„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
21:48
2. 10. 2024
Dva vojáci ukrajinské 72. brigády, kteří ustoupili z Vuhledaru na nové pozice v okolí, řekli zpravodaji britské stanice BBC, že ukrajinské jednotky se z města stáhly ještě před posledním ruským útokem. Jeden z vojáků, kulometčík, který si nepřál být jmenován, tvrdil, že zbývajícím ukrajinským vojákům v posledních dnech nezbývalo, než se z města stahovat samostatně a pěšky. Podle druhého vojáka ruské drony a děla zabily či zranily mnoho ukrajinských vojáků při pokusech odejít z ruin města.
21:11
2. 10. 2024
V okupovaném Berďansku na jihovýchodě Ukrajiny dnes vybuchl automobil i se soudcem, který zradil Ukrajinu, oznámila dnes ukrajinská vojenská rozvědka. Osud soudce Vitalije Lomejka, který při explozi zahynul, má být podle HUR výstrahou i dalším zrádcům, že kolaborace je životu nebezpečná.
Lomejko byl soudcem okresního soudu ve městě Černihiv v Záporožské oblasti. Po vpádu ruských vojsk zůstal v okupovaném Berďansku. Porušil přísahu věrnosti Ukrajině a dobrovolně přistoupil na spolupráci s ruskými okupanty. Podílel se na pronásledování Ukrajinců během ruské okupace, uvedla HUR.
20:53
2. 10. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony umožňující obžalovaným, kteří se nechali zverbovat do války proti Ukrajině, uniknout soudu a odpovědnosti. Až dosud měli tuto možnost pouze odsouzení, poznamenal server Meduza. Dříve se v ruským médiích objevily odhady, že by ruskou armádu na Ukrajině mohlo posílit na 20.000 mužů obžalovaných z různých zločinů, připomněl list Ukrajinska pravda.
18:16
2. 10. 2024
V Moskvě dnes začal soud se čtyřmi novináři obžalovanými ze spolupráce s týmem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel letos v únoru za neobjasněných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Novinářům hrozí až šest let za mřížemi, pokud je soud uzná vinnými z účasti v extremistické organizaci.
Krátce po zahájení soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud odehraje bez účasti veřejnosti a médií, uvedl server Meduza. Stalo se tak poté, co prokurátorka Naděžda Tichonovová přečetla zprávu od policistů specializovaných na boj proti extremismu, kteří tvrdili, že Navalného tým připravuje během procesu provokace, dodal server.
17:53
2. 10. 2024
Mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek ČTK potvrdil, že se holding s ukrajinskými partnery dohodl na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena v roce 2025. „Pro obranyschopnost Ukrajiny je nezbytné nejen dodávat vojenskou techniku či munici, ale hlavně posílit její kapacity obranného průmyslu,“ uvedl mluvčí.
Každý stát, i když není v tak těžké bezpečnostní situaci, jako je Ukrajina, potřebuje podle něj jistotu dodávek a tu může zajistit jen průmysl na jeho území. „Proto jsme se dohodli s ukrajinskými partnery na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena již v roce 2025. Podrobnosti, jako je například lokalita výroby, samozřejmě z bezpečnostních důvodů nebudeme sdělovat,“ dodal.
17:27
2. 10. 2024
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov napsal, že ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Jasnyje Zori, kde podle předběžných údajů jeden člověk zahynul a dalších 13 lidí utrpělo různá zranění. Záchranáři převážejí do nemocnic v Belgorodu 11 zraněných, z nichž dva jsou ve vážném stavu.
16:57
2. 10. 2024
ČR má podle ministerstva obrany přispět k posilování východního křídla NATO, aliance ho dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad.
Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.
16:34
2. 10. 2024
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika podepsala balík dokumentů o spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG), a to včetně dohody o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Informoval o tom dnes ukrajinský server Militarnyj, jehož informaci převzala i další ukrajinská média.
Zahájení licenční výroby se podle serveru plánuje na začátek příštího roku. Zvýšení dodávek dělostřelecké munice by pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám vyřešit jeden z klíčových problémů, připomněl Militarnyj. Vyjádření CSG se ČTK snaží získat.
15:58
2. 10. 2024
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na jednání v Berlíně podle německé vlády jednali i o německo-francouzských vztazích a také o evropských otázkách, a to v přípravě na summit EU, který se uskuteční 17. a 18. října v Bruselu. Německý kancléř a francouzský prezident rovněž s ohledem na trvající ruskou útočnou válku proti Ukrajině zdůraznili, že se napadená země může spolehnout na podporu Berlína a Paříže „tak dlouho, jak to bude potřeba“.
15:45
2. 10. 2024
Ukrajina i Rusko informují o civilních obětech nepřátelských úderů. Zatímco šéf ukrajinské Chersonské oblasti píše na telegramu o dvou zabitých v jím spravovaném regionu, gubernátor ruské Belgorodské oblasti o jednom mrtvém. Ukrajinské letectvo před tím oznámilo sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí.
Náčelník správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin pak během dne o obětech informoval na telegramu dvakrát: nejprve oznámil, že po ruském dronovém útoku na autobus v obci Antonivka zahynula devětašedesátiletá seniorka. Později napsal, že při ruském ostřelování Chersonu zemřel postarší muž, který jel na kole.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v noci na dnešek informoval o zranění několika civilistů po útoku ukrajinských dronů. Odpoledne na telegramu napsal, že po dronovém útoku na nákladní vozy jedoucí po silnici zahynul řidič jednoho z nich a druhý utrpěl zranění.
