„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Bývalá kongresmanka a možná příští šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová, která dříve tvrdila, že se invazi na Ukrajinu dalo zabránit, kdyby USA respektovali legitimní Ruské obavy dnes při potvrzovacím slyšení v Senátu na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský prezident Vladimir) Putin.“
19:28
30. 1. 2025
Nejméně osm mrtvých a 12 zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom ruskojazyčný servis BBC. Záchranné týmy prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech. Mezi raněnými je několik dětí nebo mladistvých.
Kancelář ukrajinské generální prokuratury podle serveru RBK Ukrajina uvedla, že počet obětí vzrostl na osm, když záchranáři z trosek vyprostili těla 74letého muže a 37leté ženy. Osmiletá dcera této ženy utrpěla zranění.
18:29
30. 1. 2025
Rumunský prezidentský kandidát a vítěz zrušeného prvního kola Călin Georgescu prohlásil v rozhovoru, že Ukrajina je umělý stát. „Je to vymyšlený stát, tečka,“tvrdil. Vyzval k jejímu rozdělení mezi Rumunsko, Rusko, Polsko a Maďarsko. Jeho země by i podle něj měla nárokovat historické území takzvané severní Bukoviny.
Tohle je ten proruský kandidát na prezidenta Rumunska kvůli kterému tamní Ústavní soud zrušil volby. Teď se rozhovořil. Ukrajina je podle něj fiktivní stát, který si časem rozdělí několik zemí. Část podle něj připadne Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Vítr fouká z Kremlu. pic.twitter.com/h2mw6SB8Gu
Švédsko dnes oznámilo svůj největší balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Zásilka bude podle ukrajinského ministerstva obrany obsahovat vojenská vozidla, bezpilotní letouny, prostředky protiletecké obrany i bojové čluny. „Na vzdělávání a výcvik ukrajinských vojáků bude v roce 2025 vyčleněno 58 milionů dolarů. Na opravy a údržbu vybavení darovaného ze Švédska půjde 71 milionů dolarů. Přibližně 250 milionů dolarů bude přiděleno na různé mezinárodní fondy,“ uvedl úřad.
Today, Sweden announced its largest military aid package for Ukraine, valued at $1.2 billion.
Sweden will double the amount of donated combat boats 90 from 16 to 32, and will also send 146 trucks, 1500 TOWs, 200 AT4 with training equipment, infantry and CBRN equipment.
Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.
Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.
Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.
16:35
30. 1. 2025
Nejméně šest mrtvých a deset zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
Bilance stoupla poté, co záchranáři objevili v troskách těla dalších dvou obětí. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo šest obětí a upřesnilo, že se jedná o tři starší manželské páry. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice města Sumy.
16:34
30. 1. 2025
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo slovenského velvyslance kvůli obviněním, že se Kyjev vměšuje do vnitřních věcí Slovenské republiky. Ministerstvo takové obvinění odmítlo a vyzvalo Bratislavu, aby obnovila „konstruktivní dialog“. Minulou středu si slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance, aby vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.
Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou. Slovenský premiér Robert Fico kvůli tomu opakovaně pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za nepřítele a Kyjev obvinil i z nedávných kybernetických útoků na Slovensko.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení napsalo, že Fico se v době klesající podpory ve vlasti a demonstrací uchýlil k hledání nepřátel a našel je na Ukrajině. Doporučilo mu, aby odpovědnost za vlastní selhání nepřesouval na cizí země a představitele a aby se raději podíval do zrcadla. Psalo také o nebezpečí proruské politiky slovenských představitelů.
14:48
30. 1. 2025
V klášteře svatého Michala v Kyjevě se lidé rozloučili s polským armádním dobrovolníkem Filipem Antosiakem (†18), zabitým při obraně Ukrajiny před Ruskem. Sloužil v 25. samostatné výsadkové brigádě Ozbrojených sil Ukrajiny. Přijeli i zdrcení rodiče Marcin Antosiak a Angelika Kuzaová.
