„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Kreml dnes ruským poslancům poslal návrh zákona o ratifikaci dohody o strategickém partnerství s KLDR, která počítá i s poskytnutím vojenské a další pomoci, pokud druhá strana bude napadena jiným státem či několika státy. Toto ustanovení podle jihokorejských médií prakticky doslova kopíruje článek dohody o přátelství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a KLDR z roku 1961.

Nová dohoda znamená vznik vojenské aliance, napsal server Meduza. Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při útocích proti Ukrajině severokorejské rakety a dělostřeleckou munici. Moskva i Pchjongjang to popírají.

V polském exilu dnes ukrajinská fotbalová reprezentace přivítala výběr Česka pod taktovkou trenéra Ivana Haška. I v hledišti mezinárodního zápasu Ligy národů se objevily připomínky války na Ukrajině.

„Žádám Ruskou federaci, aby mi odpustila, že jsem nedodržel ruské zákony,“ řekl podle agentury Reuters francouzský badatel Laurent Vinatier před dnešním vynesením rozsudku v Moskvě, kde dostal od ruského soudu tři roky. Poukazoval také na to, že se musí starat o své dvě děti a staré rodiče.

Francie dnes podle agentury Reuters vyzvala k Vinatierovu okamžitému propuštění. „Právní předpisy o 'zahraničních agentech' přispívají k systematickému porušování základních svobod v Rusku, jako je svoboda sdružování, svoboda názoru a svoboda projevu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Francouzské orgány jsou i nadále plně připraveny poskytovat (Vinatierovi) pomoc,“ dodalo.

Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak dnes ke svému případu bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Na konci června 2018 se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice 45letý Charlie Rowley a o rok mladší Sturgessová, podle médií šlo o uživatele drog. Otrávili se nešťastnou náhodou při manipulaci s lahvičkou od parfému, kontaminovanou novičokem. Čtyřiačtyřicetiletá matka tří dětí Sturgessová 8. července 2018 zemřela.

„Domnívám se, že Putin činí všechna důležitá rozhodnutí sám. Proto si myslím, že musel přinejmenším povolit útok na Juliji a mě,“ uvedl Skripal v prohlášení. „Četl jsem, že Putin se osobně velmi zajímá o jedy a rád o nich čte knihy,“ dodal.

Zelenskyj dnes uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o faktickém zapojení Severní Koreje do války na straně Ruska.

„Mezi hlavní věci patřila zpráva zpravodajských služeb o záměrech Rusů na podzim a v zimě. Je poměrně podrobná. Fakticky zapojení Severní Koreje do války. A také - vztahy Ruska s některými dalšími zeměmi, které bohužel investují do prodlužování války,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství, které se věnovalo dnešnímu zasedání vedení ukrajinského státu.

Jižní Korea minulý týden upozornila, že KLDR pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Podle ní jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.

Ve své dnešní svodce ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly znovuobsadily osadu Levadne v ukrajinské Záporožské oblasti. Jde o zbytky vesnice, kterou Ukrajinci osvobodili v rámci své loňské neúspěšné ofenzivy na jihovýchodě země.

Ukrajinské strana věc nekomentovala. Před několika dny ale Kyjev informoval o tom, že ruské síly do Záporožské oblasti přisunují posily a provádějí lokální útoky.

Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.

Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.

Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.

„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.

Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.

Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky z aktuálního společného armádního cvičení s Čínou. 

Dva mrtvé po ruském útoku dnes oznámily úřady v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „Odpoledne Rusové zaútočili dronem na civilní auto u Havrylivky. Dvě ženy ve věku 72 a 56 let bohužel utrpěly zranění neslučitelná se životem,“ napsal na telegramu oblastní šéf Oleksandr Prokudin.

Ruské ministerstvo obrany 14. října prohlásilo, že jeho síly dobyly vesnici Levadne v Záporožské oblasti. Podle dostupných zpráv ruské jednotky v posledních dnech obnovily útoky v okolí Záporoží. Vladyslav Vološin, mluvčí ukrajinských jižních obranných sil, v komentáři pro deník Kyiv Independent vyvrátil, že by Rusko zahájilo v sektoru velkou ofenzívu, a dodal, že okupanti provádí zatím pouze lokální pozemní útoky.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.

Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.

„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.

Ze 1300 migrantů bez dokladů, kteří loni přišli do Finska přes ruskou hranici, jich zhruba třetina tuto severskou zemi opustila. S odvoláním na pohraniční policii o tom na svém webu informovala finská televize YLE. Pohraniční policie také sdělila, že tehdejší události a zneužití chaotické situace na finsko-ruském pomezí pašeráky, vyšetřuje.

Finští zákonodárci letos v červenci schválili zákon, který umožňuje za určitých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.

Ukrajina poprvé za posledních 48 dní nečelila v noci útokům ruských bezpilotních letounů Šáhid. Napsaly to dnes ukrajinské servery s odvoláním na mluvčího letectva Jurije Ihnata a další zdroje. Naposledy země zažila noc bez úderů dronů na konci srpna, podotkl web RBK-Ukrajina, podle něhož by příčinou pauzy mohl být mimo jiné nedávný ukrajinský útok na ruský sklad s drony v Krasnodarském kraji. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské obce – konkrétně vsi Levadne, která leží v Záporožské oblasti.

EU zavádí sankce na sedm osob a sedm subjektů

EU zavádí sankce v souvislosti s íránskou dodávkou balistických raket a bezpilotních letounů Rusku. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí dnes na jednání v Lucemburku schválili unijní ministři zahraničí. Terčem opatření se stala také íránská národní letecká společnost Iran Air a rovněž aerolinky Saha Airlines a Mahan Air.

Podle šéfa německé civilní kontrarozvědky BfV Thomase Haldenwanga stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.

Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.

NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).

Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Jeho výpravy si všímají slovenská i ruská média. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považovaný za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu.

„Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě,“ uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram.

V dočasných ubytovacích zařízeních žije kvůli ukrajinskému ostřelování přes 30 000 obyvatel příhraničních oblastí, uvedla dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Z Kurské oblasti, kam v srpnu pronikly ukrajinské jednotky a část území obsadily, podle činitelky úřady evakuovaly přes 112 000 obyvatel. Její prohlášení nebylo možné nezávisle ověřit, podotkla agentura Reuters.

Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží

Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout.

„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.

Při ruských útocích na Ukrajinu zahynulo během uplynulého dne pět lidí

Čtyři lidé byli zabiti ve městě Časov Jar a v obcích Zvanivka a Vyšněve v Doněcké oblasti, uvedl gubernátor Vadym Filaškin. Další tři lidé byli v regionu během uplynulého dne zraněni.

Ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti utrpěl v důsledku útoku ruského dronu zranění 56letý muž, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov. V Chersonské oblasti se ruské síly zaměřily na osm sídel, včetně regionálního centra Chersonu. Jedna osoba byla zabita a čtyři byly zraněny, informoval gubernátor Oleksandr Prokudin.

Moskva neobdržela od Berlína návrh na telefonický rozhovor mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl mluvčí Kremlu agentuře Interfax. Prohlášení přišlo poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že Putin není ochoten se Scholzem hovořit o zprostředkování míru na Ukrajině.

Na vojenském letišti v Orenburské oblasti byl v noci na 13. října údajně zapálen ruský vojenský dopravní letoun Tu-134, informovala ukrajinská vojenská rozvědka.

Téměř 37 000 obyvatel bylo evakuováno ze Sumské oblasti, další evakuace pokračují, uvedl Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou armádu. Mezi evakuovanými je skoro 6500 dětí.

Unijní ministři zahraničí budou dnes na jednání v Lucemburku diskutovat opět o dvou hlavních tématech – ruské agresi na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní a humanitární situaci na Blízkém východě. Během oběda je čeká neformální jednání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym. Půjde o první podobnou schůzku se šéfem britské diplomacie za více než dva roky. Česko bude zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, po nedělním slavnostním zahájení dnes pokračuje 28. ročník mezinárodní konference Forum 2000 v pražském Kongresovém centru. Úvodní projev přednese prezident Petr Pavel. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Mezi hlavní témata 28. ročníku patří Ukrajina.