„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli už se online reportáž kolem dění na Ukrajině odmlčí. Pokračuje opět ráno, přejeme klidnou noc.
22:18
23. 5. 2024
„Od spuštění ukrajinského humanitárního koridoru se Ukrajině podařilo vyvézt 45 milionů tun nákladu (především zemědělských produktů),“ hlásí ukrajinské zastoupení při OSN. „V rámci programu Obilí z Ukrajiny naše země poskytla obilí Somálsku, Etiopii, Keni, Mosambiku, Nigérii, Súdánu a dalším státům.“
Na Radě bezpečnosti se zrovna diskutovala bezpečnostní situace Afriky.
Since the launch of 🇺🇦 humanitarian corridor, 🇺🇦 has been able to export 45 million tons of cargo (mainly agricultural products). Within the Grain from 🇺🇦 program, our country has provided grain to Somalia, Ethiopia, Kenya, Mozambique, Nigeria, Sudan & other states. 3/3
Další zatýkání mezi ruskými „siloviky“: Ruská média informovala o zadržení Vladimira Vertěleckého z ministerstva obrany, kde má na starosti obranné zakázky.
Vyšetřovatelé uvedli, že ho viní ze zneužití pravomocí. Konkrétně z toho, že v roce 2022 schválil v rámci státní zakázky nedokončenou práci, kvůli čemuž vznikla státu škoda ve výši přes 70 milionů rublů (kolem 18 milionů korun).
19:24
23. 5. 2024
Několik stovek lidí dorazilo do horní části Václavského náměstí v Praze na shromáždění evropských stran sdružených ve frakci Identita a demokracie (ID). Mítink pořádalo české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jako hlavní akci své závěrečné kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Předseda Tomio Okamura v projevu kritizoval českou vládu i Evropskou unii kvůli jejich podpoře Ukrajiny nebo postoji k migraci, po něm promluvili zástupci spřízněných evropských stran.
Na Václavské náměstí dorazili i odpůrci SPD a příznivci Ukrajiny. Policisté zajistili tři lidi, které podezírá z přestupku - pokoušeli se házet vajíčka na Okamuru během jeho projevu.
19:11
23. 5. 2024
Veteráni i civilisté pokládají květiny ke spontánnímu památníku vojákům padlým ve válce s Ruskem na náměstí Nezávislosti ("majdanu") v Kyjevě.
17:48
23. 5. 2024
Igor Sečin, generální ředitel ruské státem kontrolované ropné společnosti Rosněfť, zaslal dopis ruskému premiérovi Michailu Mišustinovi, v němž žádá Kreml o schválení daňových úlev na kompenzaci nákladů na prevenci útoků dronů na ropné rafinerie společnosti.
16:29
23. 5. 2024
Hlavním tématem neformálního zasedání ministrů zahraničí NATO v ČR bude Ukrajina. Bude to příprava na summit ve Washingtonu, bez formálních závěrů a programu. Prezident Pavel ministry uvítá na Pražském hradě, oznámilo ministerstvo zahraničí.
16:12
23. 5. 2024
Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského zuří teď nejprudší boje na kurachovském a pokrovském frontovém úseku v Doněcké oblasti a v okolí Kupjansku na východě Charkovské oblasti.
Syrskyj podle agentury Reuters také na sociálních sítích uvedl, že ruská vojska ve městě Vovčansk, tedy jednom z klíčových bojišť na severu Charkovské oblasti, zabředla do pouličních bojů a utrpěla těžké ztráty.
14:20
23. 5. 2024
Gubernátor Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska nařídil na hranici s okupovanou částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny zřídit pětikilometrovou „zvláštní zónu“. V ní má platit podobný režim jako dříve v pohraničním pásmu, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na gubernátorovo nové nařízení.
13:45
23. 5. 2024
Během dnešní vlny útoků v Charkovské oblasti došlo ke zranění osoby v obci Dergači. Počet obětí přímo v Charkově a Ljubotynu se vyšplhal na sedm.
12:28
23. 5. 2024
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko jmenoval generálmajora Pavla Muravejku náčelníkem generálního štábu a prvním náměstkem ministra obrany. Oznámila to dnes státní agentura Belta. Muravejka loni na podzim, kdy byl tajemníkem státní rady, vyhrožoval, že Bělorusko má právo silou svých zbraní prorazit si skrz Litvu koridor až k moři. Reagoval tím na sankce, které Litva uvalila na vývoz běloruských hnojiv, napsal opoziční server Naša Niva.
11:48
23. 5. 2024
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádaly dnešní ruské útoky na Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Ruská armáda na toto druhé největší ukrajinské město zaútočila alespoň 15krát, uvedl v příspěvku na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
„V důsledku útoku na Charkov podle předběžných údajů zahynuli čtyři lidé. Zjišťuje se, kde jsou další dva,“ napsal Syněhubov.
11:16
23. 5. 2024
O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinský generální štáb odhadl ruské ztráty za uplynulých 24 hodin na 1330 vojáků, 11 tanků, 27 obrněných vozidel, 40 děl a 45 dronů. Od začátku invaze v únoru 2022 tak Rusko přišlo podle Ukrajiny o téměř půl milionu mužů (497.700), tisíce tanků, obrněnců, děl, stovky letadel a vrtulníků i desítky lodí.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně prověřit z nezávislých zdrojů. Ani Moskva, ani Kyjev o svých vlastních ztrátách neinformují.
09:44
23. 5. 2024
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax tvrdí, že protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Belgorodskou oblastí, hraničící s Ukrajinou, 32 střel vypálených z raketometu RM-70 Vampire české výroby a tři střely z raketometu Vilcha ukrajinské konstrukce. Ostřelování si podle dřívějšího vyjádření gubernátora nevyžádalo oběti ani raněné.
09:25
23. 5. 2024
V Rusku zatkli dalšího vysoce postaveného generála, tentokrát náčelníka hlavní správy komunikací ozbrojených sil generálporučíka Vadima Šamarina. Ten je současně zástupcem náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Oznámil to dnes na svém webu list Kommersant. Nejmenovaný zdroj z justice deníku řekl, že generál je podezřelý z machinací a že po domovní prohlídce byl předveden k výslechu k vojenským vyšetřovatelům federální kriminální ústředny.
08:14
23. 5. 2024
Ruské jednotky postoupily u města Časiv Jar v Donbasu na východě Ukrajiny, konkrétně v obci Kliščijivka, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky zpravodajského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.
Dobytí Kliščijivky uskupením ruských vojsk Jih ohlásilo ruské ministerstvo obrany už ve středu. O den dříve o ovládnutí obce psali ruští prováleční blogeři. Nicméně ukrajinské velení ještě ve středu ráno v přehledu situace na bojišti tvrdilo, že i přes pokračující ruské útoky u vsi mají ukrajinští vojáci situaci pod kontrolou.
07:57
23. 5. 2024
Lotyšsko se rozhodlo věnovat skoro 6,5 milionu dolarů na rozvoj ukrajinské infrastruktury. Částku věnuje tento rok, příští rok počítá s podobnou částkou.
06:06
23. 5. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinští vojáci, kterým se podaří zničit ruskou bojovou techniku, budou mít nárok na dovolenou navíc. Tento týden to schválila vláda. Systém má fungovat tak, že čím cennější techniku vojáci zneškodní, tím více volna dostanou, píše internetový portál ukrajinské televize Kanal 24.
Pět dalších dnů nad rámec obvyklé dovolené bude za zničení letadla nebo lodi. Čtyři dny volna armáda dá vojákům, kteří zničí protiletadlový raketový systém, vrtulník nebo radarový systém protivzdušné obrany, tři dny za tank, bojové vozidlo pěchoty nebo sestřelení těžkého bezpilotního letounu dlouhého doletu nebo rakety. Jeden den volna navíc se bude vojákům počítat, pokud zničí lehký bezpilotní letoun s doletem do 70 kilometrů.
Velitel vojenského útvaru může rozhodnout o tom, že dovolenou navíc si mohou vzít i další až tři vojáci, kteří se podíleli na zničení nepřátelské vojenské techniky.