Nový český velvyslanec v Rusku? Pavel odmítá ústupky Putinovi. Analytik: Blokuje to

Česko má sice oficiálně stále v Rusku velvyslance, fakticky je ale Pivoňka od listopadu 2022 v Praze. Ambasádu tak řídí Jiří Čistecký z pozice chargé d’affaires, tedy diplomatické dvojky v zemi. I ten má však podle informací Seznam Zpráv změnit působiště a zamířit do Berlína. Před českou diplomacií tak stojí nelehký úkol – jak s diplomatickým zastoupením v Rusku dál?

„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl v týdnu Petr Fiala (ODS), který bude 4. dubna hostem pořadu Blesku Ptám se, pane premiére.

Později Fiala dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, míní. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Putin promluvil o ofenzivě směrem k NATO: Zaútočí na Česko?

Také ministr zahraničí Jan Lipavský (38, Piráti) dlouhodobě zastává názor, že by Česko velvyslance v Moskvě mělo mít. „Je to, jako kdybyste měli fotbalový mančaft bez kapitána. Je to něco, co předpokládá i Vídeňská úmluva o diplomatických vztazích,“ řekl.

Zda by jím měl být i nadále Pivoňka, nechtěl ministr specifikovat. „Ta debata je o tom, jestli tam vlastně mít nebo nemít velvyslance jako takového,“ vysvětlil.

Ministerstvo zahraničí na dotaz Blesku odpovědělo, že proces jmenování velvyslanců probíhá v utajovaném režimu, a proto ho Černínský palác komentovat nebude.

Český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka | Ministerstvo zahraničí ČR

K vyslání nového velvyslance se staví rezervovaně prezident Pavel. Tedy alespoň prozatím. Podle hlavy státu hrozí, že by muselo dojít k ústupkům Putinovu režimu, aby mohl nový ambasador získat agrément, čili souhlas hostitelské země.

„My se snažíme, aby byl náš zastupitelský úřad v Moskvě plnohodnotně zastoupen, ale byl bych velice nerad, kdybychom museli činit nějaké ústupky, případně čelit požadavkům na nějaká smířlivá prohlášení jenom proto, že nám bude schválen velvyslanec,“ řekl prezident pro Blesk.

Podle Pavla lze k takovému kroku přistoupit až v souvislosti s budoucím vývojem války na Ukrajině a dalším chováním Ruska vůči Západu a dodal, že v tuto chvíli žádné kroky neprobíhají, a i kdyby, tak proces trvá minimálně rok.

Pavel komentoval následně situaci kolem velvyslance v Rusku i po návštěvě BIS. „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace,“ uvedl Pavel. Vzhledem k délce procesu je ale možná dobré na přípravách pracovat už teď. „A až nastane vhodná situace, tak to zrealizovat,“ dodal.

Podobně jako prezident se vyjádřil i jeho poradce, bývalý diplomat a lobbista Petr Kolář (61). „Nepovažuji za nutné, abychom tam velvyslance měli,“ řekl dříve Blesku. Dále zdůraznil, že chargé d’affaires je v Moskvě přechodně, protože Pivoňka nebyl z postu odvolán.

„Kdybychom ho odvolávali, musela by proběhnout procedura, která znamená dopisování prezidentů, protože velvyslanec zastupuje hlavu státu. A já si neumím představit, že by si teď prezident Petr Pavel s prezidentem Vladimirem Putinem dopisovali,“ vysvětlil.

Pavel již loni v prosinci řekl, že v dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít v Rusku velvyslance. Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než například ministr zahraničí Lipavský.

Podle šéfa tajné služby BIS, generála Michala Koudelky, je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.

Koudelka vyzdvihl, že Česko v posledních letech opustil velký počet ruských diplomatů. „A mezi nimi velké množství ruských zpravodajců, takže dnes je početní stav v Praze na ruské ambasádě a v Moskvě na české ambasádě stejný. To je věc, o kterou jsme usilovali desítky let, a má to velmi zásadní vliv na bezpečnost ČR,“ řekl.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po předloňské ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů.

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka prezident Pavel situaci kolem českého velvyslance v Moskvě v zásadě blokuje.

„Jmenovat velvyslance by znamenalo oficiální kontakty s diktátorem Putinem. Po nedávných volbách, které byly zfalšované, nejméně transparentní v ruské historii a konaly se i na okupovaných teritoriích Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, je ale jeho postavení nelegitimní. Kdybychom teď poslali velvyslance, znamenalo by to, že výsledky voleb uznáváme,“ řekl Blesku.

Podle analytika by nyní stačilo mít v Rusku zastoupení na úrovni chargé d’affaires. „Nevíme, co by tam ten velvyslanec dělal. Argument, že bude přijímán ruskými oficiálními místy, neobstojí, pokud se podíváme, co jsou zač lidé na těchto místech,“ dodal Havlíček.