„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
21:47
27. 8. 2024
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina úspěšně provedla test své první vlastní balistické střely. Podotkl, že žádné podrobnosti k ní zatím nemůže sdělit. Agentura Unian v této souvislosti cituje vojenské experty, kteří se domnívají, že mohl mít na mysli komplex Sapsan, známý též jako Hrim-2, který vyvíjí ukrajinský obranný průmysl. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) jde o systém, jenž má kombinovat prvky taktických balistických střel a vícehlavňového raketometu.
20:29
27. 8. 2024
Šéf MAAE Rafael Grossi na kontrole Kurské jaderné elektrárny, kde hrozí riziko jaderného incidentu. Podívejte se na nové snímky.
20:12
27. 8. 2024
Státní zástupce podal obžalobu na zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela kvůli údajné zpronevěře milionových dotací, které byly určeny na integraci ukrajinských uprchlíků. Dnes o tom informovala Česká televize (ČT). Muži hrozí až desetileté vězení. Ministerstvo školství podle ČT nadaci předloni poskytlo 20 milionů korun jako dotaci na provoz komunitního centra.
„V dotazované věci byla státním zástupcem podána obžaloba na jednu fyzickou osobu pro jednání, které bylo kvalifikováno jako zločin dotačního podvodu,“ řekl ČT mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
19:24
27. 8. 2024
Dělostřelecká munice pro Ukrajinu se v rámci české iniciativy prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu. Určuje je nabídka a poptávka, nikdo do nich nezasahuje a ani nemůže. Ve videu na síti X to uvedl premiér Petr Fiala (ODS) a reagoval tak na kritiku některých politiků, že je iniciativa nehospodárná a netransparentní.
Muniční iniciativa se v poslední době stala terčem útoků a pokusů o znevěrohodnění. Ti, kteří se o to snaží, neříkají pravdu, manipulují a bohužel tím jen napomáhají Rusku. Ve videu vysvětluji, jak iniciativa funguje a proč jsou to všechno, co tito “kritici” tvrdí, úplné… pic.twitter.com/CMLkHuzhre
Plzeň prosazuje, aby mohli v řadách městské policie sloužit také cizinci, kteří ve městě žijí. Má velmi dobré zkušenosti s ukrajinskými asistenty prevence kriminality, na něž dostává podporu z ministerstva vnitra. Podobně by radnice chtěla uplatnit třeba slovenské občany, řekl ČTK radní města Jiří Winkelhöfer (Pro Plzeň). Plzeň teď hlídá asi 240 strážníků, ale potřebovala by jich minimálně 280.
„Pro mě je ideální stav až nějakých 350 strážníků. Při současné konstelaci politické koalice by na to pan primátor (má v gesci ekonomiku města, pozn. red.) určitě peníze dal, a mohli bychom fungovat tak, jak to město potřebuje,“ uvedl radní.
18:00
27. 8. 2024
Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. Dnes to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu.
Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie přes 20 let, řekl, že Západ se snaží válku na Ukrajině eskalovat. Podle něho si „říká o problémy“, když uvažuje o žádosti Kyjeva ohledně zmírnění pravidel pro používání zbraní dodávaných od jeho spojenců.
17:34
27. 8. 2024
Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.
„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.
16:18
27. 8. 2024
Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti.
Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.
Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.
15:09
27. 8. 2024
Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zařízení podle něj funguje v téměř normálních podmínkách, hrozí ale riziko jaderného incidentu. Šéf MAAE dnes elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti ze začátku tohoto měsíce.
Rusko navíc Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na zařízení a opakovaně uvádí, že na něj Ukrajina útočí.
Kurská jaderná elektrárna je stále v provozu, to ale činí situaci ještě závažnější, upozornil Grossi na tiskové konferenci. Podotkl také, že zařízení nemá žádnou ochrannou kopuli, což ho činní extrémně zranitelným.
15:09
27. 8. 2024
V zahraniční a bezpečnostní politice České republiky dnes není přednějšího úkolu než pokračující podpora Ukrajiny. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel. Česká zahraniční politika by podle něj měla stát za tím, aby v mezinárodním prostředí nepřestala platit pravidla a nepřevládla zvůle práva silnějšího.
„Zastavení a především neúspěch ruské agrese je v našem bytostném zájmu,“ řekl Pavel. Vítězství Ruska by podle něj znamenalo dopady nejen do hospodářské a politické stability, ale také například další významnou uprchlickou vlnu.
Prezident ocenil, že se Česku jednotný, předvídatelný a srozumitelný postoj daří v této klíčové otázce udržet, a to nejen na úrovni nejvyšších ústavních činitelů. Uvedl, že si cení shody i s opozičním hnutím ANO na tom, že je v českém zájmu Ukrajinu dále všestranně podporovat a usilovat o mír, který bude spravedlivý a trvanlivý.
14:48
27. 8. 2024
Ukrajina provedla úspěšný test první balistické rakety domácí výroby, uvedl 27. srpna prezident Volodymyr Zelenskyj. „Možná je ještě brzy o tom mluvit, ale chci se s vámi o to podělit,“ řekl prezident na Fóru nezávislosti v Kyjevě.
13:27
27. 8. 2024
Moskva přesunula na kurský směr, proti vpádu Ukrajinců, asi 30 000 svých vojáků z jiných sektorů a „tento počet se stále zvyšuje“. Zároveň Rusko nasadilo své nejbojeschopnější jednotky v sektoru Pokrovsk, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Nepřítel se snaží stáhnout jednotky z jiných směrů, a naopak zvyšuje své úsilí v sektorech Pokrovska,“ dodal Syrskyj podle listu Kyiv Independent.
12:18
27. 8. 2024
Ukrajina nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale uvědomuje si přetrvávající hrozbu, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.
Demčenko učinil prohlášení dva dny poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Minsk, aby stáhl značné množství běloruských vojenských sil a techniky, které byly podle Ukrajiny rozmístěné na společných hranicích. Kyjev uvedl, že Bělorusko svá vojska rozmístilo na hranicích s Ukrajinou pod záminkou vojenského cvičení. Podle ní se v tomto prostoru nacházely i běloruské síly pro speciální operace.
11:39
27. 8. 2024
Slovenské úřady zrušily dočasnou ochranu proruskému ukrajinskému politikovi a podnikateli Arťomu Marčevskému. Českému serveru Deník N to potvrdilo slovenské ministerstvo vnitra. Marčevskij dříve žil v České republice, v březnu ho česká vláda přidala na národní sankční seznam.
Slovenské úřady přidělily Marčevskému ochranný status letos v dubnu. O zrušení takzvaného dočasného útočiště rozhodly 3. července, přičemž rozhodnutí se stalo vykonatelným 25. července. Marčevskij by se proto už neměl nacházet na Slovensku, píší slovenská média.
Marčevského v květnu na svůj sankční seznam umístila i Evropská unie spolu s prorusky orientovaným ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem a mediální platformou Voice of Europe.
10:02
27. 8. 2024
Ukrajinská armáda se pokouší proniknout do ruské Belgorodské oblasti, tvrdí podle agentury Reuters proruské kanály na telegramu. Boje v pohraničí podle nich trvají. „Právě teď se ukrajinské ozbrojené síly, asi 500 lidí, snaží prorazit v okolí (hraničních přechodů) Něchotějevka a Šebekino v Belgorodské oblasti,“ napsal prokremelský kanál Mash.
Oba přechody leží na hranici Belgorodské a ukrajinské Charkovské oblasti nedaleko města Charkov. Belgorodská oblast zároveň sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam ukrajinské jednotky vpadly na začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.
Kyjev ani Moskva se ke zprávám nevyjádřily.
08:12
27. 8. 2024
Nejméně dva lidé zahynuli ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Vedle mrtvých jsou i čtyři zranění, uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko použilo bezpilotní prostředky Šáhed íránské výroby.
07:36
27. 8. 2024
Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen - za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza. Celý článek čtěte ZDE.
07:04
27. 8. 2024
Výbuchy během noci zahřměly i v Kyjevě či ve městě Chmelnyckyj, uvedla ukrajinská média. Vojenská správa Kyjevské oblasti, která obklopuje hlavní město podle agentury Reuters hlásila, že protivzdušná obrana zasahuje proti nepřátelským dronům. Útoky následovaly v několika vlnách. Rusové vypustili desítky dronů a také vypálili tři hypersonické rakety Kinžal, napsala BBC na svém webu.
06:15
27. 8. 2024
Hrdinové Ukrajiny, vyznamenaní Zlatou hvězdou, mají dostat od státu vlastní byt. Příslušný výnos podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na dokument. Výnos vstoupil v platnost v den zveřejnění.
Status Hrdiny Ukrajiny byl podle dokumentu doplněn novou částí, ve které se praví, že „osobám, kterým byl udělen titul Hrdina Ukrajiny spolu s předáním řádu Zlaté hvězdy, může být udělena jednorázová adresná pomoc v podobě bytových prostor k trvalému obývání bez ohledu na to, zda tyto osoby jsou v pořadníku na zlepšení bytových podmínek“.
Dokument také uvádí, že v případě, že dotyčný je vyznamenán titulem a uvedeným řádem posmrtně, pak pomoc v podobě bytu může být poskytnuta členům jeho rodiny. Byty mají přidělovat ministerstva obrany, vnitra, zpravodajská služba, ochrana ústavních činitelů a tajná služba SBU, u kterých vyznamenaní sloužili či slouží.
06:13
27. 8. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Jedna žena přišla o život a další čtyři lidé utrpěli zranění při vzdušném útoku, který v noci na dnešek podnikla ruská vojska proti ukrajinskému městu Kryvyj Rih, oznámil předseda rady obrany města Oleksandr Vilkul. Ruská střela podle listu Ukrajinska pravda zasáhla hotel. Pod troskami podle Vilkula může být ještě pět dalších lidí.
Kryvyj Rih leží v Dněpropetrovské oblast, asi 350 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva.