Polsko „opevní“ hranice s Ruskem a Běloruskem, oznámil Tusk. Štít vyjde na 58 miliard
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.
Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině, než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne,“ řekl Tusk podle serveru Wirtualna Polska. Práce podle šéfa vlády již začaly, o detailech se nezmínil.
Polsko, které sousedí s nejzápadnější ruskou enklávou, Kaliningradskou oblastí, a Běloruskem, se obává, že by se mohlo stát příštím cílem ruské agrese. Na obranu vynakládá okolo čtyř procent hrubého domácího produktu, což je nejvíce z členských zemí NATO, napsala agentura AFP a připomněla polské nákupy zbraní zejména americké a jihokorejské výroby.
Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký ruský spojenec, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska, napsala agentura Reuters. Připomněla, že již za předchozí vlády byl na polsko-běloruské hranici postaven plot dlouhý 180 kilometrů a vysoký 5,5 metru s cílem ochránit zemi před nelegální migrací. Plot doplňuje systém kamer a senzorů.
Pokusy překonat tuto bariéru ale neustávají, jen v dubnu jich bylo více než 5 300, což je značný nárůst oproti březnu, kdy jich bylo přibližně 3 400, dodala Wirtualna Polska.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
