Temné varování šéfa NATO: Pokud Rusko na Ukrajině vyhraje, může napadnout i další země
Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag.
„NATO neusiluje o válku s Ruskem,“ zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. „Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí,“ poznamenal zároveň. Podle Stoltenberga totiž neexistuje žádná záruka, že se ruská agrese nerozšíří i na další země, pokud vyhraje válku na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko, dříve se ale podobně vyjadřoval i o Ukrajině, takže například polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz se už nechal slyšet, že mu nevěří.
Podle Stoltenberga je teď nejlepší obranou podporovat Ukrajinu a investovat do vojenských schopností NATO. „Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ uvedl. Proto je podle něj nutné rychleji rozšířit průmyslovou základnu, aby se daly zvýšit vojenské dodávky na Ukrajinu a zároveň doplnit zásoby v zemích NATO. „To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu,“ míní.
Putin, který už téměř dva roky vede válku proti Ukrajině, podle Stoltenberga připravuje ekonomiku své země na dlouhou válku. „Protože Rusko připravuje celou svou ekonomiku na válku, musíme i my udělat více pro naši bezpečnost.“
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
