„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za vaši pozornost u online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od brzkého rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ve městě Družkivka zůstalo asi 36 000 lidí, uvádí The Kyiv Independent ve svém článku o místních podnikatelích, kteří riskují životy pro ty, kteří na Ukrajině zůstali.Ti, kteří zůstali, provozují podniky a organizace, které jsou životně důležití pro udržení zdání normálního života uprostřed devastace a také pro poskytování služeb vojákům v oblasti, dodává server. 

Americký prezident Donald Trump chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy. Podle agentury AFP to dnes Trump v Bílém domě řekl novinářům. Agentura Reuters zase s odvoláním na své zdroje napsala, že USA o víkendu obnovily dodávky zbraní Ukrajině.

Trump řekl, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země zaručila dodávky nerostných surovin výměnou za to, „co jim dáváme“. Východoevropská země je k tomu podle něj připravena. Bližší podrobnosti možné dohody nezmínil.

Novým ředitelem Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ MV) je od začátku února Petr Pondělíček. Do čela organizace spravující síť azylových zařízení v ČR se dostal na základě výběrového řízení vypsaného resortem. Dosavadnímu ředitel Karlu Tomášovi na konci ledna vypršel mandát, informoval dnes Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Migrační, azylovou a integrační problematikou se Pondělíček zabývá přes 20 let. Stejně dlouho pracuje u SUZ MV, kde dosud vedl odbor práce s klienty. „Perfektně tak zná nejen problematiku a samotnou organizaci, ale má také širokou síť zahraničních kontaktů se spolupracujícími národními i mezinárodními institucemi,“ uvedl Rözler. Jmenovací listiny Pondělíčkovi předal vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva Jan Paďourek.

Podle výroční zprávy přišlo v roce 2023 do azylových zařízení SUZ MV nově 1347 lidí, meziročně zhruba o 12 procent méně. Největší podíl nově příchozích tvořili žadatelé z Turecka, Uzbekistánu, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes odsoudil víkendové útoky proti důstojníkům z náborových středisek, kteří se snaží o doplnění sil armády bojující již téměř tři roky proti Rusku. Nábor a jeho metody ale mnohdy budí hněv mezi některými Ukrajinci. Incidenty, včetně smrtící střelby na důstojníka a exploze ve dvou náborových kancelářích, zvyšují tlak na již tak neklidnou celostátní kampaň za povolávání civilistů, zatímco nadšení pro vojenskou službu slábne, napsala agentura Reuters.

Syrskyj upozornil, že obrana státu není „v podmínkách totální války“ možná bez mobilizačních opatření, přičemž armáda podle něj dělá vše, aby zabránila porušování lidských práv, řešila problémy v práci náborových středisek a napravovala chyby. „Ale národní věc obrany Ukrajiny je nemožná bez národní podpory armády a bez respektu k vojenskému personálu,“ napsal.

Policie zatkla dva podezřelé poté, co byl v sobotu na benzince v Poltavské oblasti zastřelen důstojník z náborové kanceláře. Podle prokuratury jeden z podezřelých zastřelil důstojníka, aby umožnil uprchnout druhému muži, který byl povolán do armády. Týž den byl jeden člověk zabit a dalších šest zraněno při výbuchu v náborové kanceláři v Rivne. O den později utrpěl jeden člověk zranění při výbuchu v náborové kanceláři v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti.

Obrazem: Ukrajinští vojáci praporu Da Vinci Wolves trénují nedaleko frontové linie v ukrajinské Doněcké oblasti. 

Ve válce proti Ukrajině přišel o život další z ruských generálů, tentokrát generálmajor Andrej Golovackij, který byl v roce 2019 odsouzen na 8,5 roku vězení za korupci. Uvedl to dnes server Mediazona s odvoláním na nekrolog, podle kterého generál zahynul ještě loni 30. června. Generálovo úmrtí podle serveru potvrzuje také úřední databáze o dědických řízeních. O tom, že byl rodák z Ukrajiny poslán do války proti silám Kyjeva, se veřejně neinformovalo.

Generál Golovackij byl v únoru 2019 odsouzen spolu s dvěma penzionovanými vojáky, generálporučíkem Leonidem Krivonosem a kapitánem Vadimem Zujevem, za to, že od podřízených brali úplatky za prodloužení kontraktu s ozbrojenými silami, anebo za převelení na jiné místo služby. Krivonos a Zujev byli odsouzeni na 9,5, respektive 7,5 roku do trestaneckého tábora s přísným režimem.

Krátce před odsouzením žádal Glovackij o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, který jej po provalení skandálu v roce 2015 propustil z armády, a tvrdil, že případ proti němu je vykonstruovaný. Ale v roce 2022 se v otevřeném dopise přiznal k přijetí úplatku ve výši 130 tisíc rublů (asi 32 tisíc Kč podle současného kurzu) a omluvil se za „hanebný zločin“, připomněla Mediazona.

Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.

Ruská vojska se na Ukrajině zpomalila už během předchozích dvou zim. Přesto letošní postup je rozsáhlý jako ty z ledna 2023 a 2024 dohromady, kdy Rusové obsadili 285, respektive 146 kilometrů čtverečních ukrajinské země, píše AFP.

Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se Moskvou vyslaná vojska snaží dobýt město Pokrovsk, píše AFP. Nyní se invazní armáda nachází asi jen dva kilometry od tohoto významného logistického centra a blíží se k němu z východu i jihu.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.

Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní. 

 Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) vyjádřila znepokojení nad prudkým nárůstem hlášených případů zabití ukrajinských vojáků zajatých ruskými invazními silami. Od konce srpna loňského roku mise zaznamenala 79 takových případů během 24 různých incidentů, uvedla dnes OSN. Mise bez podrobností dodala, že zdokumentovala i zabití zraněného ruského vojáka ukrajinskou armádou v roce 2024.

„Mnoho ukrajinských vojáků, kteří se vzdali nebo je fyzicky zadržovaly ruské ozbrojené síly, bylo na místě zastřeleno. Svědci také popsali zabíjení neozbrojených a zraněných ukrajinských vojáků,“ stojí ve zprávě OSN. Její mise u 24 incidentů analyzovala videa nebo fotografie zveřejněné ukrajinskými i ruskými zdroji, které zachycovaly tento způsob zabití nebo už mrtvá těla. Vyzpovídala také svědky.

„Naše ukrajinské zbraně pomáhají chránit životy našich bojovníků a dosahovat výsledků na bojišti. Naše obranná výroba - jak vybavení, tak munice - rozšiřuje naši bezpečnostní zónu a arzenál schopností. Důsledné každoroční posilování tohoto potenciálu je pro Ukrajinu zřejmou strategickou perspektivou. Děkuji všem, díky nimž je naše armáda technologicky vyspělá: všem ukrajinským výrobcům, celému našemu veřejnému sektoru a všem partnerům, kteří investují do obranné výroby na Ukrajině,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. 

Slovenský premiér Robert Fico ztratil kontakt s realitou a má paranoidní bludy, řekl dnes šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka k obviněním premiéra o hrozícím převratu v zemi, ze kterého Fico obvinil občanský sektor a opozici. Podle Šimečky výpady premiéra jsou rizikem pro případ, že zemi bude hrozit skutečný bezpečnostní problém. Fico o uplynulém víkendu řekl, že ve věci údajného státního převratu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání.

Nynější vlna občanských manifestací na Slovensku začala v reakci na prosincovou schůzku Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Organizátoři shromáždění naposledy vybídli Fica, aby odstoupil z funkce. Ten to odmítl, když uvedl, že o složení vlády nerozhoduje ulice.

Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.

TASS nicméně v titulku své zprávy napsal, že „Česko předalo ukrajinským ozbrojeným silám automatické pušky se zasekávajícími se náboji“. Odvolává se přitom na ruské vojáky a jednoho z nich cituje. „Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je, (a zjistili jsme, že) útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje,“ cituje státní agentura vojáka s označením Kasper.

Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. „Myslím, že v zásadě, ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně,“ uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.

Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ukrajinský generální štáb později na facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinerii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu.

Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.

V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti napsal ruský server Kommersant s odvoláním na svůj zdroj v bezpečnostních složkách. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.

Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém jeden člověk zemřel a další čtyři – včetně Sarkisjana – byli zraněni.

Rusko je podle dánské premiérky Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. EU musí více spolupracovat v obraně i odstrašení.

Jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli zranění při explozi v rezidenčním komplexu na severozápadě Moskvy. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž výbuch způsobilo zatím neznámé zařízení. Jeden ze zraněných je podle agentury Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. Agentura Reuters ho označila za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.

„Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce,“ cituje TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Úřady zatím identitu oběti a zraněných oficiálně nesdělily. Podle telegramového kanálu Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, byl terčem výbuchu právě šestačtyřicetiletý Sarkisjan.

Jeden člověk zemřel a čtyři byli zraněni při explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, píše agentura TASS. Výbuch podle ní způsobilo neznámé zařízení.

Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 70 ukrajinských dronů.

„Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení,“ uvedl na platformě Telegram gubernátor Astrachaňské oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.

„Padající dron zažehl požár. Nejsou žádné oběti,“ dodal Babuškin. Neupřesnil, co hořelo. Podle ruských telegramových kanálů Ukrajina útočila na závod na zpracování plynu poblíž Astrachaně. Podnik patřící plynárenskému gigantu Gazprom byl evakuován, informuje kanál Astra s odvoláním na svědka z místa.

Prezidenti a premiéři členských států EU budou dnes na neformálním summitu EU v bruselském paláci Egmont jednat o posílení evropské obrany. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Noční ukrajinský útok drony způsobil požár v ruské Astrachaňské oblasti a vynutil si zrušení letů z několika letišť. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady.

„Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení,“ uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.

Dobré ráno, online přenos pokračuje, vítejte zpět.