„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
21:44
18. 6. 2025
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk byl zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
20:03
18. 6. 2025
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 28, oznámil dnes večer ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který na telegramu zároveň informoval o ukončení pátrání v troskách devítipatrové obytné budovy v Solomjanské čtvrti.
19:33
18. 6. 2025
Jednou z obětí nedělního íránského raketového útoku na izraelské město Bat Jam byla holčička z Ukrajiny, která v Izraeli přebývala se svými příbuznými a léčila se tam s leukémií. Informují o tom izraelská média. Otec sedmileté Anastasije Burykové bojuje v řadách ukrajinské armády proti ruským invazním silám.
19:07
18. 6. 2025
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
18:10
18. 6. 2025
Udělení tří darů Ukrajině v celkové hodnotě 75 milionů korun dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků zasedání. Peníze půjdou na odminování osmi ukrajinských oblastí, podporu hospodářské obnovy nebo na zřízení Centra ukrajinské jednoty, které má mimo jiné pomáhat vysídleným Ukrajincům s návratem do vlasti. Peníze Česko daruje z programu ministerstva vnitra Pomoc na místě.
16:44
18. 6. 2025
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
16:21
18. 6. 2025
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
14:55
18. 6. 2025
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
13:47
18. 6. 2025
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
12:26
18. 6. 2025
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
12:03
18. 6. 2025
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
11:59
18. 6. 2025
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
10:40
18. 6. 2025
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
09:55
18. 6. 2025
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
09:44
18. 6. 2025
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
09:39
18. 6. 2025
„Lídři G7 vyjádřili podporu úsilí prezidenta Trumpa o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Uznali, že se Ukrajina zavázala k bezpodmínečnému příměří, a shodli se, že Rusko musí učinit totéž. Vedoucí představitelé G7 jsou odhodláni prozkoumat všechny možnosti, jak maximalizovat tlak na Rusko, včetně finančních sankcí,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu v Kanadě rovněž zúčastnil. Vůdci sedmičky s ním a s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem projednali podporu Ukrajiny, včetně rozpočtové podpory obrany a obnovy a rekonstrukce, dodává Zelenskyj.
G7 Leaders expressed support for President Trump’s efforts to achieve a just and lasting peace in Ukraine. They recognized that Ukraine has committed to an unconditional ceasefire, and they agreed that Russia must do the same. G7 Leaders are resolute in exploring all options to… pic.twitter.com/RhQmckA8F4
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. června 2025
08:26
18. 6. 2025
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 18, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/PUImEjNvdE
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
05:19
18. 6. 2025
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
05:00
18. 6. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.