„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
20:50
24. 11. 2024
Již nyní existují systémy protivzdušné obrany, které mohou úspěšně likvidovat rakety – jako nová ruská balistická raketa středního doletuOreshnik, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko tuto zbraň poprvé použilo při útoku na Dnipro 21. listopadu. Krátce poté ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že „v současné době neexistují žádné způsoby, jak této raketě čelit“.
20:23
24. 11. 2024
Mike Waltz, nominovaný na post poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlásil, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou musí být „zodpovědně ukončena“.
Waltz se stejně jako Trump vyjádřil skepticky k pokračující americké vojenské pomoci Ukrajině. Jako poradce pro národní bezpečnost bude hrát klíčovou roli v Trumpově deklarovaném plánu na dosažení konce války. „Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje. Musíme to zodpovědně ukončit,“ řekl Waltz v rozhovoru pro Fox News.
19:05
24. 11. 2024
Rusko brzy jmenuje nového velvyslance ve Washingtonu. Bude jím Alexander Darčijev, nynější šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Uvedl to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na tři nejmenované zdroje.
Pokud bude Darčijev potvrzen, ujme se funkce v době, kdy jsou podle ruských a amerických diplomatů vztahy mezi oběma zeměmi nejhorší od kubánské krize v roce 1962 kvůli válce na Ukrajině. Tento měsíc se navíc vztahy dále zhoršily kvůli tomu, že Ukrajina použila americké a britské rakety k úderům na ruské území a Rusko představilo novou doktrínu jaderného odstrašování rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.
18:55
24. 11. 2024
Do Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny se již vrátilo asi 150 000 vnitřně vysídlených osob, uvedl zákonodárce Maksym Tkačenko v rozhovoru pro zpravodajský portál Ukrinform zveřejněném 24. listopadu.
Na Ukrajině je v současné době registrováno téměř 5 milionů vnitřně vysídlených osob, z toho 3,6 milionu uprchlo nebo bylo nuceno opustit své domovy po začátku ruské invaze v únoru 2022, uvádí ministerstvo sociálních věcí.
17:35
24. 11. 2024
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mezi témata jednání patřila dvoustranná spolupráce v obchodu a hospodářství, Turecko chce rozšířit obchod mezi Ankarou a Moskvou. Dotkli se však i řady mezinárodních témat. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře tureckého prezidenta.
„Prezident Erdogan prohlásil, že jeho cílem je zvýšit spolupráci mezi Tureckem a Ruskem v řadě oblastí, zejména rozšířit objem obchodu,“ uvedla turecká strana. Erdogan také v rozhovoru potvrdil závazek Turecka řešit regionální napětí a podporovat mírové iniciativy, napsala turecká média. Obě země oznámily, že se příslušné rezorty sejdou, aby tyto cíle posunuly.
16:33
24. 11. 2024
Ruští vojáci v Torecku v Doněcké oblasti zastřelili dvě civilistky a zranili jednoho muže, informovala 24. listopadu regionální prokuratura. Podle zprávy vnikli ruští vojáci 21. listopadu kolem 18. hodiny do bytu v obytné čtvrti Torecku a zahájili palbu z automatických zbraní na tři civilisty. Dvě ženy byly na místě zabity, zatímco jeden muž utrpěl zranění, včetně zlomenin ramene a klíční kosti. Bylo zahájeno vyšetřování incidentu, uvedla prokuratura.
15:18
24. 11. 2024
Ukrajinské síly v noci zasáhly v Kurské oblasti jednotku ze 1490. protileteckého raketového pluku 6. ruské armády střílející rakety ze systému protivzdušné obrany S-400 proti pozemním cílům. Při zásahu byl zničen radar S-400, tvrdí ukrajinský generální štáb na facebooku. Útok podle něj podnikla ukrajinská jednotka raketových vojsk ve spolupráci s dalšími složkma ozbrojených sil.
14:49
24. 11. 2024
Vyřazenou sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby darovala olomoucká radnice zdravotnickému zařízení v ukrajinském městě Černivci. Žije v něm 260.000 lidí a tamní zdravotníci mají kvůli vleklé válce s Ruskem sanitních vozidel nedostatek. Darovanou sanitku ve středu odvezl na Ukrajinu předseda výkonného výboru rady města Černivci Serhij Dobrzanskyj. ČTK to sdělil primátorův náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc).
Vyřazenou sanitku ze záchranné služby po obměně vozového parku daroval městu Olomoucký kraj, aby ji radnice mohla předat spřátelenému městu na západě Ukrajiny. „Potřebujeme ji, protože jsme většinu svých vozů poslali na východ, na frontu,“ uvedl Dobrzanskyj. Podle něj jsou v Černivci v péči lékařů a terapeutů stovky vojáků z fronty, kterým chybí končetiny nebo trpí traumaty, takže každá sanitka přijde vhod.
14:18
24. 11. 2024
Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu.
Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu.
13:26
24. 11. 2024
Obrazem: Úlomky rakety, která 21. listopadu dopadla na Dnipro
12:34
24. 11. 2024
Podle Zelenského Rusko tento týden zaútočilo na Ukrajinu více než 800 bombami KAB, 460 bezpilotními letouny a 20 raketami. „Letecká siréna tento týden zněla téměř denně po celé Ukrajině,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
12:07
24. 11. 2024
Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádala noční střelba v jednom kyjevském hotelu. Po střelci policie pátrá, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na policejní komuniké.
Incident se odehrál ještě o sobotní noci, kdy ve střední Evropě byla půlnoc. V hotelu nejprve vypukla hádka mezi dvěma skupinami lidí, která přerostla ve rvačku. Jeden ze rváčů tasil zbraň a několikrát vystřelil. Na místě zahynul sedmadvacetiletý muž. Zranění utrpěl jeho kolega a také hotelový strážce. Oba zranění byli hospitalizovaní, jejich stav je uspokojivý, uvedla policie.
10:18
24. 11. 2024
Moskva odvolala velitele uskupení ruských vojsk Jih na ukrajinském bojišti generálplukovníka Gennadije Anaškina kvůli lživým hlášením nadřízeným, zbytečně vysokým ztrátám a zpomalení postupu u města Siversk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruští vojenští blogeři. Ruské ministerstvo obrany výměnu velitele Jihu oficiálně neoznámilo, napsal server Gazeta.ru.
Zatímco ruské jednotky na některých úsecích východní fronty dosáhly před zimou největšího postupu od invaze v únoru 2022, jinde je postup mnohem pomalejší, zejména u města Siversk, poznamenala agentura Reuters, která si rovněž povšimla nepotvrzených zpráv o odvolání vysoce postaveného generála, přičtených snaze ministra obrany Andreje Belousova zbavit se neschopných velitelů.
09:22
24. 11. 2024
Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 73 dronů, z nichž 50 se podařilo sestřelit nad sedmi oblastmi země, dalších 19 bezpilotních letounů se zřítilo, nejspíše pod vlivem prostředků radioelektronického boje. Oznámilo to dnes na sociální síti ukrajinské letectvo, podle něhož jsou zbývající čtyři bezpilotní letouny dosud ve vzduchu.
09:05
24. 11. 2024
Podle ukrajinských vojenských představitelů Rusko při úderech na Ukrajinu stále častěji používá severokorejské balistické rakety, přičemž přibližně třetina útoků v roce 2024 byla provedena právě těmito zbraněmi.
Využití raket mnohdy obsahujících i západní komponenty poukazuje na rostoucí spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem. V ruské Kurské oblasti je nyní údajně rozmístěno přibližně 11 000 severokorejských vojáků.
08:04
24. 11. 2024
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci na dnešek 34 ukrajinských dronů, z toho 27 nad Kurskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností a zmínky o případných škodách.
Obrana ukrajinské metropole během noci zničila více než deset ruských bezpilotních letounů, informoval šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.