„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešní den končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
23:10
15. 4. 2024
Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině. Nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila, řekl premiér Petr Fiala po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Fiala také řekl, že Biden několikrát ocenil českou podporu Ukrajiny, konkrétně snahu zajistit pro Ukrajince dělostřeleckou munici.
VIDEO
Video se připravuje ...
22:16
15. 4. 2024
V gruzínském parlamentu dnes opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5 000, agentura AFP na 10 000.
„Ne ruskému zákonu!“ skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. „Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona,“ řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. „Gruzie nebude přijata do EU s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska,“ dodal další demonstrant, profesí zubař. „Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci,“ zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s EU, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.
22:04
15. 4. 2024
V dnešní situaci je nutná hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) americkému prezidentovi Joe Bidenovi během dnešní schůzky v Bílém domě. Vyzval k pokračování podpory Ukrajiny.
21:16
15. 4. 2024
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) česká muniční iniciativa dává Západu čas na to, aby se přizpůsobil nové situaci, v níž „válka mění náš svět“. „Musíme si zvyknout na to, že odpovědná bezpečnostní politika musí zahrnovat výrazně větší investice do obrany k odstrašení útočníka,“ napsal český premiér pro deník The Financial Times.
19:43
15. 4. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že íránský útok na Izrael ukázal, že vytvořit účinnou protivzdušnou obranu vůči agresorovi je možné. Připomněl, že se tak stalo i přesto, že Izrael stejně jako Ukrajina není členem NATO. „K tomu není třeba aktivace článku 5, stačí politická vůle,“ napsal ukrajinský prezident s odkazem na pátý článek Severoatlantické smlouvy, na jehož základě je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.
19:31
15. 4. 2024
Baletní představení, ve kterých měli v Jižní Koreji vystoupit přední tanečníci ruského Velkého divadla, byla zrušena den před premiérou. Informoval o tom organizátor vystoupení, kterého citovala agentura Reuters. Zrušení na poslední chvíli následuje měsíc poté, co bylo v březnu v Soulu zrušeno představení baletu, v němž měla vystoupit Světlana Zacharovová, ruská primabalerína narozená na Ukrajině, která patří mezi stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina.
19:01
15. 4. 2024
Alla Pugačovová se stala hlavní sovětskou popovou hvězdou ještě v 70. letech. V novém Rusku se několikrát pokoušela odejít ze scény. Po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině emigrovala. Ale i nyní, stejně jako dříve, o ní bouřlivě diskutují, už kvůli jejímu postoji proti válce, píše ruská redakce serveru BBC News. K dnešním 75. narozeninám zpěvačky se dotázala kritiků a expertů, čím to je, že si Pugačovová u ruské veřejnosti udržuje tak významnou roli už skoro půl století.
18:41
15. 4. 2024
Česko má nasmlouváno 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300 000 kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.
17:42
15. 4. 2024
Úspěšná obrana před masivním vzdušným útokem Íránu ze strany Izraele ukazuje, co nyní Ukrajina potřebuje. Podle agentury AP to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Nedávné ruské letecké útoky Ruska zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další cíle způsobily rozsáhlé škody, přičemž ukrajinští představitelé dlouhodobě naléhají na západní spojence, aby Kyjevu poskytli více systémů protivzdušné obrany.
17:17
15. 4. 2024
Raketový útok dnes na Krymu zasáhl velitelské centrum, kde se nacházeli vysoce postavení ruští armádní představitelé, píše ukrajinská platforma Suspilne.
16:47
15. 4. 2024
Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o zásahu vzdělávací instituce v obci Lukjanci, která se nachází u hranic s Ruskem. Rusko na jaře zintenzivnilo své vzdušné útoky a Charkovská oblast čím dál více nese jejich tíhu, podotkla agentura Reuters. Vliv má na to podle ní nedostatek protivzdušné obrany na ukrajinské straně a fakt, že region leží hned vedle Ruska.
