Temné varování šéfa NATO: Pokud Rusko na Ukrajině vyhraje, může napadnout i další země
Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag.
„NATO neusiluje o válku s Ruskem,“ zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. „Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí,“ poznamenal zároveň. Podle Stoltenberga totiž neexistuje žádná záruka, že se ruská agrese nerozšíří i na další země, pokud vyhraje válku na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko, dříve se ale podobně vyjadřoval i o Ukrajině, takže například polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz se už nechal slyšet, že mu nevěří.
Podle Stoltenberga je teď nejlepší obranou podporovat Ukrajinu a investovat do vojenských schopností NATO. „Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ uvedl. Proto je podle něj nutné rychleji rozšířit průmyslovou základnu, aby se daly zvýšit vojenské dodávky na Ukrajinu a zároveň doplnit zásoby v zemích NATO. „To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu,“ míní.
Putin, který už téměř dva roky vede válku proti Ukrajině, podle Stoltenberga připravuje ekonomiku své země na dlouhou válku. „Protože Rusko připravuje celou svou ekonomiku na válku, musíme i my udělat více pro naši bezpečnost.“
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
