Zelenskyj z holobrádka „přetahujícím“ lídrem: Ukrajinci měli volit prezidenta, naboural to Putin

Kdyby neplatil na Ukrajině válečný stav, konalo by se dnes na Ukrajině první kolo prezidentských voleb. To, že se v zemi, která se více než dva roky brání ruské agresi, dnes nevolí, ale obyvatelům Kyjeva ani vojákům příliš nevadí, napsal web americké zpravodajské stanice CNN.

Pokud by se nyní hlasování přece jen konalo, měl by podle průzkumů velkou šanci obhájit svůj mandát současný prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle únorové sondáže Zelenskému důvěřovalo 64 procent respondentů, což byl mezi politickými představiteli nejvyšší údaj. Důvěra v Zelenského však ve srovnání s podobným průzkumem z prosince loňského roku klesla o 13 procentních bodů.

Sám Zelensky prohlašoval, že je myšlence voleb otevřen. „Pokud bráníte demokracii, musíte na tuto obranu myslet i v době války. Volby jsou jedním z těchto obranných opatření,“ prohlásil loni v srpnu. Ale v posledních měsících dal jasně najevo, že by něco takového nyní země nezvládla.

I když Zelenskyj myšlenku uspořádat volby i za válečného stavu zcela neodmítal, uvedl například, že by náklady na hlasování měly zaplatit spojenecké země, aby se tak neoslabil obranný rozpočet Ukrajiny.

Výrazně odmítavý postoj měli další politici z vládního bloku, podle kterých by bylo uspořádání hlasování za válečných podmínek skoro nemožné. To si myslí i předseda parlamentu Ruslan Stefančuk, který byl zvolen za prezidentovu stranu Sluha národa.

Stefančuk poukázal na to, že by s účastí ve volbách měly potíže miliony Ukrajinců, kteří utekli před válkou do zahraničí či jiné části země, vojáci a samozřejmě i Ukrajinci, kteří žijí na území, které okupuje Rusko.

Předseda Nejvyšší rady parlamentu Ruslan Stefančuk s prezidentem Volodomyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem | Reuters

Neděle je sice dnem, kdy by se podle ústavy mělo na Ukrajině hlasovat, ale zároveň to neumožňuje v době války. Alternativou by bylo pozastavení válečného stavu po dobu voleb.

Oleksij Košel z Výboru ukrajinských voličů, nátlakové skupiny prosazující demokratická práva, vidí jasnou politickou kalkulaci.

Zelenského tým podle něj původně chtěl volby uspořádat, protože prezidentova podpora byla vysoká. Když se však jeho ratingy začaly ke konci roku snižovat, vedení se k této myšlence postavilo chladně. I tak si ale nyní drží skoro dvoutřetinovou popularitu. V únoru těsně před plnohodnotnou ruskou invazí, po dvou a půl letech v úřadě, přitom měl podporu jen 37 % Ukrajinců. S válkou ale vyskočila až k 90 procentům, to bylo v květnu 22, uvádí The New Voice of Ukraině.

Ukrajinci se za války za prezidenta většinově postavili, ale kritici se také najdou - a smějí se vyjadřovat. „Ignoroval varovné signály o Rusku,“ dává Zelenskému za vinu nepřipravenost na invazi mladý podnikatel v Kyjevě, jehož rodina uprchla do Itálie. „Moje děti, děti mých kamarádů, teď vyrůstají a mluví italsky nebo česky. Měly by mluvit ukrajinsky!“

Že se volby - prezidentské, ani parlamentní, které by vycházely na červenec - pořádat nedají, však uznávají i Zelenského rivalové. „Bylo by logické, abych coby opoziční představitelka měla zájem na zvýšení zastoupení naší politické síly v parlamentu. Nicméně za válečného stavu zákon jakékoli volby zapovídá, ústava jasně stanoví, kterak mají za stanného práva fungovat orgány,“ uvedla pro Blesk Zprávy poslankyně Ivanna Klympuš-Cincadzeová ze strany Evropská solidarita.

Ukrajinská poslankyně pro Blesk: Na členství v EU je shoda, makáme. Ale opozici umlčují

„Myslím si, že během válečného stavu je naprosto nemožné mít volby aspoň trochu svobodné a spravedlivé, podle mezinárodních standardů i bezpečné. Stanné právo ruší – správně – svobodu shromažďování, takže nemůžete dělat mítinky, nezajistili byste bezpečnost. Lidé, kteří uprchli do zahraničí, by měli složité se volební kampaně účastnit. Lidé v zákopech by se nemohli účastnit, stejně jako ti blízko frontové linie. Nemluvě o zajištění bezpečnosti během volebního dne,“ dodala poslankyně.

Ivanna Klympuš-Cincadzeová na Foru 2000 (říjen 2023). | FB I. Klympuš-Cincadzeové

S nepořádáním vole souhlasí i obránci Ukrajiny. Reportéři CNN telefonovali s půltuctem vojáků na frontě, kromě jednoho takové argumenty uznávají.

„Armáda se obává, že by se někdo mohl rozhodnout uspořádat volby, ať už z vnitřních důvodů, nebo pod tlakem západních zemí,“ argumentuje Oleksandr Vojtko z dronové jednotky. „Mocenské vakuum v přechodném období může ohrozit řízení armády a fungování státu.“

„Zvolení nového vedení země by nás na chvíli oslabilo, tím jsem si jistý. Chvíli by trvalo, než by došlo k předání pozic a odpovědnosti a výměně lidí, protože každý bude chtít jmenovat své lidi. Tolik času nemáme. Situace by se v tu chvíli mohla velmi otřást,“ souhlasil anonymně voják 47. brigády, působící u Avdijivky.

Poradce prezidenta Pavla Kolář o Putinovi: Rusové vzhlížejí k carovi, obětovali by se pro něj

Skutečnosti, že si Zelenskyj nekonáním voleb prodlužuje mandát, se pohotově chápe kremelská propaganda. „Západ vždy nazýval Ukrajinu majákem svobody a demokracie,“ pronesla moderátorka anglickojazyčné televize RT placené ruskou vládou Nikki Aaronová. „Teď Zelenskyj v podstatě zrušil volby a stal se nevoleným diktátorem.“

„Ukrajina zakázala opoziční strany, zakázala opoziční média, v podstatě teď není, kdo by se Zelenskému postavil. A to pro mmnohé je, jak se říká, definice diktatury,“ přitakala jí kolegyně Charlotte Dubenskijová. „Zatímco v Rusku byli ve volbách čtyři kandidáti,“ připomíná akci před dvěma týdny, kterou nikdo z politologů nepovažuje za férové volby.

Obyvatelům Kyjeva, se kterými stanice CNN mluvila, ale příliš nevadí, že se nyní prezidentské volby nekonají. Psycholožka Kateryna Bilokonová se domnívá, že by volby byly v současnosti jen zátěží pro státní rozpočet, který musí financovat obranu proti Rusku.

„Teď tu není nikdo, kdo by mohl Zelenského nahradit,“ řekla americké stanici. Setrvání současného prezidenta ve funkci podporuje i jednadvacetiletý Mykola Ljapin. „Kdyby lidé nabyli dojmu, že je Zelenskyj ve funkci už příliš dlouho, vyřešili by to, i kdyby byla válka,“ řekl mladý muž.

Konání voleb v době válečného stavu má málo příznivců i podle průzkumů veřejného mínění. Sondáž, kterou minulý měsíc zveřejnil kyjevský Mezinárodní ústav sociologie, ukázala, že uspořádání prezidentských voleb v řádném termínu podporovalo jen 15 procent Ukrajinců.

Naopak 69 procent respondentů se vyslovilo pro to, aby Zelenskyj zůstal prezidentem do konce válečného stavu a pak okamžitě vypsal volby. Jen zhruba deset procent lidí uvedlo, že by měl Zelenskyj skončit ve funkci a jeho pravomoci by měl převzít předseda parlamentu.

Na konání voleb navzdory válce tlačili podle CNN někteří politici ze spojeneckých zemí. Nejhlasitěji k uspořádání hlasování v loňském roce vyzýval americký senátor Lindsey Graham z Republikánské strany.

I ten však po návštěvě Kyjeva letos v únoru svůj názor změnil, uvádí CNN. „Každý, se kterým jsem mluvil, říkal, že se válka musí dostat do lepšího bodu, aby bylo možné uspořádat volby. To dává smysl,“ uvedl senátor podle CNN.

Do nejvyšší politiky se přitom Zelenskyj dostal prakticky z nuly. Proslavil se coby herec, komediant, televizní tvůrce a producent ve své společnosti Kvartal 95.

Po komediálních skečích všeho druhu vytvořil s kolegy potřeštěný seriál Služebník lidu (Sluha naroda), v nichž ztvárnil učitele dějepisu Vasilije Goloborodka, kterého nespokojení voliči udělají prezidentem - a poctivě se pak snaží bojovat s korupcí a oligarchy.

Na diváky to zapůsobilo natolik, že si Zelenského dovedli představit i coby prezidenta opravdového. A důvěru dali po prezidentském triumfu i jeho straně nazvané Služebník lidu, v následných červencových volbách získala 43 % hlasů a bohatě nadpoloviční většinu křesel v jednokomorovém parlamentu (Verchovné radě).