Šéf NÚDZ Jiří Horáček v Hráčích: Děti a mobily? Narušují vývoj!

Nedá se říci, že by Horáček bil na poplach, protože si uvědomuje i přínosy nových technologií. Zároveň ale má data, podle kterých je třeba chránit ty nejmladší. „Publikovali jsme řadu prací o tom, jak se sociální sítě a mobilní telefony podílely na narušení psychického zdraví během covidu. Vlastní opatření jsou ale věc pro jiné. V Norsku se plánuje zákaz chytrých telefonů do devíti let a výrobci tam pro ně začínají dodávat telefony tlačítkové. Česká společnost je v tomto hodně liberální. Je třeba o tom mluvit rozumně, říci, o co nám všem jde, a snížit dopad mobilních technologií na psychické zdraví dětí. My jsme dětem vytvořili složitý svět, který jim narušuje psychomotorický vývoj,“ řekl Horáček v Hráčích a dodal, že už pětileté a šestileté děti si umí na mobilech navzdory všem zákazům a zámkům, které jim tam rodiče instalují, najít klidně i pornografii.

Klinicky rizikovější je, když mobil mají

V Česku ale nejsme tak daleko jako v Norsku. Ani laická veřejnost si totiž není jistá tím, zda dětem tuto technologii do určitého věku zakázat. „Nedávno jsem jednal s řediteli různých škol ve Středočeském kraji a byli tam učitelé, kteří říkali: my to zakázat zkusili, ale museli jsme to odvolat kvůli rodičům, kteří chtěli mít možnost své děti kontrolovat. Jiní učitelé říkali, že to nešlo, protože děti to obcházely,“ tvrdí Horáček.

Na dotaz, zda je tedy lepší mobil dítěti dát s tím, že mu hrozí všemožná rizika, anebo mu ho nedat a v kolektivu z něho udělat terč, šéf NÚDZ nemá jasnou odpověď. „Škodlivé je obojí. Když má dítě v rukou neustále telefon, dochází k rozvoji poruch pozornosti a mění se celý motivační systém toho člověka. Úspěšnost vývojářů mobilních aplikací se měří tím, jak často uživatel do aplikace vstoupí a také jak dlouho tam visí. To znamená, že na jedné straně máme malé dítě, na druhé straně vývojáře, kteří vytvářejí sofistikované metody, aby ty děti lapili. Je to asymetrický vztah. A pak je tady to riziko, že dítě bude chodit do třídy, kde jediné nebude mít telefon, a bude obtížně hledat pozici v té hierarchii. Co je horší, je těžké říci…“

Sám šéf NÚDZ má dospělé děti, ale kdyby prý měl malé dítě v dnešní době a stál před tou volbou, nakonec by mu chytrý telefon nedal. „Já bych asi byl spíš opatrný s mobilními technologiemi, protože jednou narušený motivační systém a pozornost jako taková je věc, která se napravuje hůř než stydlivost a postavení v kolektivu. Vznikají tady dva možné problémy a ten první (důsledky nadměrného používání mobilů – pozn. red.) je klinicky závažnější,“ tvrdí.

Mladý člověk si pomyslí, že je nemocný

A také zasvěceně vysvětluje, jak digitální technologie působí a vlastně i útočí na dětskou (potažmo i dospělou) mysl do té míry, že si některé děti myslí, že mají diagnózu. Což se nakonec projeví i příznaky, které je třeba léčit. „Když se člověk necítí dobře proto, že v noci nespí a kouká do telefonu, má emoční dysregulaci. Necítí se dobře, svoji hodnotu odvozuje od ‚lajků‘, dívá se na sebe očima druhých lidí a těžko hledá vlastní hodnotu. Ty děti jsou nespokojené, nešťastné a nenaplněné. Do toho přijde osvětová kampaň, že dětská deprese vypadá tak a tak, hraniční porucha tak a tak.

Ředitel Plzeňského Prazdroje pro Blesk: Lidé víc pijí doma. Jak pomáhají hospodám?

„Ten mladý člověk, který se necítí dobře, pak má tendenci ten svůj nespokojený pocit transformovat do obrazu nějaké nemoci, s níž se začne identifikovat. Říkáme tomu psychiatrizace či medicinalizace – proces, kdy jsou sociální podmínky transformovány do nějakého medicínského problému. Výsledkem je, že místo toho, aby se řešily příčiny, které jsou sociální, které souvisí se životním stylem – tady třeba s tím neregulovaným digitálním světem – tak se to řeší medicínou. Jenže aktuálně je v České republice 150 dětských psychiatrů a těch dětí (které mají projevy psychické diagnózy – pozn. red.) nám přibývá,“ popisuje stav.

Odložte mobil, jděte do přírody!

Co s tím? Častěji odkládat telefon a jít na procházku, zní Horáčkova jednoduchá rada, kterou může praktikovat každý bez ohledu na finanční a jiné zázemí, ať už sám, anebo se svými dětmi. „Najednou nejsme tak exponováni složitosti světa, kotvíme se ve světě fyzickém, přírodním, kam patříme a do kterého se náš mozek vyvinul. Ta řešení nejsou složitá. Nevymýšlíme nic nového. Programy na podporu resilience (odolnosti – pozn. red.) velmi úspěšně běží ve Finsku, i o tom jsme se bavili s panem exministrem (zdravotnictví – pozn. red.) Vojtěchem (sloužil ve Finsku jako velvyslanec – pozn. red.). Funguje to i v Norsku. Je kde se inspirovat,“ vysvětluje.

Profesor psychologie, který zkoumá psychedelika

Jiří Horáček se narodil v září 1966 v Ostrově nad Ohří. Roku 1991 absolvoval Lékařskou fakultu v Plzni UK a stal se doktorem medicíny, roku 2002 získal titul PhD. V oboru psychiatrie byl roku 2009 jmenován profesorem. Působí jako pedagog na 3. lékařské fakultě UK, kde je přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie. Po desetiletém působení v Národním ústavu duševního zdraví byl v září letošního roku jmenován jeho ředitelem. Věnuje se neurobiologii deprese a schizofrenie a účinkům psychedelik a antipsychedelik apod. Publikoval přes 200 odborných článků.

Jak psychiku dospělých ovlivňují digitální technologie? Kdo má zájem, aby světové válečné konflikty nacházely odraz v našich myslích? Jak má vypadat účinná prevence toho, co známe jako hybridní válku? A proč jsou psychedelika přelomovou součástí léčby depresí i jiných diagnóz? Pusťte si celý videorozhovor se šéfem NÚDZ!

Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc

00:00–04:39 O rozpočtu NÚDZ.

04:40–24:50 O hrozbách manipulací ze zahraničí a o kampani, která by měla Čechy chránit. 

24:51–30:03 O tom, jak v sobě posilovat resilienci čili odolnost vůči vnějšímu světu. 

30:04–42:13 O tom, jak mobilní telefony a digitální technologie obecně ovlivňují duševní zdraví dětí a dospívajících. 

42:14–51:00 O tom, jak hledat smysl existence mimo sociální sítě. 

52:00 – 01:03:59 O tom, kdy a pro koho je přínosná léčba psychedeliky. 

01:04:00 – 01:06:33 O tom, proč jsou pacienti s diagnózami kolikrát odolnější než běžní lidé, a o tom, co se od nich lze naučit. 

Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!

Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad letos získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli, Vera Renovica (40), si můžete vychutnat nově každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!