„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.

Rusko dnes v reakci na to, že státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, podle Reuters opakovaně varovalo Západ před důsledky. Jeho chargé d'affaires při EU Kirill Logvinov podle agentury TASS dnes varoval před nepředvídatelnými následky. „Jediná předvídatelná věc je, že v EU budou muset dříve či později vrátit naší zemi to, co bylo ukradeno,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk podle agentury Reuters uvedl, že korveta Ciklon byla „posledním nosičem řízených střel“ se základnou na Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Podle ruského ministerstva obrany se plavidlo dostalo do bojové služby loni v červnu. Nikdy ale v aktivní službě nevyslalo řízenou střelu, tvrdil Pletenčuk.

„Dnes jsem pokračoval v našem diplomatickém maratonu příprav na globální mírový summit. Sejde se na něm mnoho vedoucích představitelů s cílem domluvit se na mírovém vzorci, který může Rusko přimět ke spravedlivému míru,“ informoval dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Today, I continued our diplomatic marathon of preparing for the Global Peace Summit. It will bring together many leaders with the goal of implementing the Peace Formula, which can force Russia into a just peace.

Today I spoke with the leaders of Romania, Angola, and Iraq. I… pic.twitter.com/5oreMGHwpj

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 21, 2024

Ruští vojáci podle ministerstva obrany dnes nacvičovali přebírání „speciální munice“ pro rakety Iskander, tedy jaderných válečných hlavic, osazování odpalovacích vozidel těmito raketami a „jejich utajený přesun na určené pozice“. Jednotky letectva trénovaly osazování hypersonických raket Kinžal speciálními válečnými hlavicemi a lety nad určeným prostorem. Ministerstvo zveřejnilo video z převozu raket v konvoji a jejich nastavení do pozice k vystřelení.

Polsko zřizuje komisi, jejímž úkolem bude analyzovat vlivy Ruska a Běloruska na polskou vnitřní bezpečnost v posledních dvaceti letech. Příslušné nařízení dnes podle polských médií vydal premiér Donald Tusk. První její zprávu očekává v létě, tedy až po červnových volbách do Evropského parlamentu.

„Budeme muset prošetřit možný vliv na média,“ řekl Tusk. Vysvětlil, že nejde o vyšetřovací komisi. Jejím úkolem bude analyzovat dokumenty, které mají k dispozici polské tajné služby nebo prokuratury. „Nebudeme stíhat politické oponenty,“ ujistil.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 by mohla podpořit Ukrajinu až 50 miliardami dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč) prostřednictvím úvěru spojeného se zmrazenými ruskými aktivy. Uvedla to americká ministryně financí Janet Yellenová v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.

Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Interfax. Cvičení se koná v Jižním vojenském okruhu, jehož součástí jsou i Ruskem okupované části ukrajinského území.

Cvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajinská armáda dnes oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Udál se podle ní před několika dny, další podrobnosti ukrajinský generální štáb nesdělil. Podle ukrajinských médií je plavidlo nosičem střel Kalibr, kterými Rusové útočí na ukrajinské území. Moskva se nevyjádřila.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a univerzitě v Charkově začal projekt pro ukrajinské studenty, který se zaměří na obnovu současné i poválečné Ukrajiny. Nese název Posilování kapacity a transfer znalostí pro rozvoj postižených oblastí Ukrajiny. Projekt se bude skládat zejména z přednášek pro studenty na Ukrajině nebo ukrajinské studenty, kteří studují v České republice. Informovalo o tom dnes ČVUT v tiskové zprávě.

Moskevský soud dnes v odvolacím procesu zamítl žalobu vězněného opozičního politika a publicisty Vladimira Kara-Murzy kvůli nečinnosti Vyšetřovacího výboru ve věci dvou případů jeho otravy. Tento kritik Kremlu si na základě rozsudku z loňského dubna odpykává 25letý trest za vlastizradu v souvislosti s kritikou ruské invaze na Ukrajinu.

Již více než 3000 odsouzených Ukrajinců si podaly žádost o podmínečné propuštění na svobodu, aby se mohly podílet na obraně Ukrajiny, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká podle médií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý pátek podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Agentura Reuters tehdy napsala, že ukrajinskou armádu by mohlo posílit 10.000 až 20.000 vězňů. Dosud do bojů na Ukrajině trestance posílalo jen Rusko.

