Metál od Pavla? Velká čest, řekl v Praze šéf NATO a hlásí: „Ukrajina má právo útočit na území Ruska“
Závěrečnými tiskovkami bylo v Praze v pátek završeno dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států NATO. Akci, jejímž hlavním tématem byla válka na Ukrajině, provázela i řada bilaterálních jednání - několik českých politiků se setkalo například s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, který v Praze uvítal, že země NATO uvolňují omezení ohledně využití darů Ukrajinou.
- Na Pražském hradě ve čtvrtek odstartovalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí NATO. Tématem byla hlavně situace na Ukrajině.
- Dorazil například americký šéf diplomacie Antony Blinken či britský šéf diplomacie David Cameron.
- Přítomný je i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, od prezidenta Petra Pavla dostal Řád TGM.
- Ve čtvrtek večer byla pro ministry na Pražském hradě přichystána galavečeře.
- Pro Stoltenberga bylo velkou ctí, že ve čtvrtek obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla. Českou hlavu státu respektuje i pro její oddanost NATO a transatlantickému spojenectví, řekl v Praze šéf Aliance.
- Otázky další podpory Ukrajiny, včetně možnosti napadené země používat dodávky západního vojenského materiálu i na území ruského agresora, dominovaly druhému dni neformálního setkání ministrů zahraniční NATO v Praze.
- Jednání bylo přípravou na červencový summit aliance ve Washingtonu, kde by se mělo jednat mimo jiné o návrhu Stoltenberga, aby spojenci přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně.
- Stoltenberg v rozhovoru s ČTK řekl, že pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími.
Petr Pavel udělil Jensovi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Ocenil jej za podíl na upevňování demokracie v České republice a uznal přínos, kterým šéf NATO přispěl k evropské bezpečnosti i transatlantickým vztahům.
„Znamená to pro mě hodně,“ řekl Stoltenberg. Za velkou čest označil to, že obdržel státní vyznamenání pojmenované po prvním československém prezidentovi. Připomněl, že s Pavlem spolupracoval v NATO.
Stoltenberg: Pavla respektuji
Bývalý norský premiér Stoltenberg stojí v čele NATO od roku 2014, zástupci členských států mu naposledy loni v létě prodloužili funkční období o další rok do letošního září. Pavel byl od června 2015 po tři roky předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v alianci. „Respektuji ho, jeho oddanost NATO a transatlantickému spojenectví,“ dodal Stoltenberg.
Stoltenberg vedle toho v Praze uvítal, že země NATO uvolňují omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Vzhledem k otevření nové fronty u Charkova, která kopíruje hranici s Ruskem, by nedávalo smysl, kdyby Ukrajina při své sebeobraně byla omezená při využívání dodané výzbroje i na ruském území, řekl po neformálním setkání ministrů zahraničí NATO v Praze.
Umožňují používání zbraní i mimo Ukrajinu
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov.
Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita může Ukrajina ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Totéž dnes v Praze zmínili ministři Švédska, Estonska či Polska, naopak například podle italských zákonů využití darů na ruském území možné není.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken komentoval rozhodnutí tak, že podpora USA ve prospěch Ukrajiny se v posledních dvou letech vyvíjí podle aktuálních potřeb. „A podle toho, co se děje na bitevním poli. Aby Ukrajina měla to, co potřebuje, když to potřebuje. Abychom to dělali efektivně a cíleně,“ uvedl.
Ukrajinci v posledních týdnech o úpravu pravidel žádali kvůli dění u Charkova, dodal. „Do budoucna budeme dělat to, co doposud - přizpůsobovat se aktuální situaci,“ řekl.
Právo Ukrajiny na útoky na legitimní ruské cíle
Stoltenberg řekl, že válka se vyvíjí a uvolňování omezení ze strany spojenců vítá. „Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ uvedl. Rusko eskaluje válku otevřením nového bojiště u Charkova, které kopíruje hranice, takže útočí z ruského vnitrozemí. „Jedinou možnou reakcí je, aby mohla Ukrajina útočit také na ruské území,“ konstatoval. Vždy však půjde o národní rozhodnutí, doplnil Stoltenberg.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Stoltenberga vyhrožuje od počátku konfliktu Západu. „Kdybychom výhrůžkám na začátku ustoupili, nemohli bychom Ukrajinu podporovat vůbec. Putin se samozřejmě snaží nám bránit v tom, abychom Ukrajině poskytovali výzbroj, pokročilé systémy protivzdušné obrany, bojové letouny, ale my podporu zvyšujeme,“ řekl v Praze šéf NATO.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou jste věnovali našemu online přenosu z neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v Praze. Jednání skončilo a tím končí i naše zpravodajství z této akce. Hezký zbytek dne.
„Ministři zahraničních věcí ukončili dvoudenní jednání v Praze. Spojenci dosáhli pokroku v přípravách na summit NATO ve Washingtonu a shodli se, že poskytování podpory Ukrajině by mělo zůstat hlavní prioritou,“ informovala na síti X mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.
#NATO Foreign Ministers concluded 2 days of meetings in Prague. Allies made progress on preparations for the #NATOSummit in Washington and agreed that providing support to #Ukraine should remain a top priority.
— NATO Spokesperson Farah Dakhlallah (@NATOpress) May 31, 2024
➡️ https://t.co/Rlb7GuepQ3#ForMin pic.twitter.com/C2mOYvtgJo
„Pane ministře, vy neděláte domácí politiku.“ „Správně, děkuji,“ přerušil pohotově Blinken dotaz amerického novináře. Ale ten se nenechal zarazit a zeptal se na včerejší odsouzení Donalda Trumpa.
„K tomu opravdu nemám co říci. Vedli jsme tady diplomatické rozhovory, které nebyly ničím jiným než diplomatickými rozhovory,“ reagoval americký šéfdiplomat.
Blinken: Rusko na Ukrajině neskončí. Stupňuje i sabotáže na Západě
Rusko podle šéfa americké diplomacie Blinkena kromě ofenzivy na Ukrajině stupňuje i kyberútoky a sabotáže na Západě. Hybridní útoky zaznamenali téměř všichni spojenci, konstatoval. Blinken po pražském zasedání řekl, že není přehnané mluvit o nynějšku jako o kritické chvíli v oblasti mezinárodní bezpečnosti.
„V posledních týdnech jsme viděli zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, vidíme kyberútoky vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací,“ uvedl.
Jednání v Česku označil za velmi produktivní a kvalitní přípravu před červencovým summitem ve Washingtonu. „Na summitu podnikneme konkrétní kroky, aby se Ukrajina přiblížila k NATO a aby existoval most vůči členství. NATO pomůže vybudovat budoucí síly Ukrajiny, které odstraší další agrese a zajistí její obranu,“ dodal Blinken.
Sázky kolem dění na Ukrajině podle Blinkena aktuálně nemohou být vyšší. „Pokud Rusko půjde dál, tak na Ukrajině neskončí. Je potřeba se mu postavit, nadále podporovat Ukrajinu a ukazovat naše odhodlání se bránit, posílit bezpečnost Evropy, USA a všech svobodných zemí na světě,“ doplnil.
Ministři zahraničí zemí NATO dnes jednali v pražském Černínském paláci asi tři a půl hodiny, zhruba o půl hodiny víc než bylo v plánu. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) každý z ministrů hovořil o tom, co je pro jeho zemi důležité.
„Většina doby se týkala otázek Ukrajiny, ale například i tomu, jak řešit hybridní hrozby,“ uvedl. Debata se týkala také tichomořské oblasti a jihu Evropy.
Stoltenberg po jednání také řekl, že chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Očekává, že na summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Česko podle Lipavského záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.
Lipavský ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
Je to blbý,svého provokatéra vymažete,máte vymazat všechno,protože teď nikdo neví o čem je řeč.Jenom vy.A o to jde? 😨