Polsko „opevní“ hranice s Ruskem a Běloruskem, oznámil Tusk. Štít vyjde na 58 miliard
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.
Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině, než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne,“ řekl Tusk podle serveru Wirtualna Polska. Práce podle šéfa vlády již začaly, o detailech se nezmínil.
Polsko, které sousedí s nejzápadnější ruskou enklávou, Kaliningradskou oblastí, a Běloruskem, se obává, že by se mohlo stát příštím cílem ruské agrese. Na obranu vynakládá okolo čtyř procent hrubého domácího produktu, což je nejvíce z členských zemí NATO, napsala agentura AFP a připomněla polské nákupy zbraní zejména americké a jihokorejské výroby.
Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký ruský spojenec, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska, napsala agentura Reuters. Připomněla, že již za předchozí vlády byl na polsko-běloruské hranici postaven plot dlouhý 180 kilometrů a vysoký 5,5 metru s cílem ochránit zemi před nelegální migrací. Plot doplňuje systém kamer a senzorů.
Pokusy překonat tuto bariéru ale neustávají, jen v dubnu jich bylo více než 5 300, což je značný nárůst oproti březnu, kdy jich bylo přibližně 3 400, dodala Wirtualna Polska.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