„Jsou to více než 3000 lidí, což jsme předpovídali před přijetím zákona. Nedalo se počítat s tím, že se přidá všech 20.000 lidí, které jsme pokládali za potenciální vojáky, protože při předchozích průzkumech přání projevilo okolo 4500 (vězňů). Nyní bude toto číslo kolísat,“ vysvětlila v televizi Vysocká podle agentury Ukrinform.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

 Ruské úřady zastávají názor, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po 20. květnu ztratil legitimitu, upozornil dnes ruský zpravodajský server Meduza působící z lotyšského exilu. V pondělí sice vypršel pětiletý Zelenského mandát, ale válka, kterou Rusko proti Ukrajině před více než dvěma lety rozpoutalo, nedovoluje uspořádat volby. A podle ukrajinské ústavy má prezident vykonávat svou funkci, dokud ji nepřevezme jeho nástupce. Ani západní partneři, ani ukrajinská opozice legitimitu Zelenského nijak nezpochybňují, dodal server.

 Státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard Kč).

Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Kyjevě vyzvala k větší mezinárodní podpoře Ukrajiny a dalším dodávkám protivzdušné obrany. Na úvod své sedmé návštěvy v zemi od začátku ruské invaze v únoru 2024 podle agentury DPA uvedla, že se situace na Ukrajině prudce zhoršila kvůli ruským útokům na civilní infrastrukturu a ofenzivě v Charkovské oblasti.

"Nyní musíme spojit všechny síly, aby Ukrajina přežila (...) a aby se Putinovy jednotky brzy neocitly na našich vlastních hranicích," uvedla Baerbocková s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, který před více než dvěma lety vydal rozkaz k útoku na Ukrajinu.

Jednoho mrtvého v důsledku ruského ostřelování během uplynulého dne hlásí podle agentury Interfax-Ukrajina také ukrajinské úřady v Záporožské oblasti, další oběť a tři raněné po ruském ostřelování oznámil Oleksandr Prokudin, šéf Chersonské oblasti, která leží rovněž na jihovýchodě země. 

Nejméně sedm raněných si vyžádaly noční a ranní útoky ruských ozbrojených sil na Charkov, druhé největší ukrajinské město, uvedly místní úřady. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk oznámil, že se ukrajinské obraně během noci podařilo nad šesti oblastmi země sestřelit 28 z 29 ruských dronů Šáhed íránské konstrukce přímo útočících na cíl. 

 Ruské úřady chtějí na okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13.000 bytů a domů, které jsou podle nich bez vlastníka. Jejich skutečnými majiteli jsou ale mnohdy lidé, kteří z domovů museli utéct kvůli válce, kterou Moskva už přes dva roky vede proti Ukrajině. Okupační úřady se tak dostanou k cenným nemovitostem v lukrativních oblastech, píše ruský nezávislý list Novaja gazeta Europe.

Polské bezpečnostní složky nedávno zadržely devět lidí, které podezírají ze zapojení do sabotáží v Polsku na pokyn ruských tajných služeb. Podle stanice TVN 24 to dnes uvedl premiér Donald Tusk. Jde podle něj o občany Polska, Běloruska nebo Ukrajiny. Sabotáže a diverzní akce podle něj vyšetřují i některé další evropské země včetně Litvy nebo Lotyšska.

"Také ze Švédska přicházejí signály, že se obávají, že některé z podivných událostí mohou být výsledkem sabotáže," uvedl polský ministerský předseda v televizi. Jako příklad sabotáže v Litvě zmínil podpálení budovy obchodního domu Ikea. "Stejní lidé, kteří tam byli zadrženi, mohou mít spojitost s pokusy o sabotáže, zejména žhářství, také v Polsku," řekl.

Dobré ráno, Nizozemsko brzy předá Ukrajině další obrněná vozidla YPR vybavená dálkovým ovládáním zbraní (RCWS), které umožňují posádce ovládat zbraně zevnitř. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to v pondělí oznámila během jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v takzvaném formátu Ramstein. Její rezort to zveřejnil na svých stránkách.