„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
21:53
25. 7. 2024
Turecko nalezlo u Istanbulu nefunkční námořní dron, který tam zřejmě doplul ze severní části Černého moře. Uvedly to dnes podle agentury AFP turecké úřady. Podle místního tisku mělo plavidlo na palubě výbušniny a zřejmě patřilo Ukrajině.
21:36
25. 7. 2024
Přibližně 3 miliony Ukrajinců aktualizovaly své osobní údaje v registru vojenských záloh poté, co vstoupil v platnost nový mobilizační zákon, většina z nich pomocí nové aplikace Reserv+, píše Natalia Jermaková.
Around 3 million Ukrainians updated their personal data in the military reserve registry after a new mobilization law came into effect, most using the new Reserv+ app, writes Natalia Yermak.https://t.co/98VybTnUBO
Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely osmnáctiletého muže, jehož podezírají ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně a lingvistky Iryny Farionové. S odvoláním na ukrajinské činitele o tom dnes informovala agentura Reuters a další média. Šedesátiletou Farionovou útočník napadl minulý týden v západoukrajinském Lvově; žena zemřela po převozu do nemocnice.
17:00
25. 7. 2024
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of July 25, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/5az4oXjdM6
„Cílem mezinárodní dronové koalice je podporovat Ukrajinu v oblasti bezpilotních letounů a společně pomáhat v nákupu, vývoji, výrobě a testování urgentně potřebných dronů,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko se ke koalici připojilo jako 16. země podpisem memoranda na červencovém summitu NATO. „Jedna z výhod, které nám členství v koalici přináší, se týká sdílení know-how a testování. Koalice totiž nabídne přehlednější souhrn potřeb, který českým firmám pomůže se lépe zorientovat, jaká řešení jsou aktuálně nejvíce poptávána,“
14:05
25. 7. 2024
„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Cílem kremelské propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
13:40
25. 7. 2024
Ukrajinská policie zadržela skupinu lidí, kteří podle ní na objednávku Ruska chystali žhářské útoky v Polsku nebo v Pobaltí s cílem tyto země Evropské unie destabilizovat. Dnes o tom informoval úřad ukrajinského generálního prokurátora na svých internetových stránkách.
Podle ukrajinských vyšetřovatelů jistý muž z Ivano-Frankivsku byl v kontaktu s neznámým člověkem v Rusku a souhlasil s tím, že výměnou za peníze najde lidi, kteří budou provádět diverzní akce na Ukrajině, v Polsku a pobaltských státech. Ti pak měli za úkol připravit a provést žhářské útoky na civilní a kritickou infrastrukturu. Adresy těchto míst dostali prostřednictvím mobilní aplikace. Za provedení útoků jim byla slíbena finanční odměna a jako důkaz, že úkol splnili, měli poslat fotografie a videa.
Policie v souvislosti s tímto případem zadržela tři lidi a obvinila je kromě jiného z vlastizrady, přípravy úmyslného ničení cizího majetku nebo padělání a prodeje oficiálních dokladů. V rámci vyšetřování podnikla asi 40 prohlídek na různých místech Ukrajiny a zabavila při nich zbraně, auta, platební karty nebo finanční hotovost v ukrajinských hřivnách i amerických dolarech.
12:42
25. 7. 2024
Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu, oznámilo rumunské ministerstvo obrany, které potvrdilo dřívější zprávy médií. Úlomky ruských dronů našli rumunští vojáci u vesnice Plauru, která leží na Dunaji u hranic s Ukrajinou, naproti ukrajinskému přístavu Izmajil, napsal server Digi24. Podle rumunského ministerstva obrany se jednalo o Geraň-2, což je ruské pojmenování pro íránské drony Šáhed-136. Ty Ruskou dlouhodobě využívá k útokům na Ukrajinu.
Pátrání po dalších úlomcích dronů pokračuje, uvedlo v prohlášení ministerstvo v Rumunsku, členské země NATO a Evropské unie. Možná místa dopadu jsou podle něj „mimo obytné oblasti, nebyly poškozeny žádné prvky infrastruktury“.
11:35
25. 7. 2024
Čína a Rusko dnes uskutečnily společnou leteckou hlídku na Beringovým mořem. V reakci na čínské a ruské letouny v blízkosti Aljašky odstartovaly americké a kanadské stíhačky; Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) ale situaci nevyhodnotilo jako hrozbu, informovala agentura Reuters.
Mluvčí čínského ministerstva obrany potvrdil, že Čína a Rusko uspořádaly společné strategické letecké hlídky nad Beringovým mořem v souladu s ročním plánem vojenské spolupráce. Jejich cílem je podle jeho slov prohloubení vzájemné důvěry a koordinace mezi oběma armádami. Hlídky nebyly zaměřeny na žádné třetí strany a „nemají nic společného se současnou mezinárodní situací“, dodal mluvčí.
10:10
25. 7. 2024
Ukrajinské ozbrojené síly v noci na dnešek zničily 25 z 38 dronů, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedl to na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, podle kterého tři ruské bezpilotní letouny patrně přeletěly nad rumunské území.
Ruské dronové útoky dnes v noci mířily na jihoukrajinskou Oděskou oblast a oblasti v centrální části země. Kyjevská správa podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že se všechny drony mířící na město podařilo sestřelit.
„Izmajilský okres znovu čelil útoku. Rusové zaútočili drony na pohraniční oblast. V důsledku ostřelování byla částečně zničená administrativní budova, na místě propukl požár,“ uvedl šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper.
08:12
25. 7. 2024
Syrský prezident Bašár Asad se v Kremlu setkal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten jej podle TASS varoval před hrozbou eskalace konfliktu na Blízkém východě.
07:37
25. 7. 2024
Moskevská radnice přejmenovala náměstí Evropy u Kyjevského nádraží v ruské metropoli na náměstí Eurasie. V dokumentu, zveřejněném na webu radnice, není uveden důvod pro přejmenování náměstí, které bylo otevřeno v roce 2002 v rámci společného projektu Ruska a Belgie, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
„Je to první příklad zbavování se poevropštěných místních názvů (v ruském hlavním městě),“ napsal server Važnyje istorii.
Přejmenování se odehrálo na pozadí prudkého ochlazení vztahů Ruska s evropskými státy po ruské invazi na Ukrajinu. Většinu zemí kontinentu ruská vláda zařadila na seznam vůči Moskvě nepřátelských států, připomněla stanice Radio Svoboda. Dodala, že úřady nezměnily názvy nedalekého Kyjevského nádraží a obchodního centra Jevropejskij.
06:58
25. 7. 2024
Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.
Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošní rok přinesl velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech. Za další věc považuje únavu z války, jež se promítá na obě válčící strany.