Putinovi vojáci hromadně utíkají z fronty navzdory hrozbám smrtí. Popsali katastrofální podmínky
Podle britského deníku Daily Mail přibývá ruských vojáků, kteří jsou nespokojeni s ruskými veliteli, špatnými hygienickými podmínkami na frontě či nedostačujícím výcvikem. V poslední době se množí zprávy o ruských dezertérech, také dochází ke kapitulacím. Někteří vojáci se obracejí na charitativní organizaci s prosbou o pomoc ohledně vyhnutí se boji.
Celá četa ruské armády utekla ze svých pozic v přední linii a pokusila se utéct na Krym, když jim velitele hrozili popravou za dezerci, tvrdí Ukrajina. Oleksandr Štupun, mluvčí Obranných sil sektoru Tavria, řekl, že „téměř 40 útočníků se nedávno pokusilo utéct na poloostrov“, který Rusko okupuje od roku 2014.
„Mluvím o téměř celé četě ruské armády. Objevily se zprávy, že jsou pronásledováni, aby se vrátili zpátky,“ okomentoval pro ukrajinskou Espreso TV a dodal, že dezertéři jsou ozbrojeni.
Vojenský mluvčí také uvedl, že mrazy a nehygienické podmínky přiměly dalších 30 ruských vojáků, aby se vzdali během pouhých čtyř dnů.
„Iluze už si nedělají“
Dezerce v ruské armádě přibývají, jelikož válka na Ukrajině trvá již téměř dva roky, vojáci žijí ve špatných podmínkách a ruská armáda se také potýká s vysokými počty ztrát.
Štupun řekl, že branci, kteří postrádají výcvik a bojové zkušenosti, se bojí fyzického násilí ze strany velitelů, včetně popravy, pokud by odmítli bojovat. „Tohle je způsob, jakým je nutí bojovat. Vyvíjí na ně tlak fyzicky i psychicky. Nově zmobilizovaní vojáci, kteří byli teprve nasazeni, ještě neviděli ty horory a nechápou, co se děje. Proto odmítají jít znovu bojovat ti, kteří už byli na útočných misích a nějak přežili, bojí se tam jít znovu,“ popsal vojenský mluvčí.
Minulý měsíc jedna charitativní organizace uvedla, že od dubna obdržela více než 1 000 žádostí od ruských vojáků ohledně pomoci se vyhnout boji. „Od mobilizace uplynul rok. Pokud někteří lidé měli stále ještě naději, že by mohli jít po určité době služby domů, nyní si takové iluze nedělají,“ řekl Sergej Krivenko, šéf lidskoprávní organizace nazvané Graždanin. Armija. Pravo (Občan. Armáda. Právo).
„Vojáci vidí, že zde není žádné střídání. Dokonce i vážně zranění muži se po hospitalizaci vracejí zpátky na frontu,“ dodal Krivenko.
Nedostatek výcviku zanechal ruské síly zranitelné a jejich hněv narůstá, jak ostatně dokazuje video, kde je vidět ruské vojáky, jak si stěžují na nedostatek zkušeností v zacházení se zbraněmi před odesláním na frontu.
Jak válka trvá, Putinovy síly po sobě na frontě zanechávají obrovské ztráty. Velká Británie minulý měsíc varovala, že pokud nedojde ke změně, ruské síly by mohly přijít až o 500 000 vojáků do roku 2025.
Průměrný denní počet zraněných nebo mrtvých ruských vojáků vzrostl v průběhu roku 2023 o téměř 300 denně ve srovnání s rokem 2022, uvedla britská Národní bezpečnostní agentura.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
