„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl, prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. 

„Z celé situace nejsem nadšený, ale doufejme, že to skončí,“ dodal Trump. Ve středu o incidentu telefonicky hovořil s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Předtím na své sociální síti zveřejnil bez dalších podrobností stručný příspěvek, který některá média označila za nejednoznačný či nejasný. „Jak to, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? A je to tady!“ napsal ve středu Trump.

Incident s drony, které v noci na středu vnikly do polského vzdušného prostoru, byl předehrou nadcházejících vojenských cvičení v Bělorusku. Podle agentury Reuters to uvedl Slawomir Cenckiewicz, šéf polského Úřadu pro národní bezpečnost (BBN), který funguje jako poradní orgán polského prezidenta Karola Nawrockého. Na cvičení Západ-2025, které má začít v pátek, budou spolupracovat ruské a běloruské ozbrojené síly.

Tisíce lidí dnes v centru Bratislavy protestovaly proti politice vlády premiéra Roberta Fica a proti směřování země pod jejím vedením. Demonstraci svolal opoziční poslanec Alojz Hlina ze strany Svoboda a Solidarita. Server aktuality.sk píše o 3000 účastnících, pořadatelé uvádějí, že jich bylo 8000 až 10.000.

Ve svém proslovu Hlina řekl, že dnešní demonstrace je pouhým začátkem. „My jen startujeme,“ uvedl a obvinil vládu, že „život se zlepšil jen gaunerům a ministrům“. Na Slovensku se podle něho vede boj o to, zda bude součástí západoevropské demokracie, zda zůstane parlamentní demokracií nebo zda budou platit zákony.

Lidé si přinesli transparenty například s rudou sovětskou hvězdou a nápisem „Fico - cynický a zákeřný lhář“. Odpůrce Ficovy vlády minulý týden pobouřila premiérova cesta do Pekingu na oslavy 80. výročí vítězství Číny nad Japonskem ve druhé světové válce, kde se znovu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž drtivá většina čelných evropských politiků přerušila kontakty kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Se šéfem Kremlu se Fico sešel už v květnu v Moskvě.

Ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka odsoudili průnik bezpilotních letounů na území Polska. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár to řekl novinářům po schůzce s kolegy z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovinska.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský incident označil za ruskou provokaci a uvedl, že ruského prezidenta Vladimira Putina přinutí změnit dosavadní politiku jen tvrdší sankce.

„Všichni jsme společně odsoudili, co se stalo v souvislosti s dronovým útokem v Polsku,“ řekl Blanár, aniž v této záležitosti zmínil Rusko.

Posílení ochrany východního křídla NATO přislíbil po incidentu s drony v Polsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Na síti X uvedl, že jeho země kvůli incidentu v Polsku mobilizovala tři stíhačky Rafale. „Bezpečnost evropského kontinentu je naší absolutní prioritou, nenecháme se zastrašit stupňujícími se výhrůžkami Ruska,“ doplnil francouzský prezident.

Suite aux incursions de drones russes en Pologne, j’ai décidé de mobiliser trois chasseurs Rafale pour contribuer à la protection de l’espace aérien polonais et du Flanc Est de l’Europe avec nos alliés de l’OTAN.

Je m’y étais engagé hier auprès du Premier ministre polonais.…

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) September 11, 2025

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová dnes také informovala o předvolání ruského velvyslance v zemi. Podle agentury AFP ministryně během schůzky zdůraznila důležitost práva Polska hájit svou územní celistvost a bránit svůj vzdušní prostor. O předvolání ruského velvyslance dnes informovalo také české ministerstvo zahraničí.

Německo po incidentu s drony, které nedávno narušily polský vzdušný prostor, rozšíří svůj závazek pomáhat s ochranou hranice zemí na východní hranici Severoatlantické aliance, oznámil dnes novinářům mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Berlín také zintenzivní svou podporu Ukrajině, která se brání ozbrojené ruské agresi, a v rámci Evropské unie pomůže s rychlým přijetím nového balíku protiruských sankcí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) dnes rozhodl o předvolání ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského do Černínského paláce kvůli středečnímu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Oznámil to na síti X.

Ruské úřady dnes oznámily, že znovuotevřely letiště v Krasnodaru, jednom z největších měst na jihu Ruska. Provoz letiště zastavilo z bezpečnostních důvodů už v roce 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu, připomíná agentura Reuters.

Švédsko poskytne v následujících dvou letech Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 80 miliard švédských korun (178 miliard Kč). Informovala o tom dnes podle agentury AFP tamní vláda. Ukrajina už čtvrtým rokem čelí ruské ozbrojené agresi.

„Chceme zdůraznit, že naše podpora Kyjeva je dlouhodobého charakteru,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Doplnil, že jeho země by slíbenou vojenskou pomoc Ukrajině dodala i v případě, že se podaří dojednat příměří, nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem.

Švédský ministr oznámil tyto plány při představení vojenské pomoci napadené zemi pro letošní rok. Ta bude podle něj zahrnovat mimo jiné 18 kusů samohybných houfnic Archer, munici, drony s dlouhým doletem, námořní zařízení a vybavení pro protivzdušnou obranu.

Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.

Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.

Na žádost Polska se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru údajně ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to polské ministerstvo zahraničí. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské předsednictví RB OSN informuje, že zasedání se bude konat v pátek ve 21:00 SELČ.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení cizích vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná agentura Reuters. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes řekl, že Polsko chce tímto způsobem přitáhnout "pozornost celého světa k tomuto bezprecedentnímu útoku".

Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.

Černochová dnes ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým ČR sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo ve středu ministerstvo. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů ČR a Polska.

Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).

Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.

Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.

Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.

Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.

Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.

Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.

Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

Lotyšsko uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Reaguje tím na opakované narušení polského vzdušného prostoru, kam se v noci na středu dostalo několik dronů, podle Poláků ruských. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení.

Rozhodnutí lotyšské vlády dnes na tiskové konferenci oznámil Andris Sprúds, ministr obrany této členské země Severoatlantické aliance. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že Rusko své drony v noci na středu nad polské území vyslalo záměrně. Nejlepší odpovědí budou další tvrdé sankce ze strany Evropské unie, uvedl ve vyjádření na síti X. Moskva odmítla tvrzení, že své drony poslala nad Polsko.

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, pak podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Rusko mohlo na Polsko zaútočit i proto, aby se Ukrajině nedostalo před zimou nových prostředků protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině poskytl zbraně dlouhého doletu, pokud Moskva bude nadále odmítat příměří. Jestli na to Trump reagoval a jak, zatím není jasné. Ukrajina se už přes tři a půl roku brání ruské vojenské agresi.

Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.

Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.

Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.

Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.

Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.

„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.

Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.

Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ruský energetický průmysl se potýká s útoky ukrajinských dronů na ropné rafinerie a exportní ropovody i s dopady západních sankcí.

Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla agentura. Vývoz ropy a pohonných hmot z Ruska se podle ní v srpnu snížil o 70.000 barelů denně na 7,3 milionu barelů denně, z toho vývoz ropy klesl o 30.000 barelů denně a vývoz odvozených produktů o 40.000 barelů denně.

Následky ruského leteckého úderu na obytnou budovu v Kostiantynivce v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 10. září 2025.

Polsko omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Potvrdilo to dnes podle agentury Reuters operační velení polských ozbrojených sil. Děje se tak v době zvýšeného napětí, které vyvolalo středeční vniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru Polska. Polská obrana proti bezpilotním strojům s pomocí spojenců v NATO zasáhla.

„Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Na polskou žádost mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN. Zabývat se bude narušením polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí ve Varšavě.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná Reuters.

V noci na středu zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Předseda Evropské rady António Costa se dnes v Bratislavě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Začátek schůzky je podle úřadu slovenské vlády naplánován před polednem.

Costa dříve zahájil cesty po členských zemích Evropské unie, kde diskutuje o současném dění a budoucích prioritách evropského bloku. Podle Bratislavy se jednání týkají například bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, rozpočtu Evropské unie, ale i situace na Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské vojenské invazi. Minulý týden Costa hovořil v Brně s českým premiérem Petrem Fialou.

Fico v minulosti opakovaně zpochybňoval přístup EU k řešení války na Ukrajině a kritizoval dodávky zbraní Kyjevu. Jeho vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.