Polsko se chystá na útok z Ruska: Bunkry, příkopy, minová pole za desítky miliard!

Aktualizováno -
31. května 2024
15:54
Autor: mav, swp, ČTK - 
31. května 2024
05:00

Polsko ohlásilo ambiciózní plán Štít Východ na posílení obranyschopnosti východní hranice. Pro případ ruské invaze vybuduje komplexní opevnění, systémy elektronické výstrahy i třeba silnice pro přesuny vojsk. Vedle hrozby vpádu armády ale míní čelit i asymetrickému konfliktu – migrantům z třetího světa, které Bělorusko nabádá k pokusům o nelegální překročení polské hranice.

„Přijali jsme rozhodnutí investovat do bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých (cca 58 mld. Kč). Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne,“ ohlásil premiér Donald Tusk před dvěma týdny.

Projekt připravuje meziresortní tým zahrnující ministerstva obrany, životního prostředí, infrastruktury, státního majetku a vnitra a administrativy. Podrobnou koncepci a umístění ženijního opevnění připraví tým generálního štábu polské armády.

Rusko se na Ukrajině nezastaví, zaznělo v Praze

Poláky zneklidňuje nadále i ruský postup na Ukrajině. A sázky kolem dění na Ukrajině podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena aktuálně nemohou být vyšší.

„Pokud Rusko půjde dál, tak na Ukrajině neskončí. Je potřeba se mu postavit, nadále podporovat Ukrajinu a ukazovat naše odhodlání se bránit, posílit bezpečnost Evropy, USA a všech svobodných zemí na světě,“ varoval na setkání ministrů zahraničí zemí NATO v Praze.

Poláci chystají základny, stožáry i senzory

„Po celé délce hranic s Ruskem a Běloruskem mají být mimo jiné vybudována opevnění a další ženijní překážky, které mají bránit nepříteli,“ uvádí deník Rzeczpospolita (RP).

Armáda plánuje instalaci elektronických systémů pro detekci, varování a sledování nepřítele, osm předsunutých operačních základen, logistické uzly (včetně zbraní a munice) a infrastrukturu pro protidronové systémy. Podél hranice bude umístěn systém energeticky autonomních základnových stanic (stožárů), zabezpečená vojenská komunikace, různé senzory – a systémy budou využívat umělou inteligenci.

Takhle se Polsko chce bránit. Takhle se Polsko chce bránit. | Infografika polského ministerstva obrany
Zmiňují se rozsáhlé práce včetně třeba lesnických, vybudování rokád (cest podél hraničního pásu k přemisťování vojsk), přírodní překážky jako náspy nebo regulace řek. Postaví se bunkry, sklady, nová kasárna či hangáry letectva. Mosty budou připraveny k odstřelu v případě války. Armáda naplánuje, kde by vytvořila minová pole, kdyby se soupeř připravoval k útoku.

„Národní program odstrašení a obrany Štít Východ je největší operací na posílení východní hranice Polska a východního křídla NATO od roku 1945,“ řekl místopředseda vlády Władysław Kosiniak-Kamysz na prezentaci na Generálním štábu polské armády. „Kroky vlády jsou v souladu s odstrašujícími a obrannými plány NATO a Evropské unie,“ cituje ho RP. Hlavně půjde o hranice s Běloruskem a Ruskem (totiž Kaliningradskou oblastí), avšak posílení se připravuje i u přátelských zemí – Ukrajiny a Litvy – s nimiž bude Varšava své kroky koordinovat.

„Hlavním důvodem je zvýšení odolnosti státu a také odstrašení a příprava na obranu pohraničí. Chápu tento aspekt nejen v kontextu vysoce intenzivního a symetrického konfliktu, ale i konfliktu asymetrického a hybridního,“ říká náčelník generálního štábu polské armády generál Wiesław Kukuła.

Proti migrantům s hevery

Zároveň pohraniční stráž začala posilovat zábrany proti nelegálnímu překračování hranice. Ta s Běloruskem je dlouhá 418 km; na necelé polovině (v délce 186 km) stojí od roku 2022 5,5 m vysoká ocelová bariéra. Doplňuje ji na 206 km tzv. elektronická zábrana, tedy systém kamer a čidel.

„Po dvou letech zkušeností vidíme některé nedostatky a nedokonalosti zábrany, která v současnosti funguje, hodláme ji zlepšit,“ uvedl vrchní velitel pohraniční stráže genmjr. Robert Bagan podle agentury PAP. Přidají se další kamery, ocelové zábrany se posílí, neboť je lze snadno ohnout s pomocí heveru. Proti přelézání s pomocí žebříku má zase chránit žiletkový drát – tzv. harmonika.

„Tlak nelegální migrace se zvyšuje, počet pokusů o nelegální překročení hranice výrazně roste a agresivita těchto osob se zvyšuje. Snaží se prosadit přes hranici ve velkých skupinách, které vznikají s podporou běloruských služeb, od počátku jsou běloruskými službami podporovány,“ uvedl v pondělí Czesław Mroczek, náměstek ministra vnitra. „Práce na posílení bariéry na hranicích již byly zahájeny. Uvažujeme také o vybudování druhé linie zábran,“ řekl pro Polský rozhlas.

Podle pohraniční stráže se za uplynulý víkend pokusilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit více než 630 osob. Došlo i k útokům na polské hlídky, jeden pohraničník skončil v nemocnici – migrant ho pobodal nožem, informoval náměstek.

Pohraniční stráž a policie zadržely ty tři víkendové dny celkem 11 osob za napomáhání při organizování nelegálního překročení hranice. Jedná se o šest Ukrajinců, dva občany Turkmenistánu a tři Bělorusy, kteří se pokoušeli o převoz cizinců. Celkem od začátku roku zadrželi Poláci 176 převaděčů a organizátorů nelegálních přechodů hranic.

Video  Běloruské vrtulníky přistiženy při tajném vletu do Polska  - reprofoto Twitter @_Nex3_
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa