Putin během rozhovoru s Carlsonem: Podivný třes nohy! Musel si ji přidržovat rukou
O první západní rozhovor s ruským vládcem Vladimirem Putinem od začátku invaze na Ukrajinu se tento týden postaral americký novinář Tucker Carlson. V kontroverzním interview, které jak Putin, tak Carlson pojali jako propagandistické povídání si o Rusku, zaznělo mnoho. Lidé na internetu si ale všimli nejen slov. Na videozáznamu z rozhovoru je vidět moment, kdy Putin dostane záhadný tik do nohy, kterou musí uklidňovat svou rukou.
Rozhovor, kvůli kterému Carlson – přítel amerického exprezidenta Donalda Trumpa a bývalý hvězdný moderátor stanice Fox News – přijel až do Moskvy, trvá dvě hodiny. A celé tyto dvě hodiny jsou natočené na videozáznamu, který Carlson zveřejnil na síti X. Takto dlouhé video s Putinem bylo v posledních měsících nevídané, ač je jasné, že nemohlo vzniknout bez přísného dohledu Kremlu.
Ep. 73 The Vladimir Putin Interview pic.twitter.com/67YuZRkfLL
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) February 8, 2024
Přesto je v něm jeden moment, který Kreml neuhlídal a který na Putina nevrhá příliš pozitivní světlo. Ruskému prezidentovi, sedícímu na židli, začne škubat noha. Je vidět, že ji chvíli nedokáže ovládat, tak použije ruku, aby ji zklidnil. Dělá u toho v obličeji bolestnou grimasu. Celý tento moment trvá jen pár sekund, přesto se stal virálním na sociálních sítích.
Tik znovu rozpoutal debatu, jak je na tom Putin zdravotně. Že trpí nejrůznějšími nemocemi, se spekuluje minimálně od začátku invaze. Například v říjnu telegramový kanál General SVR, za kterým má stát bývalý vysoce postavený příslušník ruské zahraniční rozvědky (to není potvrzené), napsal, že Putin měl infarkt a musel být resuscitován. Ruský prezident má trpět rakovinou slinivky a Parkinsonovou chorobou a užívat steroidy.
Kvůli těmto potížím má Putin podle kanálu pravidelně používat dvojníky, které údajně posílá i na zahraniční cesty. Japonský televizní kanál TBS dokonce minulý rok nechal analyzovat záznamy s Putinem umělou inteligenci a ta vyhodnotila, že prezident využívá minimálně tři dvojníky.
Kreml tyto zvěsti odmítá. „Všechno je s ním (Putinem, pozn. red.) v pořádku,“ utahoval si podle agentury Reuters ze západních zpráv minulý rok prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Debaty o nemocech označil za „fake news“. Putin, kterému je momentálně 71 let, znovu kandiduje v ruských prezidentských volbách, které se budou konat v březnu. A nutno dodat, že kdyby trpěl tím vším, co je mu přisuzováno, už by nejspíš byl dávno po smrti.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
