„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, online reportáž kolem Ukrajiny se nyní odmlčí. Spustí se zase brzy ráno. Přejeme klidnou noc.

Rusko neobdrželo pozvánku na oslavy 80 let od vylodění v Normandii kvůli jeho agresivní válce na Ukrajině, informoval dnes Elysejský palác, tedy úřad prezidenta Francouzské republiky.

Vedle Stevena Seagala Putin vyznamenal také různé osobnosti kulturní, občanské, vojenské a politické sféry. Mj. matku 14 dětí, pachatele válečných zločinů na Ukrajině, kosmonauty, předsedy obou komor ruského parlamentu či moskevského starostu Sobjanina.

„Ukrajina byla známá obchodováním s lidmi, orgány, drogami, dětmi, biochemickými laboratořemi, fašismem a nacismem. A to jsou věci, že se z nich stále snažíme udělat naše bratry,“ přečetl poněkud nesmyslný projev americký herec Steven Seagal (a speciální představitel ruského ministerstva zahraničí) v Kremlu, kde jej Vladimir Putin vyznamenal Řádem přátelství. „Mnozí lidé říkají, že čelíme existenční hrozbě kvůli všem těmto podmínkám. Ale ve skutečnosti celému světu hrozí, že se dostane nebezpečně blízko ke vstupu do třetí světové války. Čelíme témuž monstru, snažícímu se pozřít, dobýt a ovládat svět skrze lži, dezinformace a manipulace.“

Srí Lanka tento měsíc zahájila vyšetřování nelegálního náboru některých svých občanů k účasti v konfliktu a identifikovala 455 bývalých srílanských vojáků, kteří bojují nebo bojovali na straně Ruska.

V červnu má Rusko navštívit srílanská delegace, která bude jednat o jejich návratu domů, včetně návratu 37 zraněných vojáků, uvedl ministr zahraničních věcí Tharaka Balasurija. „Situace v Rusku je velmi bezútěšná,“ řekl Balasurija novinářům. Dodal, že spolupracuje s ministerstvem obrany, aby zjistili počet lidí bojujících v Rusku. „Obdrželi jsme 455 stížností, domníváme se, že počet může být mnohem vyšší,“ dodal šéf srílanské diplomacie.

V souvislosti se situací na Ukrajině napadené Ruskem dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Praze zmínil podpůrné iniciativy jednotlivých spojeneckých zemí. Spojenci podporují Ukrajinu v bezprecedentních objemech, je podle něj ale nutností přijmout víceletý finanční závazek NATO tak, aby Ukrajina mohla s pomocí dlouhodobě počítat a podle toho plánovat. „Pomůže jí to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ uvedl. V souvislosti s úvahami o právu Ukrajiny na obranu formou útoků na cíle v zemi agresora konstatoval, že Ukrajina má právo se bránit a právo na sebeobranu zahrnuje i možnost útočit na legitimní vojenské cíle, tedy i ty na ruském území. Je to agresivní válka, kterou spustila Moskva, uvedl.

Při nočním úderu na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym byly poškozeny nebo zničeny čtyři ruské čluny typu Tuněc, dva trajekty a plavidlo lodivoda. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal ruský portál Astra, podle něhož pět lidí utrpělo zranění. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR na svém webu oznámila zničení dvou ruských člunů typu Tuněc pomocí bezposádkových plavidel. Moskva se k těmto zprávám nevyjádřila.

Severoatlantická aliance má v současné chvíli k dispozici jen asi pět procent kapacit protivzdušné obrany nezbytných k účinné ochraně východního křídla NATO. Nedostatek systémů potřebných pro případ války odhaluje zranitelnost Aliance a Evropy, píše deník Financial Times (FT) s odkazem na interní analýzu bloku.

Po sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Velké Británii jsou bezpečnostní služby v Evropě ve střehu před potenciální novou zbraní ruské války – žhářstvím a sabotážemi, napsal zpravodajský server The Guardian.

Země NATO v posledních dnech a týdnech vyvolávají další napětí a provokují Ukrajinu, aby pokračovala v nesmyslné válce s Ruskem, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ruská vojska zaútočila na Ukrajinu v únoru 2022, obsadila část jejího území a ve vojenské agresi vůči sousední zemi pokračují. Západní spojenci Kyjeva napadenou zemi podporují mimo jiné dodávkami zbraní.

Gubernátorka ruského Chantymansijského autonomního okruhu Natalija Komarovová, která loni čelila kritice za svůj výrok ohledně ruské války proti Ukrajině, oznámila rezignaci. Upozornila na to dnes agentura Reuters, která poznamenala, že osmašedesátiletá Komarovová byla jedinou ženou v čele ruských regionů a na ropu bohatý Chantymansijský autonomní okruh na Sibiři vedla od roku 2010.

„Končím ve funkci gubernátorky Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry. Učinila jsem takové rozhodnutí, přecházím na jinou práci,“ uvedla Komarovová na platformě Telegram, aniž by prozradila, co bude od nynějška dělat. Její funkční období končí až příští rok.

Rusko rozmisťuje další síly u severní části Charkovské oblasti, kde tento měsíc otevřelo novou frontu. Stále tam však nemá takový počet vojáků, aby mohlo v oblasti podniknout větší výpad, je přesvědčen hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informuje o tom agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron s několika evropskými státy jedná o vytvoření koalice, která by cvičila ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině. První instruktoři by do země, která se přes dva roky brání ruské invazi, mohli odjet už za několik týdnů nebo dokonce dnů, napsal dnes s odkazem na své zdroje francouzský deník Le Monde.

V Praze dnes začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která bude přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, by měla být válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání, několik českých politiků se setká například s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.

Dění v Praze sledujeme na Blesk.cz online.

Čína by mohla uspořádat mírovou konferenci o Ukrajině, které by se zúčastnili zástupci Moskvy i Kyjeva, je přesvědčen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. O jeho vyjádření informuje Reuters s odvoláním na agenturu RIA Novosti. Mírová konference o Ukrajině se v červnu uskuteční ve Švýcarsku, Rusko se jí však účastnit nebude.

„Sdílíme (čínský) postoj, že v první řadě je třeba se zaměřit na příčiny konfliktu a chránit právní zájmy všech stran, přičemž následné dohody musí být založeny na principu rovné a nedělitelné bezpečnosti,“ řekl Lavrov agentuře. Zároveň zdůraznil, že je nutné respektovat „realitu na místě“.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu Ukrajiny dvěma desítkami střel a více než 30 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Vzdušné síly Ukrajiny zároveň oznámily sestřelení sedmi řízených střel a všech bezpilotních letounů. Moskva hlásí mimo jiné likvidaci osmi střel ATACMS nad Azovským mořem a osmi dronů u anektovaného Krymu. Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj ve vojenské rozvědce píše, že Ukrajina zasáhla u Krymu pomocí bezposádkových plavidel dvě ruské lodi, pravděpodobně hlídkové čluny typu Tuněc.

Ruské invazní síly podle ukrajinského letectva zaútočily na Ukrajinu osmi protiletadlovými střelami S-300/S-400 v Charkovské oblasti, dále na napadenou zemi vyslali 11 řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných dronů typu Šáhed.

„Sestřeleno bylo sedm řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných bezpilotních letounů Šáhed 131/136 v Chmelnycké, Dněpropetrovské, Čerkaské, Kirovohradské, Záporožské, Oděské, Chersonské, Kyjevské a Vinnycké oblasti,“ dodalo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. O zbylých střelách, které se Ukrajincům nepodařilo sestřelit, se nezmiňuje.

Na Krymu byly slyšet noční exploze. Ruská loď, která hlídala Krymský most, byla pravděpodobně zničena, uvedl zdroj z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny.

 V Praze dnes začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která bude přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, by měla být válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání, několik českých politiků se setká například s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.

Po ranních úderech na Charkov zůstal na celé Ukrajině v platnosti letecký poplach, uvedl Reuters.

Rusko dnes brzy ráno odpálilo několik raket na ukrajinský Charkov. Údery zranily nejméně čtyři lidi a poškodily infrastrukturu, informovala agentura Reuters s odvoláním na představitele regionu.

Ihor Terechov, starosta druhého největšího ukrajinského města, které se v posledních měsících stalo častým terčem útoků ve více než dva roky trvající ruské agresi, na platformě Telegram napsal, že v důsledku úderů utrpěly čtyři osoby zranění, byl poškozen plynovod a vysypalo se mnoho oken. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov uvedl, že na Charkov bylo vypáleno osm střel a zasažena byla také obec severně od města.