Unikl Trumpův tajný plán: Takhle chce ukončit válku na Ukrajině. Mír už o Velikonocích?
Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail.
Nepotvrzené informace, které zveřejnil ukrajinský list Strana, kolují v „politických a diplomatických kruzích“ na Ukrajině a budou zahrnovat příměří do 20. dubna, které by zmrazilo neustálý postup Ruska, zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a požadavek, aby Kyjev přijal ruskou suverenitu na anektovaném území.
Kromě toho budou ukrajinští vojáci nuceni opustit ruskou Kurskou oblast, kde v srpnu zahájili protiofenzívu, a kontingent evropských vojáků, mezi nimiž by mohli být i britští vojáci, bude požádán o střežení demilitarizované zóny. Američtí vojáci nebudou do tohoto kontingentu zapojeni.
Příměří v dubnu
EU bude údajně požádána, aby pomohla Ukrajině v jejím úsilí o obnovu, které může podle thinktanku German Marshall Fund v příštím desetiletí stát až 486 miliard dolarů (11,7 bilionů Kč).
Plány údajně začnou telefonátem mezi Zelenským a Vladimirem Putinem na začátku února, setkáním obou bojujících vůdců na přelomu února a března a oficiálním vyhlášením příměří do 20. dubna. Do 9. května by pak mělo být zveřejněno prohlášení o dohodnutých parametrech ukončení války, po němž by byl Kyjev požádán, aby neprodlužoval válečný stav a nemobilizoval vojska.
Ačkoli řada podmínek údajných plánů zahrnuje ústupky pro Ukrajinu, Trump údajně počítá i s pokračováním americké podpory ukrajinské armády a také s cestou k jejímu vstupu do EU do roku 2030. Významný přínos by však mělo i Rusko, neboť plány zahrnují zrušení sankcí na ruskou energetiku v průběhu několika let, ačkoli peníze ze zvláštních cel na energii budou použity na financování úsilí Ukrajiny o obnovu. Zelenského úřad důrazně popřel legitimitu mírových plánů.
Ukrajina: Plány neexistují
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na platformě Telegram napsal, že plány „ve skutečnosti neexistují“, a dodal, že takové zprávy často zastírají tvrzení šířená Rusy.
Zelenskyj v neděli sdělil médiím: „Válka Ruska je vedena proti Ukrajině, proti Evropě, proti celému světu, ale především je tato válka vedena na naší zemi. Není možné vyloučit Ukrajinu z jakékoli vyjednávací platformy. Buď tato vyjednávací platforma nebude mít žádné reálné výsledky, nebo bude mít pouze politické výsledky. A takové výsledky nebudou mít nic společného s bezpečností nebo ukončením války,“ zmínil ukrajinský prezident a dodal: „Opravdu bych si přál, aby tam byl i hlas Evropy. Je to pro nás důležité, protože budeme členy Evropské unie. Ale dnes nemohu jasně říci, jaká bude struktura vyjednávacího procesu. Protože zatím nemáme společný plán,“ doplnil.
Kontrola území
Rusko v současné době kontroluje přibližně 20 % ukrajinského území a ve čtyřech regionech uspořádalo všeobecně ignorovaná referenda, v nichž se „hlasovalo“ o připojení k Rusku.
Zelenskyj již dříve prohlásil, že by nikdy nedovolil, aby půda zůstala v Putinových rukou, ale zároveň připustil, že půda nemusí být Ukrajině vrácena okamžitě.
V noci na dnešek ukrajinské síly zasáhly letiště v jižním Rusku, které bylo využíváno k vypouštění bezpilotních letounů Šahed íránské konstrukce, zatímco Francie oznámila, že dodala Ukrajině první várku stíhaček Mirage. Noční útok na letiště Primorsko-Achtarsk v ruském Krasnodarském kraji způsobil požár, napsal generální štáb na facebooku.
V zařízení jsou umístěny a odpalovány bezpilotní letouny a udržovány letouny používané k útokům na ukrajinské pohraniční oblasti Cherson a Záporoží. Toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení ukrajinských bezpilotních letounů nad Krasnodarem, ale neuvedlo kde, ani nezmínilo letiště.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ukrajina vyvinula vlastní bezpilotní letouny dlouhého doletu v rámci snahy rozvíjet domácí zbrojní průmysl a stát se méně závislou na pomoci Západu v téměř tříleté válce s Ruskem. Drony občas zasáhly hluboko v Rusku a zasáhly ropné rafinerie, sklady zbraní a letiště.
Francouzské úřady mezitím oznámily, že dodaly první stíhačky, které Ukrajině loni v červnu slíbil prezident Emmanuel Macron. „První z nich dnes dorazily na Ukrajinu,“ uvedl ministr ozbrojených sil Sebastien Lecornu na X. S ukrajinskými piloty na palubě, kteří byli několik měsíců cvičeni ve Francii, budou nyní pomáhat bránit nebe nad Ukrajinou.
Ukrajina obdržela letouny F-16 také od evropských zemí, ačkoli ukrajinští představitelé se o nich v oficiálních komentářích k bojům zmiňují jen zřídka.
