„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v pondělí ráno. Dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s novým premiérem Kanady Markem Carneym. „Poblahopřál jsem mu k nástupu do funkce a poděkoval Kanadě za její pomoc, zejména za obranné balíčky a podporu našeho energetického sektoru. Pan premiér správně poukázal na to, že musíme zvýšit tlak na Moskvu. Stínová flotila, bankovní sektor. Musíme uvalit plošné sankce na vše, co Rusku poskytuje finanční prostředky pro jeho válku. Jen tak můžeme Putina donutit ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl Zelenskyj.

I spoke with Canada’s Prime Minister @MarkJCarney. It was a good and substantive conversation covering many important topics.

I congratulated him on his assumption of office and thanked Canada for its assistance, particularly for the defense packages and support of our energy… pic.twitter.com/53MKpd1ypm

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 16, 2025

Kyjev nepotřebuje souhlas Ruska, aby na své území pozval mírové jednotky, uvedl 15. března francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro francouzské regionální noviny Le Parisien. „Ukrajina je suverénní. Pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, nezáleží na Rusku, zda ji přijme, nebo odmítne,“ řekl Macron listu Le Parisien.

Ukrajina jmenovala Andrije Hnatova novým náčelníkem generálního štábu. Hnatov, který byl v únoru jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu, nahradí Anatolije Barhylevyče, který se této funkce ujal v únoru 2024.

„Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v příspěvku na Facebooku.

Lidé se dnes po 17:00 shromáždili na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněli tři roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Účastníci na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“ v ruštině, který byl před budovou ukrajinského divadla při útoku Rusů jako prosba, aby neútočili. Na shromáždění vystoupilo několik řečníků, lidé potom na písmena umístili svíčky. Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich.

„Setkáváme se tu proto, abychom uctili civilní oběti odporného ruského teroru na Ukrajině. Abychom připomněli zlo, které je pácháno vůči nevinným lidem na Ukrajině každý den již přes tři roky. Abychom se poklonili všem statečným lidem, kteří pomáhají obětem války,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Serhij Šalajev, muž zadržený a obviněný z vraždy ukrajinského aktivisty Demjana Hanula, se 16. března při neveřejném soudním jednání přiznal k vraždě.

Na otázku televize ABC, zda by USA přijaly mírovou dohodu, podle níž by si Rusko mohlo ponechat části východní Ukrajiny, které obsadilo, odpovídal také Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinského území?“ reagoval s tím, že jednání musí být založena na realitě.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude „zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, dokud po sobě budou střílet".

Turecko podporuje snahu Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Podle tiskových agentur to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Ankara podle dnešního prohlášení kanceláře tureckého prezidenta podporuje spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.

Erdogan podle svého úřadu v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Ankara podporuje americké "rozhodné a přímé iniciativy" zaměřené na ukončení války na Ukrajině. Spojené státy tento týden zveřejnily svůj návrh na třicetidenní zastavení bojů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Obrazem: Následky ruského útoku v Černihivu

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.

Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do "operační fáze".

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.

Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na 30denní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff dnes označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.

Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Uvedl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu

„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Představitelé opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD) k financování RFE/RL nakloněni nebyli.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) dnes ráno uvedla, že ruské bezpilotní letouny v sobotu večer zaútočily na město Izjum v Charkovské oblasti, přičemž jeden člověk zahynul a tři lidé včetně dvou mladistvých utrpěli zranění. 

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak uvedl, že kvůli ruskému ostřelování města Nikopol a dronovým útokům jedna žena zahynula, dvě dívky ve věku jedenáct a tři roky utrpěly zranění a poraněna byla také sedmapadesátiletá žena.

Ministři USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov spolu podle Washingtonu hovořili o dalších krocích v návaznosti na nedávná jednání v Saúdské Arábii. „Dohodli se, že budou pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi USA a Ruskem,“ uvedla Bruceová. Podle Moskvy Lavrov a Rubio souhlasili, že zůstanou v kontaktu.

Ukrajinské letectvo na internetu uvedlo, že Rusko zaútočilo 90 drony, z nichž 47 protivzdušná obrana sestřelila a dalších 33 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. 

Před hrozbou ruských vzdušných úderů varovaly v noci ukrajinské úřady. V řadě ukrajinských oblastí byl vyhlášen poplach kvůli útoku bezpilotních letounů, napsala v noci ruská služba BBC.

V severoukrajinském Černihivu nepřátelské drony poškodily pětipatrovou budovy a dva soukromé domy, informoval server Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana podle jiné zprávy stejného webu zasahovala v Kyjevské oblasti, která obklopuje metropoli.

Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana zničila v noci 16 dronů nad Voroněžskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Rostovskou a jeden nad Kurskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém počtu bezpilotních letounů vyslaných ukrajinskou armádou, ale pouze o sestřelených strojích.