Nejkrvavější měsíce od začátku invaze. V „mlýnku na maso“ zůstává skoro 1300 Rusů denně
Rusko zažilo v září nejkrvavější měsíc od začátku války s Ukrajinou. Ztráty na frontě dosáhly 1271 mužů denně, vyplývá ze statistik, na které upozornil britský Daily Mail.
Rusko pokračuje v taktice „mlýnku na maso“, do bojů posílá obrovské množství lidské síly. Snaží se tím opotřebovat ukrajinské obranné pozice. Rusko v posledních měsících postupuje, ovšem za cenu obrovského množství obětí, na což analytici upozorňovali již dříve.
Zářijové počty mrtvých a zraněných překonaly dosavadní rekord z letošního května, kdy okupanti přicházeli o 1262 mužů za den. Do statistik se započítávají jak mrtví, tak zranění. Září je také pátým měsícem v řadě, kdy ruské ztráty v průměru přesáhly 1000 vojáků denně.
Podle expertů je „nárůst počtu obětí od května 2024 téměř jistě způsoben rozšířením bojové zóny tak, aby zahrnovala vojenské operace Charkov i Kursk, a zvýšenou intenzitou podél frontové linie“.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko podle BBC od úplné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ztratilo více než 70 000 vojáků. V roce 2022 se pohybovaly v průměru mezi 172 a 559 za den, v roce 2023 dosáhly vrcholu 967.
Dramatické statistiky přicházejí ve chvíli, kdy jihokorejský ministr obrany Kim Yong-hyun s řekl, že po boku ruských jednotek pravděpodobně bojují vojáci z KLDR. Někteří z nich už byli zabiti. Očekává se, ze severokejská diktatura nasadí další muže.
Při ukrajinském raketovém útoku na Rusy okupované území u Doněcka 3. října zahynulo šest severokorejských vojenských důstojníků. „Usuzujeme, že oběti mezi severokorejskými důstojníky a vojáky na Ukrajině je vysoce pravděpodobné,“ řekl Yong-hyun s tím, že Severní Korea pošle více pěšáků. „Otázka rozmístění pravidelných jednotek je vysoce pravděpodobná kvůli vzájemným dohodám, které připomínají vojenskou alianci mezi Ruskem a Severní Koreou“.
Ukrajina i Rusko mají ve svých řadách zahraniční bojovníky. V případě Ukrajiny ale nejde o jednotky jiných států, ale o dobrovolníky ze zemí celého světa, kteří uzavírají s ukrajinskou armádou smlouvu.
Spolupráce mezi KLDR a Moskvou se od začátku invaze prohloubila – Severní Korea dodává i obrovské množství vojenského materiálu a zbraní. Prezident Vladimir Putin v červnu vzácně navštívil Pchjongjang, kde podepsal dohodu o vzájemné obraně s vůdcem Kim Čong-unem.
Morálka na nule
Rusové se také potýkají s poklesem morálky svých vojáků. Jeden z nich, známý pouze jako Viktor, popsal že ruští velitelé jsou známí tím, že opouštějí své jednotky bez jídla, vody nebo komunikačních prostředků. Ve zprávě své ženě Viktor napsal: „Dnes se někdo pokusil odejít a byli zastřeleni. Není tu nic dobrého, přál bych si, aby mě zabili dřív, je to všechno v háji,“ napsal svojí ženě.
V dříve zachyceném hovoru měl ruský velitel vyhrožovat vojákům a svým kamarádům smrtí, pokud se odmítnou zúčastnit útoku na Charkovskou oblast.