15:30
2. 10. 2024
Brněnský dopravní podnik nabídl ukrajinskému Charkovu šest tramvají typu T6A5 z poloviny 90. let, které koupil dříve z Prahy. Válkou poničené město nedaleko ruských hranic je využije buď ještě pro provoz, či na náhradní díly. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. Před dvěma lety firma darovala Charkovu dvě tramvaje typu T3 a šest trolejbusů 14Tr.
14:47
2. 10. 2024
Rusové poprvé na Ukrajině použili ODAB-9000, vysoce výkonnou leteckou vakuovou bombu, video zveřejnily prokremelské telegramové kanály. Záběry byly údajně natočeny ve Vovčansku v Charkovské oblasti.
The Russians have used for the first time in Ukraine ODAB-9000, a high-powered aviation vacuum bomb, the video has been published by pro-Kremlin telegram channels
It is claimed that the footage was shot in Vovchansk, Kharkiv Region.
Ukrajina plánuje do roku 2025 zvýšit vlastní výrobu bezpilotních letounů, raket dlouhého doletu a balistických raket, uvedl ministr obrany Rustem Umerov na druhém mezinárodním fóru obranného průmyslu na Ukrajině.
13:25
2. 10. 2024
Rusko oznámilo, že 2. října otestovalo své systémy varování před mimořádnými událostmi. Vláda předem vyzvala občany, aby „nepanikařili, byli klidní“. V 10:30 místního času se na jednu minutu rozezněly sirény, které doprovázelo hlášení a nouzové vysílání v televizi a rozhlase. Zmíněná zkouška se koná dvakrát ročně a poprvé byla zavedena v roce 2020.
12:22
2. 10. 2024
Ukrajinská armáda oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení. Informoval o tom server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja.
O ruském dobytí východoukrajinského Vuhledaru dříve hovořily neoficiální zdroje. Kontrolu nad městem považují obě strany za důležitou vzhledem k tomu, že leží na vyvýšeném místě a na křižovatce východní a jižní fronty, což mu dodává na významu, pokud jde o zásobování obou armád, napsala agentura Reuters. Obsazení Vuhledaru podle ní může ruským invazním silám otevřít cestu k postupu na další místa.
10:56
2. 10. 2024
Rekordních 461 ukrajinských dětí ze sociálně slabých rodin a dětských domovů mohou obdarovat dárci v letošním ročníku Vánoční dárek pro Ukrajinu. Do svého humanitárního projektu tyto děti, které se ocitly v obtížné životní situaci, vybrali pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Dárci si je mohou vybrat z on-line databáze a připravit jim dárky přímo na míru, balíčky musí doručit do zapojených charit do 15. listopadu, informoval dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Projekt má dlouhou tradici, letos jde o 16. ročník.
Děti pocházejí z ukrajinských měst Berežany, Bortnyky, Chmelnyckyj, Kolomyja, Lopatyn a Ternopil. „Děti pocházejí jak z místních komunit, tak z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Zastoupeny jsou děti zdravé, ale žijící v chudobě, i děti s vážnými zdravotními problémy nebo postižením, jako je autismus nebo mozková obrna,“ uvedl Navrátil.
09:04
2. 10. 2024
Šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na platformě Telegram napsal, že ruské bezpilotní letouny zaútočily na Izmajilský okres, kde byla cílem Rusů přístavní a pohraniční infrastruktura. „Dva muži, řidiči nákladních automobilů, byli zraněni. Jeden z nich je občanem Turecka,“ uvedl Kiper.
08:02
2. 10. 2024
Ukrajinské letectvo informuje o sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí. Deset bezpilotních letounů se ztratilo v severních a středních částech Ukrajiny díky protiopatřením elektronického boje, uvedly vzdušné síly, podle nichž další čtyři drony opustily ukrajinský vzdušný prostor a letěly na Rusko. Server Ukrajinska pravda hlášení vyložil tak, že desítka dronů zmizela z radarů. O zbylých strojích se letectvo nezmiňuje.
05:36
2. 10. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili 16 vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámila ukrajinská média s odvoláním na vyjádření generálního prokurátora Andrije Kostina a ombudsmana Dmytro Lubince. Odvolávají se také na video kolující po sociálních sítích, které se však kupříkladu server BBC News rozhodl z etických důvodů nezveřejnit.
„Právě jsem obdržel informace o novém ohavném zločinu spáchaném Ruskem na válečných zajatcích,“ uvedl Kostin. Podle něj jde nejen o zjevné porušení válečných pravidel, ale i o dosud největší dosud hlášený případ zastřelení vzdávajících se vojáků na bojové linii. Svědčí o tom, že zprávy o mučení a zabíjení zajatých ukrajinských vojáků nejsou izolovanými incidenty, ale jde o promyšlenou politiku ruského vojenského a politického vedení, usoudil prokurátor. Přislíbil také odhalit a dohnat k odpovědnosti všechny pachatele - od vojáků, kteří zabíjeli, až po ty, kdo jim vydali zločinné rozkazy.