15:47
15. 4. 2024
„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s Lotyšskem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru. Děkujeme lotyšské vládě a lidu za jejich vytrvalou podporu a ochotu pomoci ukrajinskému lidu,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň uvedl, že Ukrajina již uzavřela devět takových dohod.
We signed a security agreement with Latvia @edgarsrinkevics, which is another step towards strengthening our defence against Russian terror. We thank the government and the people of Latvia for their steadfast support and willingness to help the Ukrainian people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 15, 2024
15:15
15. 4. 2024
Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval Čínu před jakoukoli vojenskou podporou Ruska. Scholz, který je na návštěvě Číny, se tak vyjádřil před úterními jednáními s nejvyššími čínskými představiteli, prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Podle agentury DPA je německý kancléř připraven zdůraznit, že Rusko vede na Ukrajině dobyvačnou válku a nikdo mu v ní nesmí pomáhat.
13:53
15. 4. 2024
Vojenský soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 14 let do vězení muže za spolupráci se zahraniční organizací a za ospravedlňování terorismu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Podle ruských vyšetřovatelů 29letý Vladlen Meňšikov spolupracoval s proukrajinskou Legií Svoboda Rusku, která se staví proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a hlásí se k výpadům z Ukrajiny na ruské území.
Meňšikov byl původně obviněn z toho, že se v jedné vísce u Jekatěrinburgu pokusil o sabotáž na železničních trasách, po kterých jezdí vlaky s vojenskou technikou. Toto obvinění bylo později zrušeno, ale obviněn byl ze dvou jiných trestných činů, ospravedlňování terorismu a spolupráce s Legií Svoboda Rusku, od níž podle soudních dokumentů dostával instrukce. Prokuratura pro Meňšikova žádala 19letý trest odnětí svobody.
12:50
15. 4. 2024
Ukrajinská agentura Unian dnes informuje o postupu Ruska za poslední den u dvou obcí – právě u Časiv Jaru a také u Novobachmutivky, odkazuje se při tom na informace ukrajinského projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě. Agentura zároveň podotkla, že je třeba počkat na oficiální zprávy o situaci z generálního štábu.
Ten dnes ráno ve svém pravidelném hlášení o vývoji bojů sdělil, že poblíž Bachmutu odrazili ukrajinští vojáci deset ruských útoků u několika obcí včetně Časiv Jaru. Odražení ruských útoků hlásí také u obcí ležících jižněji, mimo jiné u Novobachmutivky, která se nachází nedaleko Avdijivky. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
11:10
15. 4. 2024
V ruské Kurganské oblasti stoupá hladina řeky Tobol, úřady v regionu hlásí téměř 13 000 evakuovaných kvůli záplavám – ať už z vytopených míst, nebo míst ohrožených velkou vodou. Několik čtvrtí v kazachstánském městě Petropavl (rusky Petropavlovsk) je zcela zaplaveno a uzavřeno, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na svědka z místa. Jižní část ruského Uralu a severní část Kazachstánu se potýkají s nejhoršími záplavami za desítky let.
V ruském Kurganu podle Reuters hladina řeky Tobol vystoupala na více než šest metrů a úřady očekávají, že v oblasti povodňová situace kulminuje během dneška.
09:49
15. 4. 2024
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce nad nacistickým Německem. „Z toho vyplývá, že ruské vojenské velení zřejmě předpokládá, že přetrvávající kritický nedostatek munice, s nímž se Ukrajina potýká, umožní ruským jednotkám získat Časiv Jar rychlejším tempem než Bachmut a Avdijivku,“ uvádí ISW ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti během ruské invaze na Ukrajinu.
08:18
15. 4. 2024
Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) bude při dobývání města Časiv Jar v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru.
06:11
15. 4. 2024
Dobré ráno!
Premiér Petr Fiala přiletěl v pondělí krátce před 02:00 SELČ na dvoudenní návštěvu Washingtonu. Má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky.