, identifikovala více než 210 míst, kam byly ukrajinské děti umístěny a podrobeny vojenskému výcviku, nucené převýchově či nasazeny do výroby dronů.
19:20
18. 9. 2025
Rusko záměrně zpomaluje svůj hospodářský růst, aby potlačilo inflaci. Recese je daleko, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nevyloučil zvýšení daní pro bohaté.
„Jedná se o záměrný krok. Jde o zpomalení růstu výměnou za omezení inflace a udržení makroekonomické stability,“ uvedl Putin při setkání s nejvyššími zákonodárci, které přenášela televize.
18:29
18. 9. 2025
Spojené státy jsou nadále odhodlány prohlubovat vojenskou spolupráci s Finskem, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Agentura Reuters upozorňuje, že toto prohlášení přichází navzdory plánům USA omezit své operace na východním křídle NATO v Evropě.
„Jsme velmi potěšeni, že USA jsou připraveny prohloubit s námi spolupráci,“ řekl dnes Häkkänen agentuře Reuters na palubě raketového torpédoborce USS Bainbridge amerického námořnictva, který zakotvil v Helsinkách před společným cvičením NATO v Baltském moři příští týden.
18:03
18. 9. 2025
„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.
17:19
18. 9. 2025
Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700.000 ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.
„Chápejte, na frontě je více než 700.000 lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS. Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Putin podle agentury Interfax podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.
16:48
18. 9. 2025
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. „Putin mě opravdu zklamal,“ dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.
16:25
18. 9. 2025
Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou o nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.
15:40
18. 9. 2025
Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.
„Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici,“ napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že „jsme s vámi“. Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.
15:10
18. 9. 2025
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
14:27
18. 9. 2025
Ukrajinská armáda při protiofenzívě u města Dobropillja v Doněcké oblasti osvobodila sedm obcí a 160 kilometrů čtverečních území, uvedl dnes na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že vojáci devět obcí a 170 kilometrů čtverečních „vyčistili“ od okupačních vojsk. Rozdíl nevysvětlil, neuvedl ani časový úsek, kterého se vojenská operace týká. Ukrajinci podle něj při protiofenzívě zajali téměř sto ruských vojáků.
„Vojáci krok za krokem osvobozují naši zemi: od začátku operace už 160 čtverečních kilometrů a sedm obcí, více než 170 čtverečních kilometrů a devět obcí vyčistili od okupantů,“ napsal ukrajinský prezident v příspěvku na sociální síti, kde informoval, že se setkal s vojáky, kteří se účastní protiofenzivní operace u Dobropiljje, a hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ho informoval o vývoji bojů.
13:08
18. 9. 2025
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
12:52
18. 9. 2025
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.
„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.
#UKRAINA / Wicepremier W. @KosiniakKamysz przebywa wraz z delegacją resortu obrony i Sił Zbrojnych RP w Kijowie, gdzie będzie rozmawiał m. in. ze swoim odpowiednikiem o współpracy wojskowej, dalszym wsparciu dla broniącej się Ukrainy oraz sytuacji bezpieczeństwa w kontekście… pic.twitter.com/iDIG6Ogqei
— Ministerstwo Obrony Narodowej 🇵🇱 (@MON_GOV_PL) 18. září 2025
12:50
18. 9. 2025
BBC s odvoláním na různé ruské zdroje napsala, že ukrajinské drony létaly například nad Volgogradskou oblastí a úřady opět dočasně uzavřely letiště ve Volgogradu a ve volgogradské ropné rafinérii zavedly „zvláštní režim“. Tuto ropnou rafinerii a sousední ropný sklad na břehu řeky Volhy napadly ukrajinské drony už několikrát, podotkla BBC. Zda poslední útok způsobil škody, zatím není zřejmé.
Jednoho člověka ale zabil ukrajinský dron v Belgorodské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl automobil ve městě Šebekino, přičemž dalšího člověka zranil.
11:00
18. 9. 2025
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 75 drony různého typu. Protivzdušná obrana zlikvidovala 48 nepřátelských bezpilotních letounů, uvedly vzdušné síly a dodaly, že ale také evidují zásahy 26 dronů na šesti blíže neupřesněných místech. Jeden dron podle nich zůstával v době zveřejnění hlášení ve vzduchu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila v noci 43 ukrajinských dronů. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
10:11
18. 9. 2025
Rusko v noci na dnešek znovu útočilo na ukrajinskou železniční infrastrukturu a zranilo pět lidí v centrální Poltavské oblasti. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Podle železniční společnosti Ukrzaliznycja jsou zpožděné některé vlakové spoje, protože útok narušil v regionu dodávky elektřiny.
