Lhal a dělal ze sebe oběť. Co zaznělo v Putinově bouřlivém rozhovoru a jak manipuloval?
Institut pro studium války (ISW) analyzoval rozhovor ruského prezidenta Vladimira Putina s Tuckerem Carlsonem a dospěl k závěru, že jej Putin využil k šíření nepravd, překrucování historie a vykreslování Ruska jako oběti, a nikoli jako agresora, kterým ve skutečnosti je. Na Putinovy lži upozornil deník Pravda.
„Putin se také pokusil rozhovor využít k absurdnímu postavení Ruska do role ukřivděné strany, nikoli iniciátora nevyprovokované dobyvačné války proti Ukrajině. Putin lživě tvrdil, že válku na Ukrajině v roce 2014 zahájili ukrajinští ‚neonacisté' a že ruská invaze v plném rozsahu je pokusem tuto válku ukončit. Putin také zopakoval otřepanou ruskou rétoriku, která ruskou anexi Krymu a intervenci v Donbasu v roce 2014 a plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 prezentuje jako obranné kampaně zaměřené na ochranu ruského lidu a ruského národa.“
Analytici zdůrazňují, že cílem této informační operace je zakrýt jasnou skutečnost, že Rusko v roce 2022 zahájilo agresivní válku proti svému sousedovi, a zamlžit Západu, k čemu skutečně došlo. ISW opakuje, že v rozhovoru ruský prezident „pokračoval ve svých pokusech ospravedlnit invazi na Ukrajinu v letech 2014 a 2022 jako reakci na akce Ukrajiny a Západu“.
„Putin lživě tvrdil, že „puč“ na Ukrajině podporovaný USA v roce 2014 přinutil Rusko k invazi na Krym a k zahájení vojenských operací v Donbasu v témže roce. Rovněž tvrdil, že Ukrajina zahájila vojenskou operaci v Donbasu počínaje rokem 2014 a že Ukrajina neplní minské dohody zakládající příměří, které Putin porušil v únoru 2022.“
Analytici rovněž poznamenali, že Putin obvinil NATO, že údajně využívá Ukrajinu k budování vojenských základen pod záminkou výcviku ukrajinských sil. „Na Ukrajině nebyly a stále nejsou žádné vojenské základny NATO. Cílem těchto narativů je podpořit Putinovy dlouhodobé výzvy k ‚demilitarizaci' Ukrajiny, které mají pravděpodobně za cíl zbavit Ukrajinu prostředků k obraně a umožnit Rusku vnutit Ukrajině svou vůli silou, kdykoli se Kreml rozhodne,“ zdůraznila ISW.
Putin v rozhovoru definoval „denacifikaci“ jako zákaz všech neonacistických hnutí na Ukrajině a odstranění osob údajně podporujících nacistickou ideologii. Vyzdvihl zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. ISW se domnívá, že tato prohlášení ruského vůdce jsou dalším důkazem toho, že Putin by nejraději odstranil současné ukrajinské vedení a nahradil ho takovým, které by bylo pro Kreml přijatelnější. Vyzýval i k „neutralitě“ Ukrajiny.
Kromě toho analytici poznamenali, že ruský prezident pokračoval v šíření zkreslených verzí historie a snažil se popřít ukrajinskou státnost a národnost.
„Pokračoval v dlouhodobých ruských informačních operacích s cílem popřít existenci ukrajinské státnosti a identity. Putin tvrdil, že Ukrajinci jako národ v podstatě neexistují a že Ukrajinci jsou skutečně Rusové, kteří se hlásí k umělé národní identitě, vyfabrikované různými vnějšími politickými aktéry za účelem oslabení schopnosti Ruska kontrolovat své pohraničí s ostatními evropskými mocnostmi. Putin za tímto účelem přepsal staletí dějin.“
Analytici zdůrazňují, že Putin důsledně popírá ukrajinskou suverenitu, státnost a identitu, aby ruskou invazi v plném rozsahu vykreslil jako pokus o znovuzískání údajně „historicky ruských zemí“ a jako „humanitární úsilí o ochranu etnických Rusů a rusky mluvících obyvatel“, které Rusko označuje za „krajany v zahraničí“.
ISW dodává, že Putin také pravidelně a záměrně zneužívá definici „etnického Rusa“ a mylně do ní zahrnuje Ukrajince, aby podpořil širší koncept „ruského světa“, a ospravedlnil tak revanšistické nároky Ruska na Ukrajinu a její obyvatele i jeho širší imperialistické ambice. „Žádné Putinovo přepisování dějin neospravedlňuje ruskou invazi na Ukrajinu,“ zdůraznila ISW.
Putin prý také znovu vyjádřil svůj pokřivený světonázor o oslabení Západu a rozpadu NATO jako předpokladu pro vytvoření multipolárního světa pod vedením Ruska. Rozšiřování a existenci NATO opět vykreslil jako hrozbu pro Rusko a jakýkoli budoucí světový řád pod vedením Ruska a Číny.
„Putin se stále častěji odvolává na záměrně široké, vágní a pseudohistorické pojetí ruské suverenity, aby normalizoval dobyvačné války a ospravedlnil ruské cíle při prosazování Putinovy vůle na Ukrajině i mimo ni. Dlouhodobě vznáší požadavky na restrukturalizaci NATO způsobem, který by ztížil jeho schopnost odolávat budoucím ruským vojenským agresím, ať už se jedná o dobyvačná tažení nebo snahy o zavedení ruské kontroly nad zeměmi, které Kreml považuje za země v ruské sféře vlivu.“
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Ruský prezident se také pokusil využít tento rozhovor k šíření dezinformace, že Rusko má údajně zájem ukončit válku na Ukrajině jednáním. Analytici poznamenali, že v průběhu celého rozhovoru, kdy se hovořilo o vyjednávání, Putin demonstroval, že Rusko nemá zájem o smysluplné a legitimní rozhovory a že stále usiluje o zničení Ukrajiny jako státu.
Ruský prezident rovněž předvedl své „všeobjímající nepřátelství vůči Západu a lživě jej obvinil z toho, že donutil Rusko k útoku na Ukrajinu“. „Kreml toto předstírání zájmu o jednání pravidelně zintenzivňoval, aby podkopal západní podporu Ukrajině a degradoval úsilí o vyslání další bezpečnostní pomoci Ukrajině.“
Kreml v posledních týdnech zintenzivnil rétoriku, která naznačuje, že Rusko nadále sleduje územní cíle na Ukrajině, což by podle hodnocení ISW znamenalo úplnou kapitulaci Ukrajiny a Západu. ISW nadále hodnotí, že Putinova vyjednávací pozice se nezměnila: „Stále usiluje o zničení Ukrajiny a snaží se využít příměří k nastavení příznivých podmínek pro ruskou armádu k zahájení následné, úspěšnější ofenzivě proti Ukrajině,“ zdůrazňují analytici.
