18°C
Rusové pátrají po viceprezidentovi Gazprombanky. Volobujev bojuje proti Rusku na Ukrajině
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku.
Gazprombank, na kterou je napojena také plynárenská společnost Novatek, je jednou z klíčových institucí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropa právě přes tuto banku platila za ruský plyn.
Kommersant připomíná, že v průběhu loňského roku Volobujev na sociálních sítích psal o účasti v bojích a také ukázal ukrajinská vyznamenání, která obdržel. Loni v říjnu jej ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam zahraničních agentů s odůvodněním, že „otevřeně vystupoval na podporu ukrajinského režimu, vyslovil se proti speciální vojenské operaci a vstoupil do jednotky ukrajinských ozbrojených sil“. Speciální vojenskou operací Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu.
Volobujev, který je původem Ukrajinec, byl viceprezidentem Gazprombanky do března 2022, než odcestoval z Ruska a vstoupil do řad kyjevské domobrany, aby bránil vlast se zbraní v ruce, jak napsal ruský server The Insider.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
Volobujev tehdy v interview poskytnutém serveru The Insider a ukrajinskému webu Liga.net uvedl, že Gazprom nejspíše přímo řídí ruský prezident Vladimir Putin. Vyslovil podezření, že některé tehdejší sebevraždy vysoce postavených ruských manažerů, například prvního viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva či hlavního účetního Novateku Sergeje Protoseni, byly ve skutečnosti zamaskované vraždy.
Volobujev pracoval v Gazprombance šest let jako expert na vztahy s veřejností a 16 let řídil tiskové oddělení banky. Jeho přátelé v Rusku jej po vypuknutí války prosili, aby nikomu neříkal, že je Ukrajinec, zatímco jeho příbuzní na Ukrajině se za něj styděli, že žije v Rusku a pracuje pro Rusy.
„Nemohl jsem už v Rusku vydržet. Národností jsem Ukrajinec, narodil jsem se v Ochtyrce (v Sumské oblasti) a nemohl jsem už dál přihlížet, co Rusko dělá v mé vlasti,“ řekl o svém odjezdu z Ruska. Dodal, že by se chtěl očistit od ruské minulosti a že svou účast v bojích bere jako pokání.
„Je to zločin, spáchaný Putinem, ruským režimem i ruským národem. Protože tady nevraždí Ukrajince Putin, nekrade záchodové mísy Putin, neznásilňuje Putin. To dělá ruský lid. Zodpovědný za to jsem i já, přestože jsem Ukrajinec. Stydím se za to, litovat toho budu celý život,“ řekl o válce Volobujev v tehdejším interview.
Video
Ukrajinští piloti virtuálně trénují na F-16.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