14:05
30. 1. 2025
Slovensko plánuje vyhostit jednoho Ukrajince v souvislosti s informacemi o hrozbě převratu v zemi, ze kterého premiér Robert Fico minulý týden obvinil opozici a nevládní sektor. Vyplývá to z dnešního vyjádření nové šéfky slovenské policie Jany Maškarové.
13:07
30. 1. 2025
Ruské banky v loňském roce vykázaly opět rekordní zisk - dosáhl čtyř bilionů rublů (986 miliard Kč). Pomohly jim vysoké úroky a zájem o úvěry, oznámila dnes ruská centrální banka. Finanční sektor se tak nadále vzpamatovává ze sankcí, které na něj uvalily západní státy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
12:02
30. 1. 2025
Mobilizace do války proti Ukrajině se v Čečensku na ruském severním Kavkazu stala jednou z forem mučení zatčených, kteří jsou podezřelí z homosexuality. Jsou případy, kdy je nutí poskytovat sexuální služby vojákům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Uvedla to ruská internetová televize Dožď s odvoláním na ochránce lidských práv Davida Istějeva, ředitele nevládní krizové skupiny SK SOS, která pomáhá pronásledovaným příslušníkům komunity LGBT+ na severním Kavkaze. Tato tvrzení převzala i další média, celou reportáž odvysílala stanice dnes.
11:36
30. 1. 2025
Ruské drony během noci útočily znovu na ukrajinské přístavy na Dunaji, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinské zdroje na telegramu. Výbuchy podle nich hřměly u přístavního města Izmajil, ale zatím nejsou informace o případných škodách. O noc dříve ruské drony napadly přístav Kilija, který leží asi 30 kilometrů od Izmajilu.
10:41
30. 1. 2025
Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než 100 milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků na celkových asi 500 případů. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud policie uváděla, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun. Loni na jaře měla policie vyčíslenou škodu ve výši 30 milionů korun.
09:26
30. 1. 2025
Následky ruského úderu na panelák ve městě Sumy
09:25
30. 1. 2025
Rusko zaútočilo během noci za pomoci 81 dronů, z nichž se 37 podařilo sestřelit, dalších 39 se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že drony způsobily škody v Černihivské, Sumské, Oděské a Poltavské oblasti.
08:55
30. 1. 2025
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů, tři nad Belgorodskou a dva nad Brjanskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Terčem ukrajinského útoku v Brjanské oblasti se mohla stát přečerpávací stanice ropovodu Družba, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace a záběry požáru ze sociálních sítí.
07:57
30. 1. 2025
Počet obětí útoku na Sumy vzrostl podle místních úřadů na čtyři. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice. Počet zraněných obyvatel domu později upřesnila na devět. Dron podle záchranářů zasáhl desáté podlaží a poničil devět bytů. Z trosek se podařilo zachránit čtyři lidi, včetně jednoho dítěte, a z domu evakuovali 118 obyvatel. Zásah dronu rozbil také desítky oken a poškodil více než 20 aut.
07:14
30. 1. 2025
Toto jsou následky ruského útoku na panelový dům ve městě Sumy. Ukrajinská média informují, že počet obětí vzrostl na dvě, zraněných je devět.
Ruský dron zasáhl v noci na 30. ledna obytnou budovu ve městě Sumy na severovýchodě země.
Útočný dron typu Shahed zasáhl vícepatrovou budovu ve městě, uvedl úřadující oblastní guvernér Volodymyr Artiukh. Při zásahu bylo zraněno sedm osob, mezi nimi také 7leté dítě a 18letý… pic.twitter.com/A2ohbCUAL6
Při útoku ruského dronu na výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny zemřel dnes nad ránem jeden člověk, tři další utrpěli zranění. Informoval o tom vedoucí oblastní správy Volodymyr Arťuch na síti Telegram. Záchranné týmy podle něj prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech.