„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“

Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.

Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.

Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.

„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.

Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.

„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč). 

Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.

Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).

Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.

Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.

Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.

„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.

Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.

Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie. Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Na zboží z asijské země uvalil 25procentní clo.

„Slyšíme mnoho prohlášení, která jsou ve skutečnosti vyhrůžkami. Pokusy přinutit země, aby ukončily obchodní vztahy s Ruskem. Nepovažujeme taková prohlášení za legitimní,“ řekl Peskov s tím, že suverénní státy mají právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.

Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.

Moskva začátkem června uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Před necelým měsícem pak oznámila, že v tomto regionu dobyla první vesnici - Dačne.

„Německo vysílá stíhačky do Polska jako prostředek odstrašení před nadcházejícími rusko-běloruskými vojenskými cvičeními,“ tweetuje The Kyiv Independent. „Pět německých stíhaček Eurofighter bude pomáhat monitorovat vzdušný prostor NATO a potenciální ruské aktivity podél východní hranice.“

Panama přestane registrovat tankery i nákladní lodě starší než 15 let s cílem "optimalizovat provozní výkonnost své flotily, minimalizovat riziko zadržení a zabránit vstupu plavidel z takzvané stínové flotily", uvádí oborový portál Maritime-Executive. 

Pod panamskou vlajkou se plaví spousta cizích lodí, díky dosud vstřícným podmínkám má druhý největší registr plavidel na světě - patří k nim i spousta tankerů přepravujících sankcionovanou ruskou a íránskou ropu. Jejich stáří a nespolehlivost však budí obavy.

Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.

„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl její starosta Serhij Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda. Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Poškozená je kritická infrastruktura ve městě, panelové domy, soukromá zástavba. Provoz dočasně přerušilo nádraží v Lozové, které bylo při útoku zasaženo, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi zraněnými jsou čtyři železničáři.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

při zemětřesení, které minulý týden zasáhlo ruský Dálný východ a velké oblasti v Tichomoří, vznikly škody na základně ruských jaderných ponorek na Kamčatce. Informoval o tom list The New York Times.

Na satelitních snímcích firmy Planet Labs je zachycené poškozené plovoucí molo na základně Rybačij v jihovýchodní části Kamčatky. Jeho jedna část se zřejmě oddělila od ukotvovacího místa. Kromě toho nejsou ze satelitních snímků zřejmé další větší škody.

Agentura Reuters k informacím The New York Times napsala, že je nedokázala nezávisle ověřit.