Ve středu Ukrzaliznycja informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Dnes uvedla, že kvůli nočním útokům na Poltavskou oblast a výpadkům v dodávkách proudu musela nasadit na tratě záložní dieselové lokomotivy. „V současné době má několik osobních vlaků zpoždění,“ dodala ve své ranní zprávě.
07:25
18. 9. 2025
Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters.
„Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.
Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal.
22:00
17. 9. 2025
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
20:27
17. 9. 2025
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
20:10
17. 9. 2025
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
19:56
17. 9. 2025
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
18:35
17. 9. 2025
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.
18:08
17. 9. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.
Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.
17:00
17. 9. 2025
Nynější státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Británii doprovází série demonstrací v Londýně a Windsoru. V britské metropoli se podle informací CNN shromáždili protestující s transparenty namířenými proti americkému republikánskému prezidentovi, mnohé se také vztahují k rusko-ukrajinskému konfliktu nebo pokračující izraelské válce v Gaze. Někteří demonstranti přišli převlečeni za ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Policie dnes očekává shromáždění asi pěti desítek nejrůznějších demonstrujících skupin, uvedla zástupkyně komisaře Louise Puddefootová, která tento týden řídí operace policejních složek v britské metropoli.
16:29
17. 9. 2025
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
16:08
17. 9. 2025
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
15:51
17. 9. 2025
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
15:45
17. 9. 2025
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu.
15:30
17. 9. 2025
Polsko vyzvalo členské státy EU, aby do konce roku 2026 přestaly dovážet ruská fosilní paliva. Uvedl to dnes ministr energetiky Milosz Motyka. Varšava je připravena jim v tomto úsilí pomoci, stojí v dopise, který ministr adresoval svým unijním protějškům, informuje agentura Reuters. Ruský plyn a ropa stále proudí do Maďarska a na Slovensko.
14:46
17. 9. 2025
Rusko brzy vyvine rivala americké satelitní internetové služby Starlink, řekl dnes šéf ruského kosmického programu Roskosmos Dmitrij Bakanov. Země se podle něj snaží opustit zastaralé myšlení a zvrátit dominanci společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska, která Starlink provozuje. Informuje o tom agentura Reuters. Službu Starlink hojně využívá na bojišti ukrajinská armáda, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.
13:06
17. 9. 2025
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
10:53
17. 9. 2025
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
10:41
17. 9. 2025
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
08:27
17. 9. 2025
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
06:19
17. 9. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
22:02
16. 9. 2025
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:44
16. 9. 2025
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
21:07
16. 9. 2025
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
20:28
16. 9. 2025
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
19:49
16. 9. 2025
Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.
Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí.
19:48
16. 9. 2025
Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.
19:02
16. 9. 2025
Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento.Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.
Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.
18:58
16. 9. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100 000 vojáků s 10 000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky.
Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50 000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů. Cvičení se podle Putina zúčastnily také vojenské kontingenty dalších šesti zemí.
17:36
16. 9. 2025
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
16:42
16. 9. 2025
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
15:41
16. 9. 2025
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
15:26
16. 9. 2025
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.
15:21
16. 9. 2025
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
15:08
16. 9. 2025
Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je zásadní také větší soběstačnost evropských zemí v zajištění ověřených technologií.
„Jednou lekcí bezpochyby je, že státy NATO musí daleko silnějším způsobem investovat do prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany,“ uvedl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zmínil, že je také nutné prohloubit spolupráci s Ukrajinou, která se denně vypořádává se stovkami dronů, které sestřeluje.
14:51
16. 9. 2025
Obrazem: Následky ruského dronového útoku na Ukrajinu
13:13
16. 9. 2025
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
11:55
16. 9. 2025
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
10:30
16. 9. 2025
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
In Zaporizhzhia, first responders have completed extinguishing fires after the city was shelled by Russian rocket artillery. They struck deliberately to terrorize our people – 13 were wounded, including two children. Many residential buildings were damaged. In the Mykolaiv… pic.twitter.com/HPJeE4j1ER
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 16. září 2025
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
09:47
16. 9. 2025
Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně letěly nad neutrálními vodami Barentsova moře severně od Skandinávie asi čtyři hodiny v doprovodu stíhaček MiG-31. „Během cvičné bojové mise posádky zkoušely taktické odpadly střel s plochou dráhou letu na kritické cíle imaginárního nepřítele,“ uvedlo ministerstvo.
06:57
16. 9. 2025
Dobrý den, vážení čtenáři, Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.
USA a Rusko letos absolvovaly dvě kola rozhovorů v Istanbulu, která se zaměřila především na diplomacii a fungování velvyslanectví - první v únoru a druhé v dubnu. Obě strany tehdy uvedly, že nastal pokrok v řešení sporných otázek.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se poté v srpnu setkali na Aljašce. Toto jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem.