„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí dvě organizace z České republiky a dvě z Německa. Uvedla to ruská agentura TASS. Podle ní se v případě Česka jedná o spolek Kulturus a iniciativu Za vaši a naši svobodu. Rozhodnutí prokuratury znamená faktický zákaz činnosti pro tyto organizace na ruském území.

Rozhodnutí se týká také německých organizací Russland hinter Gittern a MRR-Fund gemeinnützige UG. Čtveřice organizací má podle prokuratury společné vedení a podílí se na aktivitách proti Rusku.

Skupina Za vaši a naši svobodu podle Moskvy poskytuje „materiální pomoc bojovým jednotkám ozbrojených sil Ukrajiny“. Spolek Kulturus podle ruských úřadů organizuje akce namířené proti Rusku. Spolek například pořádá v Praze festival ruské kultury a v březnu uspořádal uctění památky kritika režimu prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného v den jeho pohřbu v Moskvě.

Estonsko příští týden posílí kontroly na hranici s Ruskem, oznámil premiér Kristen Michal. Opatření má podle něj ztížit obcházení sankcí proti Rusku. Estonské úřady očekávají, že zpřísnění režimu povede k snížení provozu na hranici.

Od čtvrtka 8. srpna bude estonská policie provádět u vozidel odjíždějících do Ruska „úplnou celní kontrolu“. To znamená, že bude prohledávat všechna vozidla, která směřují do Ruska. Například lidé, kteří cestují autobusem, budou muset vystoupit a ukázat policii zavazadla. Přísnější kontroly se budou týkat i nákladních vozidel. V současné době jsou kontroly jen namátkové.

„Nadále tu bohužel jsou pokusy o obcházení sankcí a přepravu zakázaného zboží (do Ruska),“ uvedl premiér Michal. Podle ministra financí Jürgena Ligiho estonské úřady zaznamenávají mnoho pokusů o obcházení sankcí, například skrze uvádění falešné cílové země při přepravě zboží. „Zavedením úplné kontroly nad zbožím můžeme Rusku ztížit obcházení sankcí a zásobování jeho válečné mašinerie,“ uvedl dále premiér Michal.

V ukrajinské vládě se připravují změny, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 1. srpna. „Začátkem července list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje z prezidentského týmu informoval, že Zelenskyj zvažuje odvolání premiéra Denise Šmyhala, který je ve funkci od roku 2020,“ připomíná The Kyiv Independent.

„Ruská média informují o požáru největší ropné rafinerie v Rusku. Podle místních médií hoří jedna z rafinérských jednotek a plocha požáru dosáhla 300 metrů čtverečních,“ hlásí na Twitteru influencer Anton Heraščenko. „Omská ropná rafinerie je největší v Rusku. Její kapacita je 22 milionů tun ropy ročně a počet zaměstnanců přesahuje 3 500.“

Ukrajina má po měsících prostojů zase velvyslance v Česku. Z Polska se sem přesunul Vasyl Zvaryč. „Jsme velmi rádi, že jsme zde v České republice - nádherné zemi s bohatou historií, kulturou a krásnými lidmi, kteří jsou solidární s naším bojem za svobodu a evropskou volbu. Budeme pracovat jako tým, aby přátelství a spolupráce mezi našimi národy byly ještě silnější,“ ohlásil se na Twitteru.

„Dokud se blokování dodávek ropy nevyřeší, považujeme situaci za vážnou a ohrožující energetickou bezpečnost Slovenska,“ uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí. Bratislava nesouhlasí s postojem Evropské komise, že by se neměla cítit ohrožena ukrajinskými sankcemi na ruskou ropnou společnost Lukoil, od níž Slovnaft kupuje ropu.

Slovensko a Maďarsko rozhodnutí Kyjeva umístit Lukoil na ukrajinský sankční seznam kritizují. Tvrdí, že tento krok jim brání v nákupu ropy pro jejich rafinerie a ohrožuje zásobování pohonnými hmotami.

Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si právě vyměňují vězně, uvádí světová média s odvoláním na své zdroje. Součástí rozsáhlé výměny jsou podle stanice BBC dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan a rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která před zadržením žila v Česku. Turecko bez dalších podrobností uvedlo, že nyní koordinuje výměnu vězňů; americké ani ruské úřady se zatím nevyjádřily. O velké výměně vězňů mezi USA a Ruskem se spekuluje už několik dní.

Podle médií se výměny kromě Ruska a USA účastní také Německo, Slovinsko a některé další země. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé si Whelana a Gershkoviche brzy převezmou. Není zatím jasně, koho propustí USA a další západní země.

Dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko zřejmě nejsou v bezprostředním ohrožení, protože ukrajinské sankce na ruskou ropnou společnost Lukoil nemají vliv na tranzit ropy přes Ukrajinu do Maďarska. Podle agentury Reuters to v dopise adresovaném ministrům zahraničí Maďarska a Slovenska uvedla Evropská komise (EK).

Ruské ozbrojené síly jsou připraveny sestřelit stíhačky F-16, které Kyjevu poskytli západní spojenci. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Letouny, jejichž první várka podle médií už dorazila na Ukrajinu, nijak nezmění situaci na bojišti, doplnil Peskov podle agentury TASS.

„Neexistuje žádná 'kouzelná pilulka', žádný všelék... Tyto letouny se objeví, postupně jich bude ubývat, budou sestřeleny, zničeny,“ řekl Peskov, podle kterého nově dodané stíhačky „samozřejmě nebudou mít zásadní vliv na dynamiku vývoje na frontě“.

Kremelský mluvčí na tiskové konferenci také ujistil, že ruští vojáci dostanou za zničení letounů západní výroby odměny.

Lidé přišli podpořit zemřelé ukrajinské sportovce během olympijských her v Paříži. Podívejte se na nové snímky.

Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.

Ve středu skončila platnost dvouleté dohody mezi věřiteli a Ukrajinou o pozastavení splátek dluhu. Kyjev by tak dnes měl splatit 34 milionů USD (803,2 milionu Kč), což jsou úroky z dluhopisu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že platby dočasně pozastaví. Umožňuje jí to nový zákon o pozastavení splátek dluhu až do 1. října, který ve středu podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvě aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení moldavského ministerstva zahraničí.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinské letectvo v noci na dnešek opět varovalo před hrozícími útoky ruských dronů a střel. Exploze se ozvaly z Dnipra či Záporoží. Nejméně jeden bezpilotní letoun sestřelila protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí, uvedly úřady tohoto regionu. Další podrobnosti zatím ukrajinská armáda nezveřejnila.

Hlasitý výbuch, který okolo půlnoci mohli slyšet obyvatelé Dněpropetrovské oblasti, byl prací protivzdušné obrany. Sestřelený dron si nevyžádal žádné zraněné, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Škody v oblasti ale podle Lysaka napáchalo ruské ostřelování z raketometů, které mířilo na město Nikopol a okolí. Oblast se nachází na březích Dněpru, jehož východní stranu okupují ruská vojska.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Ruské ozbrojené síly přes noc útočily v Nikopolské oblasti různými druhy zbraní, poškozeny byly tři podniky a elektrické vedení, zveřejnila agentura Ukrinform.

„Agresor nenechal v noci na pokoji Nikopolskou oblast. Použil raketomet Grad, několikrát vystřelil z těžkého dělostřelectva, použil kamikadze bezpilotní letouny. Zasaženy byly oblasti Nikopol, Červonogrigorivska, Mirivska, Pokrovska a Marganets,“  uvedl na Telegramu Serhij Lysak, šéf Dněpropetrovské oblasti.